Dauphin (výsl. [dofén]), byl původně říšský šlechtický titul, poté, též jako dauphin de France, titul příslušející prvorozeným synům francouzského krále a následníkůmfrancouzskéhotrůnu. Titul prince se používal v letech 1350 až 1791 a 1824 až 1830.
Titul dauphin je obdobou názvu „korunní princ“. Druhorození synové a v případě jejich úmrtí další mladší synové francouzských králů získávali titul vévoda orleánský (franc.duc d'Orléans).
Původ názvu
Dauphin bylo přízvisko Guiga IV. z Albonu († 1142) a některých dalších členů rodu, protiklad běžnější ženské varianty francouzského rodného jménaDelphine. Původ jména není jasný, existuje o tom více teorií a legend. Slovo „dauphin“ znamená francouzsky delfín, ale může odkazovat i na květinu stračku nebo na řecké město Delfy. Snad se vztahuje k blízkosti Provence a středomořské kultury. Symbol delfína se pak vyobrazoval na erbu.
Historie
Říšská knížata
Titul dauphin původně příslušel v letech 1142–1349 rodu knížat Římské říše, vévodů z Viennois, což je historické území na jihovýchodě dnešní Francie v oblasti města Vienne. Zde bylo hrabství Vienne, ale titul dauphin z Viennois užíval rod Guigonovců, původních hrabat z Albonu, které se též nazývalo Albon-Viennois. Označení vévodství dle titulu jako delfinát, fr. Dauphiné de Viennois (lat. Delphinatus Viennensis) dalo později název provincii Dauphiné, jedné z provincií francouzského království, která zahrnovala širší oblast s centrem v Grenoblu.
Francouzští následníci
Titul používali členové říšského rodu až do roku 1349, kdy Humbert II. prodal tento titul francouzskému králi Filipu VI. Podmínkou prodeje se stal králův slib, že titul bude od této chvíle příslušet vždy korunnímu princi a následníkovi francouzského trůnu. Prvním nositelem titulu se tak stal Filipův vnuk Karel V. Moudrý. Manželky následníků trůnu pak používaly titul dauphine.
Jako Velký a Malý dauphin (francouzsky: le Grand Dauphin et le Petit Dauphin) jsou označováni Ludvík Bourbonský z Viennois (20. dauphin) (syn Ludvíka XIV.) a jeho syn Ludvík Bourbonský z Viennois, vévoda burgundský (21. dauphin). Oba žili kratší dobu než tehdy vládnoucí král Ludvík XIV., a proto se ani jeden z nich nestal nikdy panovníkem. V době, kdy žili oba dva, bylo nutné je odlišit, a tak byli nazývání Velký a Malý dauphin. Jean-Baptiste Lully pro příležitost křtin Velkého dauphina (známého před narozením pouze jako Ludvík, dauphin francouzský) složil motetoPlaude Laetare Gallia (česky: Raduj se a zpívej, Francie).