Důl Antonín (Moravská Ostrava)

Důl Antonín
Základní údaje
Typ díla	Hlubinný důl
Rozloha	38,2 ha
Maximální hloubka	193 m
Těžba	1846–1878
Hornina	Černé uhlí
Poloha
Obec	Moravská Ostrava
Revír	Otravsko-karvinský
Souřadnice	49°49′58,72″ s. š., 18°17′25,7″ v. d.
Provozní údaje
Vlastník	Salomon Mayer von Rothschild
Roční těžba	Důl v otvírkové fázi
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Antonín byl černouhelný důl v Moravské Ostravě.

Historie

V blízkosti městské Vítkovické brány byla v roce 1846 založena jáma Antonín. Zakladatelem dolu byl Salomon Mayer von Rothschild (1774–1855). Propůjčka čtyř důlních měr byla udělena na základě prokazatelného nálezu uhlí 22. března 1852 pod názvem Anselm I, II, IV a V. Jáma byla hloubena jako víceúčelová a v roce 1864 byla hluboká 193,4 m^{[p. 1]}. Protože hloubení jámy provázely velké potíže, zejména pro značné přítoky vody, nepodařilo se uvést jámu do těžebního provozu. V roce 1864 byla jáma přiřazena k důlnímu poli Karolina jako pomocná jáma. Využívána byla k čerpání důlní vody a jako větrní jáma pro sousední doly Karolina a Šalamoun. Ve stejném roce byla jáma vybavena dvěma ventilátory soustavy Rittinger o výkonu 250 až 500 m³/min., které byly poháněné parním strojem o výkonu 6 HP. V roce 1878 byla uvedena do provozu výkonnější větrní jáma na dole Karolina a jámě Antonín byl provoz ukončen. V roce 1879 došlo k zasypání jámy a zbourání všech objektů dolu. V roce 1899 byla zasypána propadlina, která vznikla kolem jámy, kamenem z odvalu na Černé louce. V roce 1907 byla jáma uzavřena betonovou deskou. V roce 1997 bylo provedeno nové zabezpečení jámy, vztyčen odvětrávací komínek pro odvádění metanu. Místo jámy Antonín je před divadlem Antonína Dvořáka na Smetanově náměstí vymezeno ozdobným plotem a informační deskou.^[1]

Těžba uhlí

Byly dosaženy sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství.

Údaje o dolu Antonín^[2]

Druh jámy	Založení	Hloubka [m]	Těžba	Vytěženo	Likvidace	Dobývací pole [ha]	Poznámka
otvírková, větrní	1846	193	důl v otvírkové fázi		1884	38,2^[3]	1 jáma, 3 patra

Odkazy

Poznámky

↑ Úaje o hloubce nejsou jednotné např. v Uhelné hornictví v OKR uvádí na straně 212 konečnou hloubku 185 m.

Reference

↑ Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 45, 50, 51.
↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 15, 31–33, 158, 193.
↑ Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 212.

Související články

[1] Úaje o hloubce nejsou jednotné např. v Uhelné hornictví v OKR uvádí na straně 212 konečnou hloubku 185 m.

[:2-2] Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 45, 50, 51.

[:0-3] MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 15, 31–33, 158, 193.

[4] Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 212.

[p. 1]

[1]

[2]

[3]