|
Nieuport-Delage NiD 62
Nieuport-Delage NiD 62 a letouny od tohoto stroje odvozené tvořily rodinu francouzských stíhacích vzpěrových hornoplošníků. První verze těchto letounů mohly být nazývány i „jednoapůlplošníky“, protože byly vybaveny i spodním, podstatně menším pomocným křídlem. Vývoj a popisTento letoun vznikl jako následovník dlouhé řady stíhacích letounů Nieuport-Delage, které byly navrhovány a stavěny v letech, které následovaly po 1. světové válce. Jeho přímým bezprostředním předchůdcem, ze kterého byl přímo vyvinut, a kterému se i velmi podobal, byl typ Nieuport-Delage NiD 42. Souběžně s typem NiD 62 byl vyvíjen i typ Nieuport-Delage NiD 52, který byl vlastně kovovou verzí letounu NiD 62.[1] První letoun NiD 62 poprvé vzlétnul v lednu 1928. Oproti typu NiD 42 měl upravené křídlo a vodorovné ocasní plochy. Zachována však byla výzbroj, kterou tvořily dva kulomety ráže 7,7 mm v trupu i motor Hispano-Suiza 12Hb o výkonu 500 koní. První objednávka zněla na 25 letounů. Následně bylo objednáno dalších 295 strojů a do standardu NiD 62 byly upraveny i zbylé letouny NiD 42. 50 vyrobených strojů bylo určeno pro francouzské námořní letectvo. Poslední letoun NiD 62 byl dokončen v roce 1930.[1] Tři stroje NiD 62 byly upraveny do cvičné dvouplovákové verze označené NiD 621. Verze sloužila k výcviku pilotů pro účast na Schneiderově poháru. Poté byly vráceny zpět do standardu NiD 62.[1] Letouny však měly tendenci přecházet do ploché vývrtky, a proto bylo přistoupeno ke změně konstrukce křídla. Tyto letouny dostaly posléze označení NiD 622. Tyto letouny měly stejné rozpětí křídel, ale vlivem změn se zmenšila nosná plocha o 1,69 m². I když tato koncepce byla již zastaralá, bylo v září 1930 objednáno 180 letounů této verze (postaveno jen 130).[1] Pohonnou jednotkou byl kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec Hispano-Suiza H.S.12Hb o vzletovém výkonu 368 kW s dvoulistou nestavitelnou kovovou vrtulí.[2] Jeden letoun NiD 62 byl v roce 1931 vybaven nepřeplňovaným motorem Lorraine 12Fa Courlis jako NiD 623. Tento letoun již neměl pomocné dolní křídlo.[1] Další dvojice letounů, označená NiD 624, byla vybavena motorem Hispano-Suiza 12M. Tyto letouny rovněž neměly pomocné křídlo stejně jako jeden letoun NiD 622 používaná pro zkoušky padáků pod označením NiD 625 v roce 1929.[1] Další vyráběnou verzí byla exportní verze pro Peru označená NiD 626, někdy označovaná i NiD 62 Péruvien.[1] Tato verze měla nepřeplňovaný motor Lorraine 12Hdr o výkonu 500 k a křídlo letounu NiD 622. Pomocné křídlo bylo odstraněno. Bylo objednáno 20 letounů, které byly vyrobeny v letech 1932–33.[1] V roce 1931 byly dva letouny NiD 62 vybaveny motory Hispano-Suiza 12Md. První dostal kompresor Farman-Waseige a byl označen NiD 628. Druhý, označený NiD 629, dostal mechanický kompresor Szydlowski-Planiol. Při srovnávacích zkouškách se prokázal jako lepší NiD 629. Proto byl následně přestavěn další letoun NiD 622 na druhý prototyp a posledních 50 objednaných strojů NiD 622 bylo vyrobeno jako NiD 629.[1] Operační historieNiD 62 byl postaven v roce 1931 jako stíhací letoun pro francouzské letectvo (Armée de l'Air). Sloužil do konce 30. let 20. století, kdy byl nahrazen modernějšími stíhacími jednoplošníky. V době vypuknutí 2. světové války v září 1939 sloužilo u letectva ještě 153 letounů NiD 62/622 C1 u jednotek ERC 1 a 2 v Rouenu. V severní Africe bylo z tohoto počtu 39 strojů u jednotek ERC 571, 572 a 573. Většina z nich sloužila u jednotek regionální obrany a školních jednotek. Zbytek byl uskladněn.[1] Několik letounů složilo i pro vlekání cvičných terčů. Dva letouny NiD 62 zakoupilo Turecko a tři Rumunsko k testování.[1] Po francouzské kapitulaci v červnu 1940 německá Luftwaffe neprojevila o tyto letouny zájem. Letouny byly následně sešrotovány. Ani jeden z nich se do konce války nedochoval. Varianty Nieuport-Delage NiD 62
Nieuport-Delage NiD 621
Nieuport-Delage NiD 622
Nieuport-Delage NiD 623
Nieuport-Delage NiD 624
Nieuport-Delage NiD 625
Nieuport-Delage NiD 626
Nieuport-Delage NiD 628
Nieuport-Delage NiD 629
Specifikace (NiD 622)Technické údaje pocházejí z publikace „A Gallic Rarity...The ‚One-and-a-Half‘ Nieuport-Delage“.[3] Technické údaje
Výkony
Výzbroj
Uživatelé
OdkazyReferenceLiteratura
Související článkySouvisející vývojExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||
