Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Někdejší gotický hrad ze 14. století přestavěný v polovině 16. století na zámek. Areál leží na strmé ostrožně nad Jizerou na jihozápadním konci města. Jádro hradu tvoří dvoukřídlá gotická část na jižní straně, k níž je na severu připojeno nižší barokní křídlo. Nepravidelné nádvoří obklopené ze tří stran budovami uzavírá od severovýchodu ohradní zeď s branou. Střední část nádvoří je dlážděná, jihovýchodní část je zatravněná, na jižním okraji lemovaná tarasní zdí. Jižně od hradu vystupuje z ostrožny o něco níže ležící opevněná bašta nazývaná také parkán.
Poznámka: MonumNet uváděl adresu Kateřiny Militké čp. 55? Památkově chráněno od roku 1967.
Měšťanský dům. Trojkřídlý objekt s obdélným dvorem postavený v roce 1779 stavitelem Pfanaerem ve zrušeném hradním příkopu, díky čemuž má dům několik úrovní sklepení. Trojkřídlý obytný a hospodářský dům v přímé návaznosti na mladoboleslavský hrad.
Městské opevnění - zbytky Pražské brány, hradby jihovýchodní linie. Středověký hradební systém města před hradem. Hradební zdi až na výjimky pojaty do pozdější domovní zástavby a tarasních zdí. Nejlépe dochován fragment hradby a příkopu na východní straně, u severozápadního nároží renesanční vodárenská věž.
jihovýchodní linie hradeb, památkou prohlášena v lednu 1997. Parc. 62–70, 71/1, 72–77, 78/2, 79, 80, 82–87, 89, 90, 91/2, 92/2, 93/2. 50°24′34,59″ s. š., 14°54′8,76″ v. d.
Poznámka: Původně zapsány pouze zbytky Pražské brány při čp. 5. Památkově chráněno od roku 1967.
Staroměstské náměstí 41, Pražská brána čp. 42 (Q31206299)
ano
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Měšťanský dům. Řadový dům s jádrem z roku 1480 a klasicistní fasádou z 19. století. Dvorní část domu je vestavěna do středověké hradební zdi. Patrový dům, v přední části přestavěný, v zadní části valeně klenuté prostory.
Měšťanský dům. Řadový dům s renesančním jádrem ze 17. století a fasádou z 19. století. Obdélný, jednopatrový, s novou fasádou orientovanou do náměstí, s obdélným dvorkem, obestavěným při delší, východní straně, a v závěru s obytným stavením.
Měšťanský dům. Řadový dům s renesančním jádrem ze 16. století, zbytky arkád ve dvoře a průčelím z konce 19. století. Dvorní část domu je vestavěna do středověké hradební zdi.
Měšťanský dům. Řadový dům středověkého původu se secesní fasádou z počátku 20. století. Dvorní část domu je vestavěna do středověké hradební zdi. Rodiště Ant. Macka. Patrový měšťanský dům stojící na úzké gotické parcele ve střední části jižní fronty náměstí. Dům sestává z domu obráceného štítem do náměstí a menšího dvorního domu, stojícího v jižní části protáhlé parcely (směrem do ulice Pražská brána).
Měšťanský dům v jižní frontě Staroměstského náměstí. Řadový v jádru renesanční dům z roku 1538, přestavovaný v 17.–19. století. Dům je jednopatrový, zastřešený dvojicí souběžných sedlových, do náměstí valbami s hrotnicemi ukončených střech. Průčelí je v patře pětiosé.
Měšťanský dům. Řadový dům s renesančním jádrem přestavěný do barokní podoby v 18. století. Dvoupatrový měšťanský dům stojící v uliční frontě v jihovýchodní části náměstí (původně stál při zaniklém ústí Železné ulice). Dům vyplňující celou délku protáhlé gotické parcely sestává z předního domu čp. 31 obráceného štítem do náměstí a zadního domu čp. 35, stojícího na městské hradbě. Přední dům má do náměstí trojosé průčelí s podloubím neseným jedním stlačeným obloukem.
čp. 31
čp. 35
Poznámka: Orientační číslo 1 není uvedeno v RÚIAN, adresa původně přiřazena ke Staroměstskému náměstí. Památkově chráněno od roku 1967.
Měšťanský dům. Řadový barokní dům s renesančním jádrem přestavěný do dnešní podoby v 18. století. Patrový měšťanský dům stojící v uliční frontě v jihovýchodní části náměstí (původně v ústí Železné ulice). Dům vyplňující celou délku protáhlé gotické parcely sestává z předního domu čp. 32 obráceného štítem do náměstí a zadního domu čp. 156, stojícího na městské hradbě. Přední dům (zv. U pelikána) má do náměstí trojosé průčelí s podloubím neseným jedním stlačeným obloukem. Ve vrcholovém klenáku oblouku je reliéf s domovním znamením. Zadní dům čp. 156 má do středu klopenou střechu s úžlabím uprostřed. V jeho vnější jižní fasádě je v patře vysazen arkýř na krakorcích.
čp. 32
čp. 156
Poznámka: Orientační číslo 2 není v RÚIAN uvedeno. Památkově chráněno od roku 1967.
Děkanství a ohradní zeď s brankou. Barokní fara z přelomu 17.–18. století umístěná v severní části náměstí při hlavním kostele. Objekt děkanství stojí v uliční frontě do náměstí, kde zároveň tvoří nároží při hlavním vjezdu do náměstí od severu. Na severovýchodní straně přiléhá k objektu děkanství pozemek obehnaný ohradní zdí, kde se původně nacházel drobný hospodářský objekt, dnes upravený na garáž.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha Ignáce z Loyoly, socha sv. Jana Nepomuckého. Hlavní městský farní kostel s gotickým jádrem z poloviny 15. století barokizovaný po roce 1700. Kostel stojí v čele náměstí přímo vedle děkanství. Síňové trojlodí s předsíní v západním průčelí, dvěma páry kaplí, trojboce uzavřeným presbytářem a obdélnou barokně uzavřenou sakristií na severovýchodní straně kostela při presbytáři. Před kostelem po stranách schodiště jsou umístěny dva podstavce soch deponovaných z důvodů eroze do kostela.
kostel Nanebevzetí Panny Marie,
socha sv. Ignáce z Loyoly (podstavec),
socha sv. Jana Nepomuckého (podstavec)
Poznámka: Památkový katalog uvádí ulici Kateřiny Militké a neuvádí adresu. Památkově chráněno od roku 1967.
Nová radnice. Neorenesanční areál z let 1865–1868 od J. Fichtnera a J. Gruse, zahrnující trojkřídlou budovu radnice, školu a vodárenskou věž. Trojkřídlá obdélná stavba vystupující z jihozápadu do Komenského náměstí sestává z východního objektu radnice s nárožní věží, na který od severu plynule navazuje objekt školy. Ke krátkému jižnímu křídlu radnice je volně přisazena samostatně stojící vodárenská věž. Drobný dvorek za radnicí je od západu vymezen dělicí zdí. Větší část obdélného dvora náleží ke škole. Západní část dvora lemuje ohradní zeď a na jihu novodobý kovový plot. Ve dvoře školy je novodobé sportovní hřiště se stupňovitým hledištěm na jižní straně.
Radnice. V jádru renesanční stavba s vysokou hranolovou věží dominující náměstí. Stará část radnice byla obnovená po roce 1890 a nové křídlo bylo přistavěná kolem roku 1930. Rozsáhlá původně renesanční stavba stojící na severním konci náměstí je tvořena dvojicí kolmo napojených křídel. K vyššímu dvoupatrovému křídlu obrácenému do náměstí je na východní straně přisazena vysoká hranolová věž s cibulovou bání. Zadní křídlo obrácené ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie je mladší třípatrové, vystavěné v roce 1822. V místě napojení křídel je na severní fasádě staršího křídla umístěna válcová věž se šnekovým schodištěm zakončená lucerničkou. V areálu památky se nachází nechráněný objekt čp. 70, dvě terasové zdi a oplocení dvora.
Poznámka: Číslo orientační 2 není v RÚIAN. Památkově chráněno od roku 1964.
Měšťanský dům. Řadový dům s gotickým jádrem, přestavěný v 16. století renesančně a v 19. století klasicistně. Dvorní část domu byla novodobě přestavěna. Patrový měšťanský dům stojící v uliční frontě v západní části náměstí. Dům má obdélný půdorys, v jehož severní části je novodobě zasklené schodišťové atrium, vybudované v místě někdejšího dvorku. Dům kryje dvojice sedlových střech krytých plechem, střední část s atriem má střechu plochou a zčásti prosklenou.
Palác Templ. Pozdně gotický palác byl postaven kolem roku 1490 jako sídlo hejtmana boleslavského panství Jana Císařovského z Hliníka. Přestavovaný v 16.–19. století a obnovený ve 20. století. Dnes je zde pobočka muzea a na hradbě pod palácem archeoskanzen.
Poznámka: Orientační číslo 4 není v RÚIAN uvedeno. Památkově chráněno od roku 1967.
Kostel sv. Havla a hřbitov s náhrobky, hřbitovní zdí a branou. Barokní hřbitovní kostel s goticko-renesančním jádrem a věží z roku 1735. Na zrušeném hřbitově, novodobě upraveném na park, i v kostele se nachází řada historických náhrobků.
kostel sv. Havla.
součástí kostela je náhrobek Aloisie von Milach a kamenná nápisová deska rodiny Flakel.
bývalý hřbitov
hřbitovní zeď s branou
17 náhrobků
I (Martin Vtipný),
II
III (Václav Hrzán z Harasova),
IV (Dorota Hrzánová),
V (lékař),
VI (Jan Hrzán z Harasova),
VII (Jan Pricquey),
VIII (s reliéfem ukřižovaného),
IX (kamenný kříž),
X (socha anděla),
XI (J. F. Keeler). Neogotický náhrobek z roku 1836 od Josefa Maxe. Kamenná stéla s baldachýnem se nachází ve výklenku v podvěží kostela. Ve spodní části reliéf s výjevem kladení Krista do Hrobu. Ve střední části deska s nápisem.
XII (litinový kříž),
XIII (socha sedícího anděla). Klasicistní náhrobek pana Norberta rytíře z Neuberku z roku 1861 od T. Seidana ve formě soklu se sedící postavou anděla. Při severozápadní stěně kostela, náhrobek kryje plechový baldachýn.
XIV (Karl Kürfchner),
XV (neogotický),
XVI (Barbora Smetanová). Kamenný náhrobek Barbory roz. Lynkové, matky Bedřicha Smetany, z 20. let 20. století. Obdélná kamenná deska na severovýchodě ve stěně sakristie. V horní části bronzová nápisová deska s textem.
XVII (litinový kříž),
socha sv. Jana Nepomuckého
Na ploše památky se nachází nechráněná novostavba lapidária, umístěná v severovýchodním koutě hřbitova.
Poznámka: Památkový katalog uvádí adresu kostela Staroměstské náměstí 55, i když kostel adresu nemá. Památkově chráněno od roku 1967.
Kostel sv. Jana Nepomuckého. V jádru gotický klášterní kostel ze 14. století, barokizovaný v roce 1727 a opravený v letech 1902–1904. Před západním vstupem stojí při severozápadním nároží socha sv. Jana Nepomuckého (dnes pouze podstavec), ochrana sochy s podstavcem byla zrušena v roce 1987.
Sbor Českých bratří, později kostel sv. Václava. Renesanční halová stavba z poloviny 16. století s pozdějšími úpravami. Objekt dnes slouží jako muzeum. Trojlodní orientovaná stavba s oválným presbytářem. V prostředí památky se nachází nechráněná přístavba zázemí oválného půdorysu při severovýchodním nároží sboru.
Poznámka: MonumNet uváděl čp. 69, to nyní není obsazeno. Památkově chráněno od roku 1967.
Českobratrská tiskárna. Renesanční patrová stavba z počátku 16. století, přestavěná barokně v roce 1771. Jádrem areálu je patrová obdélná stavba bývalé tiskárny, tvořící jeho severozápadní stranu. Na ni navazuje nepravidelný obdélný pozemek obehnaný ohradní zdí, na němž se nacházejí novodobé stavby garáží a bazén. Pozemek je přístupný dvojicí bran na východní a západní straně. Předmětem ochrany je budova tiskárny čp. 77, ohradní zeď, dům v zahradě (novostavba) a pozemky. V prostředí památky se nachází nechráněný domek a bazén.
Střední škola - gymnasium piaristické a bratrská škola. V jádru renesanční stavba ze 16. století přestavěná v roce 1785 na piaristické gymnázium. Patrová budova s mansardovou střechou. V areálu památky se nachází nechráněná ohradní zeď.
Klášter piaristický. Barokní klášter ze 17.–18. století se středověkým jádrem. Bývalá kolej piaristů s kostelem sv. Bonaventury umístěným při východní straně kláštera.
Divadlo. Secesní stavba z let 1906–1909 podle projektu firmy Fellner a Helmer, exteriér navrhli Jan Kříženecký a Emil Králík. Budova v rohu městského parku Výstaviště. Honosná dvoupatrová stavba s reprezentativním severozápadním průčelím se schodištěm doplněným průjezdnou rampou s dvojicí kandelábrů. Další schodiště jsou umístěna při bočních fasádách. Secesně pojatý exteriér stavby zdobí množství sochařských a uměleckořemeslných prvků. Ústřední částí budovy je hlavní sál s hledištěm, balkony a lodžiemi. K zadní, jihovýchodní straně divadla přiléhá novodobá rampa.
Neorenesanční stavba z let 1903–1905 od stavitele J. Kulhavého umístěná v městském parku u výstaviště, na severozápadním okraji parku v nároží Palackého a Husovy ulice. Včetně rampy se schodištěm a dvěma pylony.
Průmyslová škola. Mimořádně rozsáhlá funkcionalisticko-konstruktivistická stavba od architekta Jiřího Krohy z let 1923–1927, sloužící dodnes svému původnímu účelu. Rozsáhlá budova průmyslové školy, doplněná sochařskou výzdobou tvoří složitý stavební organismus komponovaný jako symbolika stroje. Ústřední budova je třípatrová, na ní navazuje soustava bočních křídel, bran a teras. Stavba se nalézá na obdélníkovém půdoryse, jehož jihozápadní strana je zkosena ulicí Jaselskou. Škola je na pozemku umístěna tak, že hlavní hmota budovy s učebnami obíhá kolem vnitřního dvora, na severovýchodní straně pozemku přiléhá křídlo dílen, oddělené od hlavní hmoty budovy průjezdem z ulice. Na jihozápadní straně pozemku směrem k ulici Jaselské vybíhají dvě křídla. Předmětem ochrany je budova školy (hlavní budova, dílny, tělocvična) s oplocením, branami, sochou technika a pozemkem.
Nemocnice. Klasicistní patrová trojkřídlá budova z roku 1818, v jejíž bývalé zahradě byl novodobě vystavěn pečovatelský dům. Předmětem ochrany je nemocnice čp. 71, domek v zahradě (replika), ohradní zeď zahrady a pozemky. V areálu památky se nachází nechráněná novostavba domu seniorů čp. 1390, novodobý altán, pergola a drobné terasové zídky jako součásti zahradní úpravy.
jiná sociální stavba - býv. Masarykův dům okresní sociální péče. Funkcionalistický areál od Jiřího Krohy z let 1925–1927. Předmětem ochrany je dům čp. 447, stavba přístřešku pro zahradní náčiní a kočárky, socha matky s dětmi a pozemky. Na ploše památky se nacházejí tři nechráněné provozní objekty a altán. V Krohově „mladoboleslavském období“ se dům sociální péče ze všech jeho zdejších staveb nejvíce přiblížil k aktuálním směrům purismu a funkcionalismu.
socha matky s dětmi z roku 1927 před hlavním průčelím budovy od místního sochaře Josefa Matějů
Poplužní dvůr z 18.–19. století, stojící jihovýchodně pod hradem na opačném břehu Klenice, v sobě obsahuje zbytky gotického špitálu a někdejšího farního kostela sv. Víta. Dvůr, přestavěný do dnešní podoby počátkem 19. století, sestává ze dvou historických částí, funkčně spojených až na konci 18. století. Počátkem 19. století byl areál přestavěn a zřízen nový (dnes již neexistující) vjezd při jižní stěně sýpky. Ve druhé polovině 19. století byl vestavěn lihovar a konírny. Koncem 19. století byl zrušen lihovar a zřízeny byty, počátkem 20. století byla do části sýpky vestavěna hospoda. Po roce 1945 připadl areál Státnímu statku a došlo k utilitárním úpravám.
První část, bývalý špitál s gotickým kostelem: špitál spravoval od roku 1259 až do husitských válek řád johanitů, zrušen v 16. století. Kostel sv. Víta poté sloužil jako farní a hřbitovní, kolem roku 1700 byl barokně přestavěn a za josefinských reforem v roce 1781 zrušen, poté prodán a přestavěn na sýpku, zrušen byl i hřbitov kolem kostela.
sýpka přestavěná z kostela sv. Víta (severovýchodní část jihovýchodního křídla), s dvojicí renesančních náhrobníků ve stěně: náhrobní deska (epitaf) rodiny Šterců (1629), epitaf rodiny Brodianů (1671); sklepy pod sýpkou jsou zazděné; ve východní části přízemí sýpky fungoval až do poloviny 20. století hostinec, poté zde byla prádelna; ve 20. století sloužila sýpka jako sklady, nyní nevyužívána.
obytné křídlo s čeledníkem a lihovarem (severovýchodní křídlo); obytná část dosud slouží k bydlení, přízemí je z poloviny zazděné.
Jižní část areálu, původně nazývaná Svatovítský dvůr, sloužila od počátku jako hospodářský dvůr. V roce 1596 byl jeho součástí ovčín, zčásti zbořený po roce 1631 kvůli rozšíření hřbitova (část zdiva ovčína se pravděpodobně nachází v dnešní volské stáji). V roce 1709 je zde též uváděna stodola o dvou mlatech.
kravín s konírnou (chlévy: severozápadní křídlo podél Klenice); kravín fungoval do 2. poloviny 20. století; v současné době prostor rozdělen příčkami a slouží jako sklady městského divadla a technických služeb
stodola (jihozápadní křídlo) - spolu s kolnou a jižní části volské stáje slouží jako sklad sběrných surovin.
kolna (vybíhá z jihozápadního křídla do dvora)
volská stáj (jihozápadní část jihovýchodního křídla); severní část upravena k bydlení.
Poznámka: Památkový katalog neuvádí adresu. Památkově chráněno od 14. července 2018.
Patrový dům s renesančním jádrem, přestavěným do současné podoby v 18. a 19. století. Baráčnická rychta. Dům vznikl zřejmě v 18. století přestavbou vyhořelého renesančního domu z druhé poloviny 16. století, z něhož zbyla jen jižní část sklepů s ostěním. Do současné podoby byl přestavěn pravděpodobně počátkem 19. století. V roce 1882 byl k domu přistavěn taneční sál, přestavěný v polovině 20. století na domek. Na konci 19. století se jednalo o vyhlášený hostinec a nevěstinec, který fungoval ve vazbě na nedalekou průmyslovou část města, zbořenou v nedávné době. Po roce 1945 zde byly kanceláře a sklady. V současné době je zde sídlo V. župy baráčníků Václava Budovce z Budova, založené roku 1905. Hostinský sál je stále využíván ke schůzím či slavnostem. V patře je byt správce a jedna místnost v přízemí je využívána jako dílna. Patrový zděný dům s nízkou sedlovou střechou při rušné komunikaci, která byla novodobě zvýšena na úroveň jeho prvního patra. Dům obdélného půdorysu stojí podélně v uliční zástavbě orientované na ose sever–jih. Východní průčelí se obrací do ulice, severní do drobné zahrádky. K jižnímu průčelí přiléhá mladší patrový dům. K západnímu průčelí částečně také, neboť k jižní polovině průčelí byl původně přistavěn taneční sál hostince, který byl novodobě přestavěn na obytný dům. Severní část průčelí lemuje v patře pavlač a v přízemí je historický přístavek se záchodky. Na západní straně domu byl původně východ k bývalé kuželně u Jizery. Dnes je obezděn a jde se tudy jen k záchodkům. Další zazděné východy jsou patrné ve sklepě.
Barokní zámek z první poloviny 18. století je umístěný při silnici na levém břehu Jizery, jihozápadně od Mladé Boleslavi. Součástí areálu je zámek s bývalým pivovarem, studniční stavení a anglický park. Areál rozmístěný kolem obdélného dvora sestává z dvoukřídlé zámecké budovy obrácené průčelím k východu, na kterou od západu navazuje podélný objekt bývalého pivovaru tvořící severní stranu dvora. Jižní stranu dvora uzavírá dvojice patrových obytných domů (čp. 51 a 52) určených původně pro služebnictvo. V jihovýchodním rohu dvora se nachází polygonální studniční stavení, vestavěné do rostlé skály. Vstup do dvora vede od západu klenutou branou. Před východním průčelím zámku se rozprostírá někdejší anglický park, vymezený na severní straně pilířovým plotem s branou a na jižní straně strmým svahem. Před jižním průčelím jižního křídla se nachází malá zahrada obehnaná kamennou zdí, která směrem k východu navazuje na terasové zdivo lemující terénní zlom nad zámkem.
severní křídlo zámku (čp. 1 a pivovar),
jižní křídlo zámku (čp. 51 a 52),
studniční stavení,
brána,
zámecký park s oplocením,
ohradní zeď
pozemky st. 71/1, 71/2, 71/3 a pp. 71/6, 71/7, 430 a 663.
Zaniklý hrad. Dobře dochované terénní pozůstatky středověkého tvrziště (sídla venkovské drobné šlechty) z 13.–15. století. Lokalita je situována na protilehlé straně řeky Jizery vůči obci Čejetičky. Tvrziště zaujímá trojúhelníkovitý ostroh nad říčním údolím, přepažený valy a příkopy.
Výšinné opevněné sídliště – hradiště V chobotech, archeologické stopy. Areál hradiště z doby bronzové a soudobého mohylového pohřebiště. Hradiště zaujímá širokou ostrožnu nad pravým břehem Jizery, přepaženou příkopem a valem. Východně od hradiště se v zalesněném terénu rozkládá velké mohylové pohřebiště, celkový počet udáván 49 mohyl.
Poznámka: Na snímku celkový pohled na návrší s hradištěm od severovýchodu, z jizerní nivy. Památkově chráněno od roku 1967.
Zřícenina hradu ze 13. století. Zřícenina hradu na ostrožně. Kromě pozůstatků vnitřní a vnější hradby dochována zejména část silně nakloněné válcové věže, zv. Putna. Zachovaly se rovněž zbytky jednopatrového paláce s troskami gotických arkýřů a základové zdivo starého paláce na konci hradní ostrožiny nad řekou. Šíjový příkop, před ním plocha předhradí.
Kostel sv. Michaela. Pozdně románský kostel ze 13. století upravený goticky, barokně a v roce 1893 neorománsky purizován a doplněn o věž. Kostel je dnes na soukromém pozemku v rámci hospodářského dvora a zcela nepřístupný.
Kostel sv. Barbory. Areál s gotickým kostelem ze 14. století, barokně přestavěným v roce 1770. Na hřbitově vedle kostela stojí zděná barokní zvonice. Dnes je areál využíván pravoslavnou církví.
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_-_dv%C5%AFr_Podhrad_(3).jpg)
.jpg)
_%C4%8Dp._27_(1).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
