Erin Routliffeová (* 11. dubna 1995 Auckland) je novozélandská profesionální tenistka, deblová specialistka, která v letech 2009–2017 reprezentovala Kanadu. V létě 2024 byla osm týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stala jako 49. hráčka v pořadí. Do čela vystoupala jako vůbec první novozélandská jednička na žebříčcích ATP a WTA a historicky první jednička z Nového Zélandu od Tonyho Wildinga v roce 1913.[2][3][4]
Na grandslamu zvítězila v ženské čtyřhře US Open 2023 s Gabrielou Dabrowskou. Společně odešly poraženy z finále ženské čtyřhry Wimbledonu 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm deblových turnajů včetně Turnaje mistryň 2024. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a patnáct trofejí ve čtyřhře.[5]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 582. místě a ve čtyřhře v červenci 2024 na 1. místě.[1]
V novozélandském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 tádžickým základním blokem 2. skupiny asijsko-pacifické zóny proti Turkmenistánu, v němž vyhrála dvouhru a s Joannou Carswellovou také čtyřhru. Novozélanďanky zvítězily 3:0 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 5–4 ve dvouhře a 14–7 ve čtyřhře.[6]
Nový Zéland reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Z pozice úřadující světové jedničky nastoupila do čtyřhry s Lulu Sunovou. V úvodním kole však podlehly pozdějším olympijským vítězkám Saře Erraniové a Jasmine Paoliniové z Itálie.
Soukromý život
Narodila se roku 1995 v novozélandském Aucklandu do rodiny mořeplavců Roberta Routliffa a Catherine MacLennanové,[7] během jejich plavby kolem světa.[8] Rodina se z Nového Zélandu do Kanady vrátila po čtyřech letech.[8] V Severní Americe se narodily její dvě sestry Tara a Tess, která se stala stříbrnou medailistkou v plavání na Letních paralampijských hrách 2016 v Riu de Janeiru.[9][10] Do Montréalu se Erin Routliffeová přestěhovala v září 2011, kde se připravovala v Národním tréninkovém centru tenisového svazu do sezóny 2013.
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaji v kanadském Waterloo dotovaném 25 tisíci dolary zasáhla do čtyřhry. V úvodním kole však s Kanaďankou Evangeline Repicovou podlehly jihoafricko-americkému páru Tegan Edwardsová a Danielle Millsová.[5] V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Rogers Cupu 2012 v Montréalu, do níž obdržela divokou kartu. Na úvod porazila Megan Moultonovou-Levyovou, ale do hlavní soutěže ji nepustila Iveta Benešová z šesté světové desítky.[11]
V letech 2013–2017 hrála univerzitní tenis na Alabamské univerzitě v Tuscaloose, kde vystudovala obor public relations.[7] Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenala v ženském deblu US Open 2015, do něhož získala s Američankou Mayou Jansenovou divokou kartu. V úvodním kole však uhrály jen tři gamy na osmé nasazené Američanky Raquel Atawovovou a Abigail Spearsovou. Jednalo se rovněž o její první zápas v hlavní soutěži na túře WTA. Mimo majory zasáhla do prvního turnaje na aucklandském ASB Classic 2018. S Novozélanďankou Paige Mary Houriganovou nezvládly první kolo proti Arantxe Rusové a Sílvii Solerové Espinosové.[11] Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Citi Open 2018 ve Washingtonu, D.C. Po boku Chilanky Alexy Guarachiové v závěrečném utkání prohrály s čínsko-chorvatskou dvojicí Chan Sin-jün a Darijou Jurakovou.[12] Trofej si pak odvezla z debla Palermo Ladies Open 2021. V páru s Belgičankou Kimberley Zimmermannovou
ve finále antukového turnaje zdolaly Rusky Natelu Dzalamidzeovou a Kamillu Rachimovovou.[13] Obě pak odešly poraženy z boje o titul na zářijovém BGL Luxembourg Open 2021, kde nestačily na belgické duo Greet Minnenová a Alison Van Uytvancková.[14]
S Kanaďankou Gabrielou Dabrowskou navázala spolupráci na srpnovém Canadian Open 2023. Již na čtvrtém společně odehraném turnaji získaly trofej, když ovládly grandslamové US Open 2023. Do finále postoupily přes Wang Sin-jü a Sie Šu-wej, čímž ukončily 16zápasovou grandslamovou neporazitelnost Sieové. V boji o titul pak zdolaly šampionky z roku 2020, Němku Lauru Siegemundovou s Věrou Zvonarevovou, ve dvou setech. Na majorech tak první finálovou účast proměnila v titul, jenž znamenal čtvrtý kariérní triumf na túře WTA.[15]
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 2 (1–1)
Finále Turnaje mistryň
Čtyřhra: 1 (1–0)
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 20 (8–12)
Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
kategorie
|
povrch
|
spoluhráčka
|
soupeřky ve finále
|
výsledek
|
Finalistka
|
1.
|
5. srpna 2018
|
Washington, D.C., Spojené státy
|
International
|
tvrdý
|
Alexa Guarachiová
|
Chan Sin-jün Darija Juraková
|
3–6, 2–6
|
Vítězka
|
1.
|
25. července 2021
|
Palermo, Itálie
|
WTA 250
|
antuka
|
Kimberley Zimmermannová
|
Natela Dzalamidzeová Kamilla Rachimovová
|
7–6(7–5), 4–6, [10–4]
|
Finalistka
|
2.
|
19. září 2021
|
Lucemburk, Lucembursko
|
WTA 250
|
tvrdý (h)
|
Kimberley Zimmermannová
|
Greet Minnenová Alison Van Uytvancková
|
3–6, 3–6
|
Finalistka
|
3.
|
26. září 2021
|
Ostrava, Česko
|
WTA 500
|
tvrdý (h)
|
Kaitlyn Christianová
|
Sania Mirzaová Čang Šuaj
|
3–6, 2–6
|
Finalistka
|
4.
|
13. února 2022
|
Petrohrad, Rusko
|
WTA 500
|
tvrdý (h)
|
Alicja Rosolská
|
Anna Kalinská Caty McNallyová
|
3–6, 7–6(7–5), [4–10]
|
Finalistka
|
5.
|
25. června 2022
|
Bad Homburg, Německo
|
WTA 250
|
tráva
|
Alicja Rosolská
|
Makoto Ninomijová Eri Hozumiová
|
4–6, 7–6(7–5), [5–10]
|
Vítězka
|
3.
|
6. srpna 2022
|
Washington, D.C., Spojené státy
|
WTA 250
|
tvrdý
|
Jessica Pegulaová
|
Anna Kalinská Caty McNallyová
|
6–3, 5–7, [12–10]
|
Finalistka
|
6.
|
9. října 2022
|
Ostrava, Česko
|
WTA 500
|
tvrdý (h)
|
Alicja Rosolská
|
Caty McNallyová Alycia Parksová
|
3–6, 2–6
|
Vítězka
|
3.
|
5. března 2023
|
Austin, Spojené státy
|
WTA 250
|
tvrdý
|
Aldila Sutjiadiová
|
Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová
|
6–4, 3–6, [10–8]
|
Vítězka
|
4.
|
10. září 2023
|
US Open, New York, Spojené státy
|
Grand Slam
|
tvrdý
|
Gabriela Dabrowská
|
Laura Siegemundová Věra Zvonarevová
|
7–6(11–9), 6–3
|
Finalistka
|
7.
|
23. září 2023
|
Guadalajara, Mexiko
|
WTA 1000
|
tvrdý
|
Gabriela Dabrowská
|
Storm Hunterová Elise Mertensová
|
6–3, 2–6, [4–10]
|
Vítězka
|
5.
|
15. října 2023
|
Čeng-čou, Čína
|
WTA 500
|
tvrdý
|
Gabriela Dabrowská
|
Šúko Aojamová Ena Šibaharaová
|
6–2, 6–4
|
Finalistka
|
8.
|
31. března 2021
|
Miami, Spojené státy
|
WTA 1000
|
tvrdý
|
Gabriela Dabrowská
|
Sofia Keninová Bethanie Matteková-Sandsová
|
6–4, 6–7(5–7), [9–11]
|
Finalistka
|
9.
|
16. května 2024
|
Řím, Itálie
|
WTA 1000
|
antuka
|
Coco Gauffová
|
Sara Erraniová Jasmine Paoliniová
|
3–6, 6–4, [8–10]
|
Vítězka
|
6.
|
16. června2024
|
Nottingham, Spojené království
|
WTA 250
|
tráva
|
Gabriela Dabrowská
|
Harriet Dartová Diane Parryová
|
5–7, 6–3, [11–9]
|
Finalistka
|
10.
|
29. června 2024
|
Eastbourne, Spojené království
|
WTA 500
|
tráva
|
Gabriela Dabrowská
|
Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková
|
7–5, 6–7(2–7), [8–10]
|
Finalistka
|
11.
|
13. července 2024
|
Wimbledon, Londýn, Spojené království
|
Grand Slam
|
tráva
|
Gabriela Dabrowská
|
Kateřina Siniaková Taylor Townsendová
|
6–7(5–7), 6–7(1–7)
|
Finalistka
|
12.
|
12. srpna 2024
|
Toronto, Kanada
|
WTA 1000
|
tvrdý
|
Gabriela Dabrowská
|
Caroline Dolehideová Desirae Krawczyková
|
6–7(2–7), 6–3, [7–10]
|
Vítězka
|
7.
|
19. srpna 2024
|
Cincinnati, Spojené státy
|
WTA 1000
|
tvrdý
|
Asia Muhammadová
|
Leylah Fernandezová Julia Putincevová
|
3–6, 6–1, [10–4]
|
Vítězka
|
7.
|
9. listopadu 2024
|
Rijád, Saúdská Arábie
|
Turnaj mistryň
|
tvrdý (h)
|
Erin Routliffeová
|
Kateřina Siniaková Taylor Townsendová
|
7–5, 6–3
|
Finále série WTA 125
Legenda
|
D – dvouhra; Č – čtyřhra
|
WTA 125 (0–2 Č)
|
Čtyřhra: 2 (0–2)
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF
|
100 000 $ tournaments |
80 000 $ tournaments
|
75 000 $ tournaments |
60 000 $ tournaments
|
50 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments
|
15 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments
|
Dvouhra (1 titul)
Č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
poražená finalistka
|
výsledek
|
1.
|
únor 2018
|
Šarm aš-Šajch, Egypt
|
tvrdý
|
Nadja Gilchristová
|
6–3, 7–5
|
Čtyřhra (15 titulů)
Č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráčka
|
poražené finalistky
|
výsledek
|
1.
|
říjen 2016
|
Charleston, Spojené státy
|
antuka
|
Andie Daniellová
|
Quinn Gleasonová Whitney Kayová
|
6–4, 6–2
|
2.
|
listopad 2017
|
Toronto, Kanada
|
tvrdý (h)
|
Alexa Guarachiová
|
Ysaline Bonaventureová Victoria Rodríguezová
|
7–6(7–4), 3–6, [10–4]
|
3.
|
leden 2018
|
Šajm aš-Šajch, Egypt
|
tvrdý
|
Jade Lewisová
|
Anastasija Potapovová Jekatěrina Jašinová
|
0–6, 7–5, [10–6]
|
4.
|
leden 2018
|
Šarm aš-Šajch, Egypt
|
tvrdý
|
Jade Lewisová
|
Berfu Cengizová Jasmina Tinjicová
|
6–1, 5–7, [12–10]
|
5.
|
březen 2018
|
Irapuato, Mexiko
|
tvrdý
|
Alexa Guarachiová
|
Desirae Krawczyková Giuliana Olmosová
|
4–6, 6–2, [10–6]
|
6.
|
duben 2018
|
Pelham, Spojené státy
|
antuka
|
Alexa Guarachiová
|
Maria Mateasová María José Portillo Ramírezová
|
6–1, 6–2
|
7.
|
duben 2018
|
Dothan, Spojené státy
|
antuka
|
Alexa Guarachiová
|
Sofia Keninová Jamie Loebová
|
6–4, 2–6, [11–9]
|
8.
|
květen 2018
|
Charleston, Spojené státy
|
antuka
|
Alexa Guarachiová
|
Louisa Chiricová Allie Kiicková
|
6–1, 3–6, [10–5]
|
9.
|
červen 2018
|
Hua Hin, Thajsko
|
tvrdý
|
Victoria Rodriguezová
|
Niča Lertpitaksinčajová Peangtarn Plipuečová
|
7–5, 3–6, [10–6]
|
10.
|
leden 2018
|
Hua Hin, Thajsko
|
tvrdý
|
Victoria Rodriguezová
|
Mana Ajukawaová Nina Stadlerová
|
6–4, 6–4
|
11.
|
říjen 2018
|
Toowoomba, Austrálie
|
tvrdý
|
Freya Christieová
|
Samantha Harrisová Astra Sharmaová
|
7–5, 6–4
|
12.
|
květen 2019
|
Bonita Springs, Spojené státy
|
antuka
|
Alexa Guarachiová
|
Usue Maitane Arconadová Caroline Dolehideová
|
6–3, 7–6(7–5)
|
13.
|
únor 2020
|
Hamilton, Nový Zéland
|
tvrdý
|
Emily Fanningová
|
Sabastiani Leónová Maggie Ngová
|
6–3, 6–1
|
15.
|
květen 2021
|
Bonita Springs, Spojené státy
|
antuka
|
Aldila Sutdžiadiová
|
Eri Hozumiová Miju Katová
|
6–3, 4–6, [10–6]
|
14.
|
prosinec 2022
|
Tauranga, Nový Zéland
|
tvrdý
|
Paige Houriganová
|
Ašmita Easwaramurtiová Juka Hosokiová
|
6–1, 6–0
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erin Routliffe na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Erin Routliffeová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240828a28. srpna 2024
- ↑ Erin Routliffe captures WTA World No.1 doubles ranking presented by PIF. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-15 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online.
- ↑ LONG, David. Erin Routliffe becomes world No 1, into Wimbledon doubles final. Stuff [online]. 2024-07-12 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Routliffe into Wimbledon final, confirmed as next world No 1. tennis.kiwi [online]. 2024-07-12 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Erin Routliffeová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240828a28. srpna 2024
- ↑ Erin Routliffeová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240828a28. srpna 2024
- ↑ a b Erin Routliffe - Women's Tennis [online]. The University of Alabama [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Canadian tennis headed in the right direction [online]. The Record, 2012-07-10 [cit. 2021-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-05. (anglicky)
- ↑ BRAUN, Jessa. Star swimmer Tess Routliffe cheers Canadian teammates on from afar. The Toronto Observer [online]. 2021-09-02 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tess Routliffe – Swimming Canada [online]. Swimming Canada [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Erin Routliffe Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Guarachi’s and Routliffe’s Run Ends in Citi Open Finals [online]. WASHINGTON, D.C.: University of Alabama, 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Top seed Collins defeats Ruse in Palermo to capture first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2021-07-26 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Ostapenko overpowers Samsonova in Luxembourg, to meet Tauson in final. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-18 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Dabrowski & Routliffe capture US Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-10 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Světové jedničky ve čtyřhře žebříčku WTA | | | | Žebříček WTA byl zaveden 4. září 1984 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 27. ledna 2025 |
|