Vznikla díky zadání vrchního velitelství Luftwaffe (OKL – Oberkommando Luftwaffe) z poloviny roku 1944, které požadovalo jednomístnou stíhačku, rychlou 1 000 km/h ve výšce 7.000 m. P.1101 sloužila v první řadě k vyzkoušení křídla s měnitelnou geometrií a neměla být předložena OKL v rámci zadání – pro tento účel byl určen typ Messerschmitt P.1110, který byl vyvíjen později.
Jelikož vhodný motorHeinkel HeS 011 ještě nebyl k dispozici, byl prototyp vybaven motorem Junkers Jumo 004. Křídlo P. 1101 bylo stavitelné v úhlu šípu od 35 ° do 45 ° (ale pouze na zemi). Krátce před dokončením letounu dobyli Američané v dubnu 1945 továrnu Messerschmitt v Oberammergau (tzv. Oberbayerische Forschungsanstalt) a převezli prototyp do USA, kde prošel rozsáhlými testy. Výsledkem byl letounBell X-5, který byl od P. 1101 odvozen, ale úhel křídla již mohl měnit i ve vzduchu.
Konstrukční tým společnosti Saab získal koncem války data o letounu P. 1101. Data o konstrukci letounu s šípovým křídlem pak posloužily pro vývoj letounu Saab 29 Tunnan.[1][2] Dokumentaci k letounu se podařilo získat také Francouzům. Američané měli zájem na získání této dokumentace, ale Francie získané dokumenty zadržovala.[1][3]
↑ abDORR, Robert F. Messerschmitt’s P.1101 Never Flew, but Influenced Aviation for Decades [online]. defensemedianetwork, 2012-06-22 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑SUCIU, Peter. Meet the Saab 29 Tunnan: The Fighter Jet Built for War with Russia [online]. 19fortyfive, 2022-04-01 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑Supersonic Speed and Super Science - Fighting Hitler's Jets [online]. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑Messerschmitt Me P.1101 [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑LARRIMER, Bruce I. Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy. Washington, DC: NASA, 2013. 269 s. Dostupné online. ISBN978-1626830059. S. 20. (anglicky)