Členy dynastie jsou až na výjimky všichni (legitimní) potomci zakladatele v mužské linii tj. agnáti (muži i ženy). Ženy bývají formálně pokládány za členy dynastie do té doby, dokud se neprovdají, pak jsou členy manželovy dynastie. Příslušnost k dynastii se určuje striktně patrilinearně. Existují ovšem případy, kdy členové jiné dynastie převzali jméno předchozí dynastie či se přímo považovali za její příslušníky. V českých zemích je nejznámější příklad Habsbursko-lotrinská dynastie, která je běžně označována jako Habsburkové, dalšími příklady jsou Romanov-Holstein-Gottorp/Romanovci, Braganza-Wettin/Braganzové, Oranžsko-nasavští/Oranžští (dnes se potomci vymřelé Oranžsko-nasavské dynastie stále považují za její členy),
Termínu se tradičně užívá u panovnických rodů, lze jej však neformálně použít pro období dominujícího vlivu prakticky v jakékoli oblasti lidské činnosti (rodiny průmyslových magnátů, herců, sportovců apod.). Výraz v posledních letech ustupuje do pozadí oproti anglicismu "klan" (např. "rodinný klan" apod.).
Podle dynastií se též často člení historická chronologie starých civilizací. Příznačné je to zvláště pro starověký Egypt, kde tradiční pojetí rozlišovalo I. až XXX. dynastii či Sumer nebo Čínu.
Dalším možným označením pro dynastii je panovnický dům (např. dům Habsburský), který není tak častý.
Větvení dynastií
Můžeme se také setkat s tím, že neprimogeniturní příslušník dynastie (často velkého a významného rodu) získá část dynastického území pod svou vládu nebo obsadí další trůn a vytvoří vlastní vládnoucí dynastii. Takto mohou vzniknout další (vládnoucí) větve dynastie a dochází tak k větvení dynastií. Primogeniturní větev se většinou stále považuje za původní dynastii. Podle toho, který syn je zakladatelem dané větve mluvíme o sekundogenituře (druhorozený), trigenituře (třetí syn), atd. Např. toskánští Habsburko-Lotrinkové jsou sekundogeniturou Habsbursko-lotrinské dynastie Někdy tak původní rod může obsahovat několik dalších větví či sub-větví. Původní větší dynastie se v tom případě nazývá jako rod a dané větev jako dynastie, např. rod Kapetovců (větev Robertovců) má či měl několik větví mezi nimi např. Valois (její větve Valois-Orléans, Valois-Angoulême, Valois-Burgundsko), Évreuxové, Bourboni (jejich větve Bourbon-Anjou (jejich větve španělští Bourboni, Bourbon-Obojí Sicílie, Bourbon-Parma) Bourbon-Orléans (zde je větví dynastie Orléans-Braganza), Bourbon-Conte (její větve Bourbon-Conti)), Dreux, Anjouovci (jejich větve sicilská a uherská), Burgundští (její nelegitimní větev byli Avizové (její větev Aviz-Beja a nelegitimní větev Braganzové)). V současnosti jsou ale jedinou legitimní větví Kapetovců Bourboni a jejich větve. Braganzové jsou sice agnatičtí, ale dvojnásobně nelegitimní potomci Hugo Kapeta.