Arado Ar 76
Arado Ar 76 (D-IFAT)
Určení	stíhací a cvičný letoun
Výrobce	Arado
Šéfkonstruktér	Walter Blume a R. Heinemann
První let	1934
Zařazeno	1936
Uživatel	Luftwaffe
Vyrobeno kusů	189[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arado Ar 76 byl německý jednomístný vzpěrový hornoplošník ze 30. let 20. století zkonstruovaný jako lehký stíhací a pokročilý cvičný letoun. Vznikl na základě požadavku výzbrojního úřadu C-Amt Luftfahrtkommissariatu^[2] na právě takový typ letounu a v roce 1935 byl zkoušen společně s konkurenčními typy He 74, Fw 56, Hs 121 a Hs 125. I když byl za vítěze vybrán a posléze vyráběn Fw 56, byl C-Amt dostatečně zaujat výkony Ar 76, aby objednal stavbu menšího množství kusů.

První prototyp Ar 76a (imatrikulace D-ISEN) byl dokončen na podzim roku 1934 a byl zničen již v průběhu jednoho z prvních letů. Druhý exemplář Ar 76 V2 (D-IRAZ) byl dohotoven na jaře 1935. Dalším prototypem byl Ar 76 V3 (D-IZOH).

Následná malá série Ar 76 A byla na jaře 1936 dodána do škol stíhacích pilotů FFS A/B 1, FFS A/B 8, FFS A/B 23, LKS 1 a za Protektorátu FFS A/B 32 v Chrudimi. Ar 76 byl zařazen také k bojovému útvaru I/JG 232-Gruppe Loerzer v Bernburgu.

Ar 76 byl jednoplošník typu parasol s pevným záďovým podvozkem. Křídlo mělo dřevěnou kostru s plátěným potahem, které bylo s trupem spojeno pomocí vzpěr. Trup z ocelových trubek byl částečně potažen plechem, v zadní části překližkou a na spodních plochách plátnem. Letoun poháněl vzduchem chlazený invertní vidlicový osmiválec Argus As 10C o maximálním vzletovém výkonu 176 kW.

Údaje podle^[3]

• Osádka: 1
• Délka: 7,20 m
• Rozpětí: 9,50 m
• Výška: 2,55 m
• Nosná plocha: 13,4 m²
• Hmotnost prázdného stroje: 750 kg
• Vzletová hmotnost : 1070 kg
• Pohonná jednotka:

• Maximální rychlost: 267 km/h
• Cestovní rychlost: 220 km/h
• Dolet: 470 km
• Dostup: 6400 m
• Stoupavost: 7,2 m/s

• 2 × kulomet MG 17 ráže 7,92 mm
• 3 × 10kg puma SC 10

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arado Ar 76 na anglické Wikipedii.

• TAYLOR, Michael J. H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. S. 71. 
• World Aircraft Information Files. Brightstar Aerospace Publishing, London. File 889 Sheet 69.
• MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-2-0. 
• BALOUS, Miroslav. Arado Ar 76. Letectví a kosmonautika. 2003, roč. 79., čís. 10, s. 22. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arado Ar 76 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Kamufláže letounu Arado Ar 76 Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.