Theodor Krakowský z Kolowrat

Theodor Kolowrat-Krakowský
Hlava rodu Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (Theodorova – mladší – rychnovská linie rodu)
Ve funkci: 1855 – 1875
Předchůdce	otec František Xaver I. jako společný předek všech dnes žijících Kolowratů
Nástupce	Zdeněk Kolovrat-Krakovský
Vojenská služba
Hodnost	generálmajor
Jednotka	Kyrysnický pluk č. 2
Velel	1848–1849
Narození	29. května 1806 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. května 1875 (ve věku 68 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Kostel Nejsvětější Trojice, Rychnov nad Kněžnou
Titul	hrabě
Choť	(1833) Marie Luisa Niczky de Niczk (1811–1842) (1849) Severine Slawczyn-Sieminska (1823–1889)
Rodiče	František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855) a Julie z Wildenstein-Wildbachu (1786–1849)
Děti	Zdeněk Kolovrat-Krakovský (1836–1892)
Příbuzní	bratr: Leopold Krakowský z Kolowrat (1804–1863) bratr: Ferdinand Krakowský z Kolowrat (1807–1897) děd: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) synovec: Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky (1852–1910) vnuk: Hanuš Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (1879–1955) pravnuk: Kryštof Kolowrat Krakowský Liebsteinský (1927–1999)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Theodor hrabě Krakowský z Kolowrat (29. května 1806 Vídeň – 12. května 1875 Vídeň) byl příslušník krakovské větve šlechtické rodiny Kolovratů a zakladatel mladší rychnovské linie rodu.

Narodil se jako druhorozený syn Františka Xavera I. Krakowského z Kolowrat (1783–1855) a hraběnky Julie z Wildenstein-Wildbachu (1786–1849). Jeho otec byl nejmladším ze sedmácti dětí hraběte Leopolda Viléma Krakowského z Kolowrat (1727–1809), nejvyššího česko-rakouského kancléře a státního konferenčního ministra.

V letech 1848 až 1849 byl velitelem kyrysnického pluku č. 2.^[1] Z armády odešel s hodností generálmajora.^[2]

Po smrti bezdětného strýce Hanuše Krakovského z Kolovrat (1794–1872) zdědil Theodor fideikomis Rychnov nad Kněžnou a Černíkovice.

Hrabě Theodor zemřel ve Vídni v květnu 1875. Místem jeho posledního odpočinku je krypta pod Loretánskou kaplí v kostele Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou.^[3]

Hrabě Theodor byl dvakráte ženat, z prvního manželství s Marií Luisou hraběnkou Niczky de Niczk (1811–1842) se narodily tři potomci, ale pouze nejstarší syn se dožil dospělosti.

• 1. Zdeněk (6. 2. 1836 Prešpurk – 24. 10. 1892 Pellendorf), manž. 1875 hraběnka Olga Khevenhüller-Metsch (10. 10. 1850 Budapešť – 3. 9. 1932 Rychnov nad Kněžnou)
• 2. Marie Vilemína (*/† 4. 8. 1837 Großmutschen)
• 3. Jaroslav (7. 10. 1839 Sebersdorf – 10. 5. 1841)

Po smrti první manželky se ve Lvově roce 1849 oženil podruhé s hraběnkou Severinou Slawczyn-Sieminskou (1823–1889). Manželství bylo požehnáno narozením tří synů a jedné dcery.

• 1. Maria Teodor František Xaver (17. 12. 1851 Josefov – 28. 3. 1926 Vídeň)
• 2. Georgina (24. 4. 1853 Budkov – 18. 12. 1930 Mnichov), manž. 1882 hrabě Jan Karel Zedwitz-Liebenstein (21. 10. 1840 Aš – 1. 3. 1899 Arco)
• 3. Maria Konstantin (15. 10. 1854 Znojmo – 12. 10. 1895 Štýrský Hradec)
• 4. Vilém (27. 12. 1858 Štýrský Hradec – 6. 1. 1928 Vídeň), manž. (morganatické) 1913 Vilemína Spillerová (17. 5. 1871 Vídeň – 19. 11. 1943 Osvětim), zahynula během holocaustu^[4]

• Rodokmen Krakowských z Kolowrat na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• VRÁBLÍKOVÁ, Anna. Fenomén rodové portrétní galerie ve vybraných šlechtických sbírkách v Čechách Vznik, podoba, charakter a prezentace Lobkowiczké a Kolowratské sbírky. Praha, 2022 [cit. 2023-09-04]. 91 s. „Diplomová práce“. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Markéta Jarošová. s. 19. Dostupné online.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.