Karel Alois Lichnovský z Voštic

Karel Alois Lichnovský z Voštic
2. kníže Lichnovský z Voštic
Ve funkci: 1788 – 15. dubna 1814
Předchůdce	Jan Karel Lichnovský z Voštic
Nástupce	Karel Max Lichnovský
Narození	21. června 1761 nebo 23. června 1761 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	15. dubna 1814 (ve věku 52 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Titul	kníže
Choť	Marie Kristýna z Thun-Hohensteinu (od 1788)
Rodiče	Jan Karel Bohumil Lichnovský z Voštic a Marie Karolína z Althannu
Děti	Eduard Maria Lichnovský z Voštic
Příbuzní	Mořic Lichnovský z Voštic (bratr) Antonie Lichnowská z Voštic, Karel Maria Lichnovský z Voštic, Felix Lichnovský z Voštic, Robert Lichnovský z Voštic, Othenio Lichnovský z Voštic a Marie Anežka Adéla Lichnovská z Voštic[1] (vnoučata)
Profese	hudební skladatel
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Alois Lichnovský z Voštic (německy Karl Alois Fürst Lichnowsky; 21. června 1761 Vídeň – 15. dubna 1814 Vídeň) byl slezský šlechtic z rodu Lichnovských z Voštic a významný hudební mecenáš a svobodný zednář. Vlastnil statky mj. na Moravě.

Narodil se 21. června 1761 ve Vídni jako Karel Alois Jan Nepomuk Vincenc Leonhard kníže Lichnovský z Voštic (Karl Alois Johann Nepomuk Vinzenz Leonhard Fürst Lichnowsky). Jeho rodiči byli Jan Karel Lichnovský z Voštic a jeho manželka Marie Karolína z Althannu.

V letech 1776–1782 studoval práva na Lipské univerzitě a na univerzitě v Göttingenu. V Göttingenu posléze navázal kontakt s varhaníkem a hudebním badatelem Johannem Nikolausem Forkelem. Byl velikým podporovatelem umění, zejména hudby. Byl znám především svými kontakty např. s Wolfgangem Amadeem Mozartem, s nímž sdílel členství v zednářské lóži Ludwigem van Beethovenem a také s Johannem Wolfgangem von Goethe.^[2][3]

25. listopadu 1788 se Karel Alois ve Vídni oženil s Vilemínou Kristýnou z Thun-Hohensteinu (1765–1841), dcerou hraběte Františka Josefa z Thun-Hohensteinu a jeho manželky Marie Vilemíny, rozené hraběnky z Ulfeldtu. Manželům se narodil jediný syn Eduard Maria, pozdější dědic titulu, historik a autor spis Geschichte des Hauses Habsburg.

V některých genealogiích se uvádí, že se Karel Alois po smrti své manželky podruhé oženil s Katharinou Leinböckovou. Ve skutečnosti se však nejednalo od manželství, nýbrž o blízký vztah.

Beethoven věnoval hraběti Lichnovskému sedm svých skladeb:

• Tři klavírní tria op. 1 (1793)
• Klavírní variace na „Quant’è più bello“ z opery Giovanniho Paisiella „La Molinara“ WoO 69 (1795)
• Klavírní sonáta c moll op. 13 "Patetická" (1798)
• Klavírní sonáta As dur op. 26 (1801)
• Symfonie č. 2 D dur op. 36 (1802)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Lichnowsky na německé Wikipedii.

• Karel Alois Lichnovský z Voštic na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska

• Lichnovští z Voštic

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.