Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) je jedlá houba z čeledipýchavkovitých. Je nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným zástupcem rodu v Česku.
Popis
Plodnice pýchavky obecné jsou tvořeny kulovitým teřichem přecházejícím ve válcovitou stopku.[4][5] Plodnice má průměr 3–8 cm a je vysoká 4–6 cm.[4] Mají hruškovitý tvar na docela vysokém třeni. Na vrcholu plodnice se tvoří malá špička, která se v dospělosti otvírá.[6] Plodnice je bílá, později šedá až šedohnědá.[4] Povrch plodnice je pokryt bradavkami a ostny,[6] které snadno opadávají. Jemně bradavičnaté, téměř kulovité výtrusy jsou velké 3,5–4,5 µm.[4]
V mládí má jemnou a lahodnou chuť a příjemně houbovou vůni.[7]
Pýchavka obecná je dobrá jedlá houba, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý,[7] pružný a měkký. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.
V několika ojedinělých případech byla zaznamenána zdravotní rizika související s vdechnutím drobných prachových výtrusů právě pýchavek rodu Lycoperdon. Toto onemocnění se někdy označuje jako lykoperdonóza. Většinou souvisí se záměrným vdechováním velkého množství výtrusů pýchavek, někdy v souvislosti s pověrami o jeho léčivých účincích (zastavuje prý krvácení z nosu). Následky byly kašel, horečka, myalgie, únava a potíže s dýcháním, všechny symptomy postupně odezněly. Není jisté, zda byly způsobeny hypersenzitivní reakcí (alergickou), nebo infekcí těla sporami této houby.[14]
Etymologie slova
Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy.
↑Species Fungorum - Species synonymy [online]. CABI Bioscience Databases [cit. 2009-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-03. (anglicky)
↑ abcdeSMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Redakce Vladimír Slavík, Alžběta Pastrňáková, Miloš Kašpárek; ilustrace Jiří Malý. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 270 s. S. 188.
↑ abERHARTOVI, J. A M. Houbařský atlas. [s.l.]: Finidr, 1994. ISBN80-86682-07-2.
↑Persoon CH. Observationes Mycologicae. Leipzig, Germany: Petrum Phillippum Wolf, 1796. Dostupné online. S. 4. (Latin)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie. bibdigital.rjb.csic.es [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04.
↑Batsch AJGK. Elenchus fungorum. Halle an der Saale, Germany: apud J. J. Gebauer, 1783. Dostupné online. S. 147. (Latin)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Fries EM. Systema Mycologicum. Greifswald, Germany: Ernesti Mauritii, 1829. Dostupné online. S. 37. (Latin)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Massee GE. A monograph of the genus Lycoperdon (Tournef.) Fr.. Journal of the Royal Microscopical Society. 1887, s. 701–27 (see p. 713). Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Perdeck AC. A revision of the Lycoperdaceae of the Netherlands. Blumea. 1950, s. 480–516 (see p. 505).Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Larsson E, Jeppson M. Phylogenetic relationships among species and genera of Lycoperdaceae based on ITS and LSU sequence data from north European taxa. Mycological Research. 2008, s. 4–22. doi:10.1016/j.mycres.2007.10.018. PMID18207380.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores -- Wisconsin, 1994. MMVR. 29. July 1994, čís. 43(29), s. 525–526. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pýchavka obecná na Wikimedia Commons
