| Rok |
Laureát |
Oceněný počin
|
| 1987 |
Vladimír Kadlec |
za samizdatovou ekonomickou revui, kterou vydával od roku 1977
|
| 1988 |
Jaroslav Šabata |
za soustavnou práci v disentu a za iniciování Pražské výzvy mezinárodnímu mírovému hnutí
|
| 1989 |
Jan Dus a Josef Zvěřina |
za působení v nezávislých náboženských iniciativách
|
| 1990 |
Mirosław Jasiński |
za překlady české nezávislé literatury a seminář o střední Evropě, uspořádaný v listopadu 1989 ve Vratislavi
|
| 1990 |
Jan Ruml |
za vydávání předlistopadových Lidových novin
|
| 1991 |
Peter Mariánek |
za iniciativu hnutí Human ve Slovenské republice
|
| 1992 |
Petr Pithart |
za ojedinělé vystoupení proti konkrétnímu případu politické korupce
|
| 1993 |
Igor Blaževič a Jaromír Štětina |
za organizování humanitární pomoci Bosně a publicistiku z krizových oblastí
|
| 1994 |
Milena Hübschmannová |
za dlouholetou službu romské kultuře a vzájemnému porozumění mezi Romy a ostatní populací
|
| 1995-1996 |
Vlado Čech |
in memoriam, za významný podíl na česko-slovenském porozumění
|
| 1995-1996 |
Karel Kryl |
in memoriam, za celoživotní dílo
|
| 1995-1996 |
Josef Vavroušek |
in memoriam, za tvůrčí práci pro trvale udržitelný život
|
| 1997 |
František Stíbal |
Starosta města Kašperské Hory, za důslednou ochranu před devastací, kterou by Šumavě způsobila těžba zlata
|
| 1998 |
Kumar Vishwanathan |
za osobní nasazení ve snaze přispět k vzájemnému sbližování a soužití s romskými spoluobčany
|
| 1999 |
Václav Trojan |
za dlouholetou, nezištnou a obětavou činnost při obhajobě občanských práv
|
| 2000 |
Jakub Polák |
jako ocenění trvalého a statečného boje s předsudky a s netečností policie i justice v případech nejotřesnějších rasově motivovaných vražd v České republice
|
| 2001 |
Stanislav Milota a Miloš Rejchrt |
Oba nezávisle na sobě rezignovali na svá členství v Radě České televize (M. Rejchrt) a v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (S. Milota), kam je zvolila Poslanecká sněmovna Parlamentu
|
| 2002 |
Miroslav Opatřil |
Zakladatel a vedoucí Sdružení pěstounských rodin v České republice
|
| 2003 |
František Lízna a Tomáš Vlasák |
Oba již delší dobu působí jako vězeňští kaplani a v této činnosti se neomezují jen na své pastorační poslání, ale poskytují všestrannou pomoc všem, kteří ji potřebují
|
| 2004 |
Petra Procházková |
Zejména jako ocenění její práce nezávislé humanitární a sociální pracovnice v Grozném a za založení sdružení Berkat, zaměřeného na pomoc a podporu lidí z oblastí zničených válkou
|
| 2005 |
Maria Machnig, roz. Halke |
Ocenění československých občanů německé národnosti, kteří v letech 1938-45 odmítli nacistickou ideologii a za cenu velkých osobních obětí zůstali věrni československé státnosti a jejím demokratickým tradicím
|
| 2006 |
Yekta Uzunoglu |
za dlouholetý a neohrožený boj za lidská práva a lidskou důstojnost za komunistického režimu tak i po listopadu 1989, kdy byl v roce 1994 zatčen a celých 31 měsíců vězněn a již skoro 12 let se na české polistopadové justici domáhá spravedlivého procesu a očištění svého jména
|
| 2007 |
Ondřej Cakl |
za ojedinělou a statečnou činnost při monitorování neonacistického hnutí. Udělením ceny Ondřeji Caklovi porota ocenila nejen jeho, ale také neméně odvážnou a potřebou práci všech dalších účastníků projektu Monitoringu
|
| 2008 |
Jiří Voráč |
za osamocený zápas v Radě České televize, kdy se jako zástupce veřejnosti v posledních letech postavil několikrát otevřeně opakovaným skandálním praktikám Rady a vedení ČT
|
| 2009 |
Jakub Štěrbík a Stanislav Vodička |
za vystoupení proti projevům neonacismu skinheadů
|
| 2010 |
Alena Dernerová |
za vystoupení proti tunelování veřejných zakázek při nákupu předražených zdravotnických přístrojů a uzavírání nevýhodných smluv v nemocnicích Ústeckého kraje
|
| 2011 |
Libor Michálek |
za statečný, systematický a nekompromisní boj proti korupci ve státní správě
|
| 2012 |
Vladimíra Dvořáková |
za příkladné občanské postoje a občanskou statečnost
|
| 2013 |
Matěj Hollan |
za nový typ občanského aktivismu, za boj proti nelegálnímu hazardu a korupci a za prosazování svobody informací[1]
|
| 2014 |
Božena Fuková |
za principiální postoj, který zaujala v říjnu 1968 a neopustila ho ani pod nátlakem osobního ohrožení
|
|
Miloslava Pošvářová |
za nekompromisní kritiku toho, jakým způsobem se v Česku staví dálnice
|
| 2015 |
Činoherák Ústí |
za neústupnost primitivnímu nátlaku, demagogii a likvidačním mocenským manýrům ze strany vedení města Ústí nad Labem
|
| 2016 |
Autonomní sociální centrum Klinika |
za odvahu dokazovat v dnešní době, že pomoc bližnímu je správnou cestou pro každého, kdo chce zůstat skutečným člověkem[2]
|
| 2017 |
Radek Banga |
za vyjádření odvážného občanského postoje, když při vyhlašování Cen Český slavík za rok 2016 protestoval proti ocenění skupiny Ortel, jejíž texty i projev využívají nepřijatelnou rasistickou a xenofobní rétoriku[3]
|
| 2018 |
Ilja Hradecký |
Dlouhé roky se stará o lidi bez domova – lidi nemohoucí a bezbranné.
|
| 2019 |
Karel Karika a David Tišer |
Bojují za lidská práva a rovnoprávnost a za práva Romů, bezdomovců a sociálně vyloučených.[4]
|
| 2020 a 2021 |
zdravotní sestry |
Všechny zdravotní sestry, které odvážně a obětavě pomáhají už víc než rok zvládat pandemii covidu-19.
|
| 2022 |
Daniel Hůle |
za to, že se již dlouhou řadu let neúnavně věnuje problematice zadlužování a zejména oblasti exekučního a vymahačského byznysu.[5]
|
| 2023 |
Barbora Antonová |
za pomoc nejpotřebnějším a sociálně slabým, od matek samoživitelek po ukrajinské uprchlíky.
|
.jpg)
