|
Kunžvart
Kunžvart je zřícenina hradu na Šumavě, v katastrálním území Horní Světlé Hory v okrese Prachatice. Nachází se na stejnojmenném vrcholu, na žulovém výchozu východní rozsochy hory Strážný (1115 m), vzdálené 700 m západně. Kunžvart patří svou nadmořskou výškou 1037[1] m k nejvýše položeným hradům v České republice. Stojí 1,5 km severozápadně od městysu Strážný, kde je hraniční přechod do Německa. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[2] HistorieDoba založení hradu je nejasná, ale archeologické nálezy dokládají využití vrcholu kopce už ve 13. století.[3] Jeho zakladatelem byl panovník,[4] který jej nechal vybudovat k ochraně Zlaté stezky mezi Vimperkem a Pasovem.[5] Nalezené zbytky keramiky jsou uloženy v expozituře Archeologického ústavu AV ČR v Plzni. První písemná zmínka o hradu se nachází v listině z roku 1359.[5] Tehdy císař Karel IV. potvrdil držení vimperského panství s Kunžvartem, uvedeným jako Kungenslen,[6] Peškovi z Janovic (podle Augusta Sedláčka Petrovi z Janovic[6]) a synům jeho bratra Herbarta.[5] Význam hradu se zvýšil v období, kdy král Václav IV. dovolil vimperským pánům obnovit pobočku Zlaté stezky do Vimperka a umožnil na ní vybírat clo. Na hradě sídlil purkrabí a jeho menší družina. Podle zprávy z roku 1547 se zde již nebydlelo a v roce 1578 zde vyhořely dvě staré světnice. Hrad se tak od poloviny 16. století postupně změnil ve zříceninu.[6] Od roku 1575 bylo zdivo hradu rozebíráno na stavební materiál.[7] Stavební podoba Přístupová cesta ke hradu vedla od západu, kde byl hrad chráněn skalní rozsedlinou upravenou na příkop. Obvodové opevnění bylo dřevěné. Jedinou kamennou stavbou byla dochovaná čtverhranná věž (donjon) s plochými stropy a se zaobleným západním nárožím.[3] Nad pravidelným – téměř čtvercovým půdorysem o straně 10,55 × 10,65 m se zvedala tři zděná podlaží a nelze vyloučit další dřevěnou nebo hrázděnou nástavbu. Zdi věže mají tloušťku 240 cm, v jihovýchodní stěně jsou dochována tři střílnovitá okénka (dvě v přízemí, jedno v prvním podlaží) a čtvrté je v severovýchodní stěně nad vstupem do hradu. Ze tří rozměrných čtvercových oken ve druhém podlaží jsou dvě již zřícena.[8] Do přízemí se vstupovalo průchodem opatřeným na obou koncích portály, z nichž vnější bylo možné zajistit mohutnou závorou. První dvě podlaží plnila provozní funkci a obytné prostory se nacházely až ve druhém patře. Kromě věže se dochovaly jen dvě kapsy vysekané ve skále.[3] PřístupZ obce Strážný vede ke zbytkům hradu modře značená turistická trasa. Převýšení je dvě stě metrů. Nejbližší zastávka vlaku je v osm kilometrů vzdálené Lenoře.[9] OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
