Arsenidy jsou sloučeniny arsenu s méně elektronegativními prvky. Vytváří je především kovy. Podobně jako nitridy, fosfidy, boridy a silicidy mohou mít různé arsenidy téhož prvku rozdílné stechiometrické vzorce. Iontové arsenidy obsahují arsenidový aniont As⁻³ s molární hmotností 74,92 g/mol.

Kovy bloku s (alkalické kovy a kovy alkalických zemin) vytváří arsenidy s izolovanými atomy arsenu. Lze je připravit zahříváním arsenového prášku s příslušným kovem, například:

3 Na + As → Na₃As

Arsenid sodný má komplexní strukturu s neobvykle krátkými vazbami, vzdálenost Na-Na je 328-330 pm, což je méně než v kovovém sodíku. Arsenid lithný má kovový lesk a je elektricky vodivý, což poukazuje na přítomnost určitého množství kovových vazeb.

Hydrolýzou arsenidů alkalických kovů lze získat arsan, například:

Na₃As + 3 H₂O → AsH₃ + 3 NaOH

Je známo mnoho arsenidových minerálů, například nikelin (NiAs) a skutterudit (CoAs₃ - polovodič). Určit oxidační čísla arsenových atomů bez znalosti struktury je vzhledem k nestechiometrickému složení obtížné, jako příklad může posloužit minerál sperrylit (PtAs₂), který má arsen v neobvyklém oxidačním čísle -2, často je popisován jako Pt⁴⁺As 4-
2 .

O arsenidy přechodných kovů je největší zájem protože se tyto látky často vyskytují jako nečistoty v sulfidických rudách.

Mnohé arsenidy nepřechodných kovů se používají jako polovodiče, například arsenid gallitý GaAs.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arsenide na anglické Wikipedii.