Fairey Gannet

Gannet
	Gannet AS.4
Určení	palubní protiponorkový letoun
Původ	Spojené království
Výrobce	Fairey Aviation Company
První let	19. září 1949
Zařazeno	1953
Vyřazeno	1978
Charakter	Vyřazen
Uživatel	Royal Navy; Německo, Austrálie, Indonésie
Vyrobeno kusů	305; 44 AEW.3
Varianty	AEW.3
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fairey Gannet byl britský protiponorkový letoun, zařazený do služby od roku 1953 u Royal Navy i Royal Air Force.

Vývoj

Gannet byl postaven v roce 1945 jako odpověď na požadavek Admirality GR.17/45, pro který byly postaveny prototypy Fairey (typ Q nebo Fairey 17, po zadání požadavku) a Blackburn Aircraft (Blackburn B-54 / B-88).

Po zvážení a vyřazení Rolls-Royce Tweed turboprop, Fairey vybralo motor založený na Armstrong Siddeley Mamba: Double Mamba (nebo "Twin Mamba"). Šlo v podstatě o dva motory Mamba namontované vedle sebe a spojené prostřednictvím společné převodovky na koaxiální protiběžně rotující vrtule. Výkon se přenášel z každého motoru pomocí torzní hřídele sérií převodů, čímž se získá vhodný redukční poměr a správné otáčení vrtulového hřídele.

Modifikace

Typ	Role	Postaveno	Poznámka
Type Q	Protiponorkový letoun	3	Objednány 3 prototypy, dva v srpnu 1946 a jeden s maketou zadního kokpitu v červenci 1949. První (VR546) vylétl 19. září 1949 následován druhým (VR577) 6. července 1950. Třetí prototyp (WE488) poprvé vzlétl v květnu 1951. Všechny tři poháněl motor Double Mamba ASMD.1.
AS.1	Protiponorkový letoun	183
T.2	Cvičná verze AS.1	38	1 přestavěn z AS.1
AEW.3	letoun včasné výstrahy	44	Úprava pro roli palubního letounu včasné výstrahy, která vedla k zásadní přestavbě motoru a vybavení. Byla jím vybavena pouze 849. peruť jejíž čtyři letky (A,B,C,D) plnily průzkumnou roli na všech tehdejších britských letadlových lodích. ^[1] Celkem bylo objednáno 44 Gannetů této verze jako náhrada Douglas A-1 Skyraider
AS.4	Protiponorkový letoun	75	1 přestavěn z AS.1
COD.4	Palubní zásobovací letoun	6	Přestavěny z AS.4
T.5	Cvičná verze AS.1 AS.4	11	3 přestavěny z T.2
ECM.6	Letoun pro elektronický boj	9	Přestavěny z AS.4 Původní označení AS.6
AEW.7	letoun včasné výstrahy	0	Návrh zásadní úpravy AEW.3^[2]

Uživatelé

Austrálie Austrálie

Fleet Air Arm (Royal Australian Navy)

Německo Německo

Marineflieger

Indonésie Indonésie

Indonéské námořnictvo

Velká Británie

Fleet Air Arm

Dochované exempláře

Spojené státy americké

Airworthy

Prototyp Gannetu T5 XT752 vlastní Shannan Hendricks, New Richmond, Wisconsin. Jedná se o poslední létající Gannet verze T5, navrácený do letuschopného stavu 9. srpna 2013^[3]

Specifikace

Technické údaje

Osádka: 3
Délka: 13 m
Rozpětí křídla: 16,56 m
Výška na zemi: 4,19 m
Nosná plocha: 45 m²
Hmotnost prázdného letounu: 6 835kg
Vzletová hmotnost :
Plošné zatížení křídla:
Pohonné jednotky: 1 × turbovrtulový Armstrong Siddeley Double Mamba ASMD 1 o výkonu 2200 kW (2991 k)
Poměr tahu a hmotnosti:

Výkony

Maximální rychlost: 500 km/h
Dolet:
Dostup:
Výzbroj:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fairey Gannet na anglické Wikipedii.

↑ Gannet AEW.3s join the Fleet. Flight. Iliffe & Sons, 11 March 1960, s. 343–344. Dostupné online [cit. 28 August 2012].
↑ Gibson, Chris. The Admiralty and AEW. Project Tech Profiles, 2011, ISBN 0-9561951-2-1. p. 22.
↑ Hendricks, Shannon. "XT752: The world's last flying Fairey Gannet T5." faireygannetxt752.com. Retrieved: 1 December 2010.

Literatura

NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 5 (Letadla současnosti). Praha: Naše vojsko, 1982. 432 + obr. přílohy s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fairey Gannet na Wikimedia Commons
(anglicky) English Electric Lightning na Thunder and Lightnings - Fairey Gannet

[1] Gannet AEW.3s join the Fleet. Flight. Iliffe & Sons, 11 March 1960, s. 343–344. Dostupné online [cit. 28 August 2012].

[2] Gibson, Chris. The Admiralty and AEW. Project Tech Profiles, 2011, ISBN 0-9561951-2-1. p. 22.

[3] Hendricks, Shannon. "XT752: The world's last flying Fairey Gannet T5." faireygannetxt752.com. Retrieved: 1 December 2010.

[1]

[2]

[3]