|
| e
Islám ([ˈɪslaːm]IPA; arabsky:  الإسلام; al-'islām [ɪs.ˈlæːm]IPA) je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu (arabsky Alláh). Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje [Bohu]“. Počet muslimů je 1,57 až 1,65 miliardy, což z islámu činí po křesťanství druhé největší náboženství světa. Muslimové věří, že Bůh Muhammadovi zjevil Korán, který společně se Sunnou (Muhammadovy činy a slova) považují za základní prameny islámu. Obecně jsou muslimové povinni dodržovat pět pilířů islámu, tedy pět povinností, které muslimy spojují ve společenství.Téměř každý muslim je příslušník jedné ze dvou hlavních islámských větví, a to sunny (asi 85 %) nebo šíiy (asi 15 %). Rozdělení, které vedlo k tomuto rozštěpení muslimské obce, nastalo v 7. století a jeho příčinou byla otázka nástupnictví ve vedení muslimské obce. Islám je převládající náboženství v Severní Africe, na Blízkém východě a některých částech Asie.
Více o islámu...
|
|
|
|
|
|
e
ČLÁNEK
|
Súfismus v českých zemích
První poznatky o súfismu (resp. letmé zmínky o jevech s ním souvisejících) se dostaly do českého prostředí již ve středověku a raném novověku, kdy šlo hlavně o kusé záznamy cestovatelů (např. Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic) o setkáních s derviši, jimiž se tehdy myslely zejména nejextravagantnější, a proto nejviditelnější formy súfismu, jakými byli např. qalandarové či rifáʻíjové, ne náhodou zvaní „řvoucí derviši". O derviších i s nimi souvisejících reáliích islámské lidové zbožnosti (např. svátky či hřbitovy) později vydali svědectví i cestující umělci a vzdělanci, v českém prostředí např. Jan Neruda v díle Obrazy z ciziny, zahrnujících mj. kapitolu Dervišové. V 19. století přicházejí na řadu rovněž první „setkání s duchovnem“, zejména prostřednictvím vydání perské poezie. Dějiny českého a slovenského poznávání íránské kultury (kam patří velkou měrou i súfijský odkaz) shrnul Jiří Bečka v monografii Iranica Bohemica et Slovaca. Dále ve spolupráci s Josefem Hiršalem převedl výbor z díla Rúmího Masnaví: Básně vnitřního smyslu. (více...)
|
|
|
|
|
|
e
OSOBNOST
|
|
Alí ibn Abí Tálib (?599, Mekka – 28. leden 661, Kúfa) čtvrtý volený chalífa v letech 656 – 661. Byl bratrancem a zároveň zetěm Mohammedovým, protože si vzal za manželku jeho dceru Fatimu. Jeho vláda uzavírá období volených chalífů a zároveň vede k trvalému rozštěpení muslimské obce na sunnity a šíity.
|
|
|
|
|
|
|
e
|
- Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou
{{Portály|Islám}}
- Pokud chcete navrhnout článek obrázek či osobnost, které by se na tomto portálu měli objevit, neváhejte pište své návrhy do diskuze.
- Můžete se také zapojit do projektu Islám, jehož cílem je zkvalitňovat články týkající se islámu.
|
|
|
|
e
|
|
