|
Donjon .jpg) ._Torre_del_Homenaje.jpg) Donjon či donžon je věž převážně čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Objevují se však (v Česku výjimečně) také donjony polygonálního nebo kruhového půdorysu. Kruhové donjony lze spatřit například na hradě Restormel v Cornwallu, ve Francii v Gisorsu, Étampes nebo Rouenu, v Čechách pak na Křivoklátě.[1] Šlo o věže obytné, ale v případě potřeby mohly sloužit i jako věže útočištní. Donjony se v Českých zemích objevovaly od počátku hradního stavitelství a často se vyskytovaly jako součásti tvrzí. Věž, která sloužila pouze k obraně hradu, se nazývá bergfrit. Donjon označuje také typ francouzského románského hradu. Obytná věž či palác hranolového tvaru je na nárožích, případně na stěnách, zesílen plnými věžicemi oblého tvaru. V Čechách bylo tohoto typu užito při stavbě románského biskupského hradu v Roudnice nad Labem.[2][3] Původ názvuVýraz donjon, též dungeon, dongun, doignon, dangon, případně dunjo, dungeo, domniono či domnio, je galorománského původu a je odvozen od latinského slova dominus (pán). Kořeny výrazu mohou být též ve franském slově dungjo podobného významu. Z tohoto výrazu vzniklo v angličtině dungeon, které má však význam zúžený na „hladomorna“. Donjony českých hradůTypický hrad základní donjonové dispozice, který se v Čechách stavěl v průběhu 13. a 14. století, byl tvořený právě obytnou věží obehnanou hradbou, do které mohl být vložen vstupní objekt. Ostatní zástavba měla jen pomocný charakter. Půdorys některých donjonů dosahoval až 14 × 17,5 m (Vítkův kámen) nebo 16 × 16 m (Pajrek). V rozvinuté podobě mohly stát v hradním jádře kromě donjonu další obytné a pomocné stavby (Křečov). Výjimečně se objevují hrady tvořené pouze donjonem (Kunžvart).[4] Typickými ukázkami hradů donjonové dispozice jsou v českém prostředí románská Přimda, raně gotická Hlízová věž na Zvíkově a z vrcholné gotiky např. Kost nebo Karlštejn. Reference
Externí odkazy
|
