Leopold Krakowský z Kolowrat

Leopold Krakowský z Kolowrat
Hlava starší týnecké, tzv. Leopoldovy linie Kolowratů
Ve funkci: 1855 – 21. březen 1863
Předchůdce	otec František Xaver I. jako společný předek všech dnes žijících Kolowratů, bratr Theodor založil mladší rychnovskou linii
Nástupce	Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Guvernér Benátek
Císařský komorník
Ve funkci: 1831 – 21. březen 1863
Panovník	František I., Ferdinand I., František Josef I.
Vojenská služba
Hodnost	polní podmaršál[1]
Narození	11. prosince 1804 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. března 1863 (ve věku 58 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Vídeň
Choť	(1850) Natalie Blaszezyńska (1828–1861)
Rodiče	František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855) a Julie z Wildenstein-Wildbachu (1786–1849)
Děti	1. Leopold Filip (1852–1910) 2. Františka Xaverie (1853 – asi po 1900) 3. Hugo František (1855–1860)
Příbuzní	bratr: Theodor Krakowský z Kolowrat (1806–1875) bratr: Ferdinand Krakowský z Kolowrat (1807–1897) sestra: Františka Xaverie Krakowská z Kolowrat, provdaná Dubská z Třebomyslic (1808–1869) sestra: Leontýna Krakowská z Kolowrat, provdaná Kress von Kressenstein (1812–1882) nevlastní sestra: Valerie Krakowská z Kolowrat, provdaná Zichy de Zich et Vásonykeö (1821–1913) nevlastní sestra: Juliana Františka Krakowská z Kolowrat, provdaná Erdödy de Monyorokerek et Monoszlo (1823–1907) vnuk: Alexander Krakowský z Kolowrat (1886–1927) vnučka: Berta Krakowská z Kolowrat, provdaná Colloredo-Mansfeldová (1890–1982) vnuk: Bedřich Krakowský z Kolowrat (1893–1920) vnuk: Jindřich Vilém Krakowský z Kolowrat (1897–1996) děd: Leopold Vilém Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (1727–1809) babička: Marie Therezie z Khevenhüller-Metsch (1741–1805) praděd: Filip Nerius Krakowský z Kolowrat (1688–1773) prababička: Anna Barbora Michnová z Vacínova (1709–1772)
Zaměstnání	politik, voják
Profese	voják a důstojník
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	Vojenský řád Marie Terezie (1849) Řád sv. Jiří II. třídy komandér bavorského civilního záslužného řádu a toskánského řádu sv. Josefa
Commons	Leopold Kolowrat-Krakowsky (1804–1863)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold hrabě Krakowský z Kolowrat (11. prosinec 1804 Vídeň – 21. březen 1863 Vídeň),^[1] celým jménem Leopold Maria Meinrad Adam Camillo Johann Nepomuk Raimund hrabě Krakowský z Kolowrat byl příslušníkem Leopoldovy linie krakovské větve šlechtické rodiny Kolovratů a zakladatel starší týnecké linie. Věnoval se vojenské dráze a stal se guvernérem Benátek.

Narodil se jako první syn a nejstarší z devíti potomků Františka Xavera hraběte Krakowského z Kolowrat (1783–1855) a jeho manželky Julie komtesy z Wildenstein-Wildbachu (1786–1849).^{[pozn. 1]}

Věnoval se vojenské dráze, a to zpočátku velice úspěšně. Jeho důstojnická kariéra vyvrcholila ziskem hodnosti polního podmaršála.^[2] Stal se pravou rukou maršála Jana Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče (2. listopad 1766 zámek Třebnice – 5. leden 1858 Milán) v 18. pěším pluku. Byl c. k. komořím (1831)^[1] a pak i guvernérem Benátek, což byla neobyčejná pocta, ale i velice lukrativní místo.

V Benátkách se ve zralém věku oženil s tanečnicí Natalií Blaszezyńskou, která nebyla urozeného původu, proto byl odvolán do Vídně a zbaven benátského guvernérství. Poté ho poslali do Uher potlačit Kossuthovo povstání. Ještě předtím ale prodal malý statek na Moravě a zlaté a stříbrné mince si vzal s sebou v železné truhle. Cestou byl povstalci přepaden a okraden. Navíc jeho uherská mise nebyla úspěšná a tak se do Vídně vrátil poražen, nemocen a sklíčen. V 58 letech byl penzionován. Kvůli dluhům mu hrozilo vězení. Dostal se do špitálu pro zchudlé vojáky, což bylo pro něho ponižující. Přátelé se přimluvili u císaře Františka Josefa I. (císařem 1848–1916) a na jeho příkaz byl převezen do důstojnější nemocnice, kde pak za čtyři dny 21. března 1863 zemřel. Pohřben byl ve vídeňském Währingu.

Hrabě napsal paměti, které se však ztratily.

Za úspěchy, statečnost a hrdinství, zejména v bitvě u řeky Vau, se stal rytířem Vojenského řádu Marie Terezie (1849),^[1] rytířem ruského řádu sv. Jiří II. třídy, komandérem bavorského civilního záslužného řádu a toskánského řádu sv. Josefa.

V Benátkách se zamiloval do polské klasické tanečnice Natalie Blaszezyńské (9. srpen 1828 Varšava – 17. leden 1861 Pau, Francie), dcery Josefa Blaszezyńského a Teofily Berty Ritterbondové. Přestože německé Gothajské almanachy uvádějí, že pocházela z ruské šlechtické rodiny, nebylo tomu tak. V Benátkách se s ní 11. června 1850 oženil, aniž by císaře požádal o svolení. Jednalo se tedy o morganatický sňatek. Narodily se jim tři děti:

• 1. Leopold Filip (14. 3. 1852 Benátky – 19. 3. 1910 Vídeň)
  • ⚭ (18. 3. 1884 New York) Nadine von Huppmann-Valbella (1858–1942), jejich děti:
    • 1. Alexander (29. 1. 1886 Bloomfield – 4. 12. 1927 Vídeň)
      • ⚭ (30. 4. 1923 Vídeň) Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938)
    • 2. Jindřich (31. 12. 1887 Týnec u Klatov – 28. 6. 1889, pohřben v Týnci)
    • 3. Kateřina Berta (14. 1. 1889 Týnec – 15. 1. 1889, pohřbena v Týnci), dvojče
    • 4. Berta Kateřina (14. 1. 1889 Týnec – 18. 1. 1889, pohřbena v Týnci), dvojče
    • 5. Berta Jindřiška Kateřina Nadine (21. 6. 1890 Týnec – 28. 1. 1982 Auch, Francie)
      • ⚭ (10. 8. 1909 Vídeň, rozvedeni 1926) Jeroným (Hieronymus) Colloredo-Mansfeld (3. 11. 1870 Dobříš – 29. 8. 1942 Praha)
    • 6. Bedřich (22. 7. 1893 Týnec – 16. 11. 1920 Zámek Diana v Rozvadově-Dianě, pohřben v Týnci)
    • 7. Jindřich Vilém (27. 7. 1897 Týnec – 19. 1. 1996 Praha), československý velvyslanec v Turecku (1946-1948)
      • ⚭ 1. (8. 8. 1929 Praha) Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938), vdova po bratru Alexandrovi
      • ⚭ 2. (21. 5. 1942) Marie Klimtová (21. 10. 1907 Bratřínov u Prahy – 1991)
• 2. Františka Xaverie (2. 5. 1853 Benátky – neznámo – asi po roce 1900)
  • ⚭ (4. 12. 1883 Paříž) René Desson de Saint-Aignan (24. 3. 1850 Sotteville-les-Rouen – 26. 11. 1922 Paříž)
• 3. Hugo František Xaverius (14. 9. 1855 – 16. 6. 1860 Linec, pohřben v Linci)

Leopold hrabě Kolowrat mohl být díky svému sňatku dokonce zbaven i příslušnosti ke svému rodu. Příbuzní jej totiž v souladu s rodovým ustanovením ve věci sňatků členů rodu (z roku 1629) zažalovali u zemského soudu. Ten ale jejich stížnost zamítl s odůvodněním, že předpisy občanského zákoníku mají vyšší právní platnost než rodová ustanovení. Kolovratové se odvolali k vyššímu soudu, ale jejich podnět byl znovu zamítnut a soud potvrdil rozsudek první instance.

• JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 78–79. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Krakowský z Kolowrat na Wikimedia Commons
• Rodokmen Krakowských z Kolowrat na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk
• www.kolowrat.cz