Stranou od obce Dubice byla v polovině 14. století postavena gotická kaple sloužící jako rodinná a pohřební kaple Sršům z Dubice. S největší pravděpodobností byla zasvěcena Panně Marii.[1] Roku 1579 postavil Jindřich Kauč z Kauče v Dubičkách na místě této kaple rytíře z Kamýka luteránský kostel svaté Barbory. V letech 1589–1595[4] byl kostel dále přestavěn. Za třicetileté války v letech 1634–1643 byl kostel pobořen a po roce 1643 začal být opravován. Kostel se za protireformace stal katolickým. K další úpravě došlo roku 1820 po požáru vsi.[1]
Není známo, kdy přesně začali Dubice navštěvovat poutníci, ale pravděpodobně se tak dělo již před zahájením reformace. Mimo úcty k Panně Marii zde byla uctívána i socha sv. Barbory. Po skončení třicetileté války na místo začínají proudit poutníci z širokého okolí a jejich počet stále stoupal. Hlavní pouť bývala 1. května a organizovali ji zpravidla ústečtí dominikáni. Postupně byly slaveny tři velké poutě: 1. května mariánská, 22. července svaté Máří Magdalény a 4. prosince svaté Barbory.[5][6] Mše se v kostele koná každou třetí neděli měsíci.[7]
Kostel je orientovanou stavbou. Má obdélný půdorys. Je jednolodní s polygonálním presbytářem a polygonální zvonicí nad lodí. Nad polokruhem zakončeným portálem v průčelí kostela se nachází nika se sochou svaté Barbory ze 17. století. Průčelí je zakončeno pozdně renesančním štítem, který je členěný římsami. Má stupňovitě proláklá křídla s čučky a je završeno segmentem.
Uvnitř kostela je zděná kruchta s funkčními varhanami. Loď má plochý strop. V klenbě presbytáře se nachází jedno pole křížové klenby. Závěr je sklenut paprsčitě. Ve východním průčelí věže je umístěn bohatě zdobený zvon z roku 1595 od Brikcího z Cimperka.
K vybavení kostela patří dva boční barokní oltáře s obrazy sv. Máří Magdalény a Ukřižování, které jsou signovány J. Heřmann 1895. Na hlavním oltáři se nachází pozdně gotická socha sv. Barbory z dvacátých let 16. století. V presbytáři je barokní socha svatého Kryštofa z poloviny 18. století.[2]
↑ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
↑HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
