Důl Josef (Slezská Ostrava)

Důl Josef (Slezská Ostrava)
	Informační deska v místě zasypané jámy Josef
Základní údaje
Typ díla	Hlubinný důl
Rozloha	8 ha
Maximální hloubka	166
Těžba	černé uhlí
Poloha
Okres	Ostrava-město
Obec	Slezská Ostrava
Revír	OKR
Souřadnice	49°50′20,88″ s. š., 18°17′49,15″ v. d.
Provozní údaje
Období těžby	1847–1881
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Josef byl černouhelný hlubinný důl ve Slezské Ostravě, v části nazývané Kamenec. Patřil mezi doly na Jaklovci.

Historie

Kutací práce

V důlním poli dolu Josef byly 23. ledna 1830 propůjčeny 2 důlní míry bez pojmenování Franz Josephu hraběti Wilczkovi. Propůjčka byla udělena na nález uhelné sloje při hloubení jámy Světlík č. 5, který byl vyhlouben v souvislosti s postupem ražby Jaklovecké dědičné štoly. V roce 1842 koupil Salomon Mayer Rothschild (1774 – 1855) od hraběte Wilczka polovinu důlního pole Boží požehnání (Segen Gottes) zřejmě včetně těchto nepojmenovaných důlních měr.^[1]

Vlastní jáma Josef byla založena v roce 1847 Salomonem Mayerem Rothschildem a stala se základem dolu Josef. Původní funkce jámy byla těžní a vodní jámou. Od roku 1863 do 1881 sloužila jáma Josef jako pomocná vodní jáma dolu Jindřich.^[2]

Současný stav

Jáma Josef byla v roce 1881 zlikvidována v souvislosti s přeměnou slezsko-ostravského dolu Jindřich na pomocný důl dolu Terezie.

Strojní a technické zařízení

V roce 1863 byla jáma Josef 122,3 m hluboká, vybavena parním těžním strojem o výkonu 20 HP. Pro čerpání důlní vody byla vybavena tahadlovým čerpadlem o výkonu 60 HP. Na dole byla postavena kotelna.

Jáma byla později prohloubena na konečnou hloubku 166,0 m.

Po ukončení rekonstrukce dolu Terezie^[3] a přípravy dolu Jindřich ve Slezské Ostravě na pomocný důl, byla Jáma Josef zlikvidována.

Těžba uhlí

Dobývaly se sloje svrchní hrušovské vrstvy ostravského souvrství.^[1] Hlavní způsob dobývání bylo směrné piliřování z hloubky 125 m.

Údaje o dolu Josef (Slezská Ostrava)

Název	Druh jámy	Založení	hloubka jámy [m]	těžba	vytěženo	likvidace	dobývací pole [ha]	poznámka
Josef	těžní a vodní	1847	166,0	1847 asi do 1863	těžba nevykazována odděleně	1881	8	1 jáma, 4 patra

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 47–50.
↑ Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003.
↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 158.

Literatura

Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003

Související články

[:2-1] Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 47–50.

[2] Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003.

[:0-3] MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 158.

[1]

[2]

[3]