Pakoslav
Pakoslav je malá vesnice, část obce Křelovice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Křelovic. Pakoslav je také název katastrálního území o rozloze 4,28 km².[3] NázevNázev vesnice je odvozen ze jména Pakoslav ve významu Pakoslavův dvůr. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Pakosslaw (1379), Pakoslaw (1397), „v Pakoslavi“ (1446), Pokislau (1788) nebo Pokeslaw (1838). HistoriePrvní písemná zmínka o Pakoslavi pochází z roku 1379,[4] kdy byla vesnice rozdělena do několika statků,[5] z nichž jeden patřil vladykovi Jindřichovi. Později ve čtrnáctém století ve vsi sídlila vedlejší rodová větev rytířského rodu z Prostiboře, z nichž byl roku 1397 zmíněn Frycek z Prostiboře. S manželkou Sudkou[5] měli syna Jana Hvozdíře, kterému část vsi patřila v letech 1406–1457.[6] Druhou část vsi držel Václav z Brodů, ale není jasné, který z nich sídlil na tvrzi.[5] Další zmínka pochází až z roku 1544, kdy vesnice patřila k Trpístům, u kterých zůstala až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Panské sídlo zaniklo nejspíše už před rokem 1544. František Palacký popsal ještě jeho zbytky, ale na začátku dvacátého století už nebyly patrné.[6] Od roku 1612 Pakoslav patřila Švamberkům, kteří ji spravovali ze svého panství Třebel-Krasíkov. V roce 1659 panství koupil Jan Kryštof Ferdinand Heissenstein na Starhenbergu, který Trpísty a Pakoslav roku 1677 prodal Marii Maxmiliáně Terezii Sinzendorfové. Roku 1793 vesnici získal Antonín Lexa z Aehrenthalu a v roce 1824 je zdědila jeho dcera Jana, provdaná Wiederspergová.[7] V roce 1928 byla ve vsi založena knihovna, která po založení měla třicet svazků. Obci patřila kovárna (čp. 23) a od roku 1928 také rozšířená školní budova (čp. 32), v níž fungovala expozitura šipínské školy. Výstavba budovy na řadu let zatížila obecní rozpočet. Do vesnice dlouho vedly jen polní cesty. Po roce 1938 se obec snažila prosadit vybudování silnice z Křelovic přes Pakoslav do Konstantinových Lázní, kde byl nejbližší poštovní a telegrafní úřad nebo železniční zastávka. Silnice ale postavena nebyla. Asfaltové silnice do Křelovic se vesnice dočkala až okolo roku 1970.[7] ObyvatelstvoPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 179 obyvatel (z toho 87 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 142 obyvatel se stejnou národnostní i náboženskou strukturou.[9]
Obecní správaPo zrušení patrimoniální správy v roce 1848 se Pakoslav roku 1850 stala obcí v politickém okrese Planá a soudním okrese Bezdružice. Roku 1868 byla obec začleněna do politického okresu Teplá, který se v roce 1902 sloučil s politickým okresem Planá.[7] Po vzniku Československa se dominantní politickou stranou ve vsi stal Německý svaz zemědělců a v roce 1935 byla založena místní odbočka Sudetoněmecké strany. Činnost Německého svazu zemědělců pak byla pozastavena. Po uzavření Mnichovské dohody se Pakoslav stala součástí Říšské župy Sudety. Obecní úřad byl zrušen v květnu 1945, kdy jeho činnost převzala místní správní komise.[7] Od 1. ledna 1963 do 31. prosince 1985 byl částí obce Křelovice v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 byl částí obce Pernarec v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Křelovice v okrese Plzeň-sever. V letech 1950–1962 k obci patřily Mydlovary.[12] StarostovéStarosty obce byli:[7]
PamětihodnostiVe vesnici se nachází kaple svatého Antonína z roku 1922.[7] Vede tudy cyklotrasa číslo 2214. Další fotografie
OdkazyReference
Externí odkazy
Information related to Pakoslav |