Bedřich Karel Josef ze Schönbornu

Bedřich Karel ze Schönbornu
Narození	2. srpna 1781 Mohuč
Úmrtí	24. března 1849 (ve věku 67 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Hrobka Schönbornů
Choť	Marie Anna z Kerpenu (od 1811)[1]
Děti	Ervín Damián Hugo ze Schönbornu[2]
Rodiče	Hugo Damián ze Schönborn-Buchheimu[2] a Marie Anna ze Stadionu[2]
Příbuzní	vnuk: František de Paula ze Schönbornu (1844–1899)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Bedřich Karel Josef hrabě ze Schönbornu (německy Friedrich Carl Joseph Graf von Schönborn, 2. srpna 1781, Mohuč – 24. března 1849, Praha)^[3] byl hrabě ze Schönbornu, německý šlechtic a majitel několika panství v Čechách.

Narodil se 2. srpna 1781 v Mohuči jako nejmladší syn hraběte Huga Damiána Ervína ze Schönbornu-Wiesentheidu (1738–1817) a jeho manželky hraběnky Marie Anny Terezie Johany Valpurgy Filipiny ze Stadionu (1746–1813), dcery hraběte Jana Huga Josefa Františka Filipa Karla Stadiona z Tannhausenu (1720–1785) a Marie Anny Schenkové ze Stauffenbergu (1728–1799).^[4] Měl bratry Františka Filipa Josefa (1768–1841) a Františka Ervína (1776–1840).

6. srpna 1806 došlo za napoleonských válek k zániku Svaté říše římské. 18. září téhož roku bavorská vojska obsadila Wiesentheid.^[5] Jeho otec Hugo Damián Ervín poté odešel na statky zakoupené v Čechách.

Bedřich Karel zastával čestné hodnosti c. k. komořího a tajného rady, zemřel 24. března 1849 v Praze.

Dne 12. května 1811 se Bedřich Karel ve Vídni oženil s Annou Marií z Kerpenu (13. listopadu 1784, Koblenz – 8. října 1862, Praha), dcerou Anselma Františka Jiřího z Kerpenu svobodného pána na Illingenu (1738–1808/1825) a jeho manželky Marie Antoinetty z Hornstein-Gofflingenu (1757–1828). Měli tři děti:^[3][6][7]

• 1. Ervín Damián Hugo (17. května 1812, Vídeň – 12. ledna 1881, Praha), hrabě ze Schönbornu,
  • ∞ (11. července 1839 Praha) hraběnka Kristýna z Brühlu (28. března 1817, Praha – 23. října 1892 tamtéž),^[8] mezi jejich dětmi:
    • František de Paula ze Schönbornu (24. ledna 1844 – 25. června 1899), kardinál, pražský arcibiskup v letech 1885–1899
• 2. František (22. ledna 1818 – 21. srpna 1818)
• 3. Filip (23. prosince 1820 – 11. ledna 1830)

Po otci byl dědicem několika panství v Českém království, které byly začleněny do tzv. třetího schönbornského fideikomisu zřízeného v roce 1811. Na Plzeňsku to byly statky Dolní Lukavice, Malesice a Příchovice^[9]. K západočeským panstvím patřilo přes třicet vesnic a město Přeštice. V severních Čechách bylo schönbornským majetkem panství Dlažkovice se statkem Skalka.^[10] K západočeským statkům přikoupil v roce 1818 panství Lužany a později ještě Nekmíř (1845). Na svých statcích s rozlohou přibližně 8 000 hektarů půdy měl Bedřich Karel Schönborn k dispozici několik honosných barokních zámků, hlavním sídlem byl zámek Dolní Lukavice. V Praze rodině patřil Schönbornský palác na Malé Straně.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фридрих Карл Йозеф фон Шьонборн na bulharské Wikipedii.

• Max Domarus: Territorium Wiesentheid. Urkunden zur Geschichte der reichsständischen Herrschaft (Grafschaft) 1681 – 1806. München 1956.
• Sylvia Schraut: Das Haus Schönborn – eine Familienbibliographie. Katholischer Reichsadel 1640 – 1840. Paderborn 2004.
• Constantin von Wurzbach: Schönborn, die Herren und Grafen, Genealogie. In: BLKÖ, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 31. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1876, s. 131 – 136
• Genealogisches Handbuch des Adels. Adelslexikon. Sv. V, S. 12, sv. 84 celkové řady, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 1984, ISSN – 2408 0435 – 2408
• LANG, Martin: Venkovské baroko. Barokní zámky. Příběhy a lidské osudy; Přeštice, 2014; 106 s. ISBN 978-80-260-5749-9

• Hrabata ze Schönbornu, schoenborn.de
• Rodokmen české linie Schönbornů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)