|
Zbiroh
Zbiroh (německy Zbirow) je město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Včetně částí Chotětín, Jablečno, Přísednice a Třebnuška ve městě žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel. Zbiroh leží na jižním okraji chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Rozloha správního území města je přibližně 32 km². Ve městě se nachází základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, lékárna, zdravotní středisko, pošta, fotbalové hřiště, sokolovna a na náměstí lze najít muzeum, knihovnu, kino a informační centrum mikroregionu Zbirožsko. Na kopci nad městem stojí zbirožský zámek. NázevNázev města vznikl složením slovesa zbýt a předmětu roh v hanlivém či posměšném významu.[4] V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: de Sbirowe (1230), Zbiroh (1247, 1413, 1589), Sbirow (1324), Sbyrow (1327), Sbyrow (1336), Sbyroh (1352–1399), Swiroho (okolo roku 1405), Sbyeroh (1395), ze Zbiroha (1422), na Zbiroze (1423, 1448),[4] Zbyrozsky (okolo roku 1430), Zbieroh (1518),[5] „we Zbijroze Zbiroh hrad, mčko zBiroh… w z Bijroze“ (1542), „z Byroh hrad,… w Zbiroze“ (1542), Zbirovské panství (1603), Zbirowa (1650), Zbirow (1654), „rychta zbirowska, městys Zbirow“ (1655–1730), Zbirow a Zbiroh (1788, 1848, 1849), Zbirow (1872), Zbirov a Zbiroh (1904) a Zbiroh (1913).[4] Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1230. V roce 1369 byla původní trhová ves povýšena na městečko. Rožmberkové věnovali Zbirohu znak (červená pětilistá růže na stříbrném poli), pečeť, právo k vaření piva a konání trhů. Při návštěvě císaře Františka Josefa I. v roce 1897 bylo městečko Zbiroh povýšeno na město. V letech 1873–1875 stavěl Bethel Henry Strousberg železnici v trase Františkov – Zbiroh – Kařez – Zaječov – Strašice – Dobřív – Mirošov, nazývanou později Strousbergova dráha. V několika místech byly postaveny náspy a někde i položeny koleje. Dostal se ale do finančních problémů a dráhu nedokončil, roku 1875 byl na dva roky uvězněn a jeho majetek připadl věřitelům. Další pokus o zprovoznění dráhy byl zahájen roku 1911, ale kvůli světové válce nebyl realizován. Československé dráhy projevily snahu obnovit trať v roce 1924, ale neuspěly. V letech 1882–2012 byla nedaleko města na katastru obce Kařez železniční stanice Zbiroh, která musela z větší části ustoupit modernizaci tratě Praha–Plzeň. Pro cestující vznikla náhrada v podobě zastávky Kařez, která leží přímo u vsi Kařez, cca 800 m od původního nádraží směrem k Plzni. U nádraží, které bylo přejmenováno na Zbiroh nákladové nádraží, je dnes autobusová zastávka „Kařez, Borek“. Dopravu od železniční zastávky do Zbiroha zajišťují autobusové linky. Obyvatelstvo
Městská správa a politikaMístní části
V letech 1961–1971 a od 1. dubna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Týček, od 1. dubna 1980 do 23. listopadu 1990 Lhota pod Radčem a Plískov a od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1992 také Drahoňův Újezd (Drahoňův Újezd se, již bez Chotětína a Třebnušky, opět osamostatnil k 1. lednu 1993).[8] Městské symbolyVlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. dubna 2019.[9] Mikroregion ZbirožskoSouvisející informace naleznete také v článku Mikroregion Zbirožsko.
Zbiroh je jednou z obcí stejnojmenného regionu, který se skládá z 12 obcí. PamětihodnostiSouvisející informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zbirohu.
Osobnosti
Galerie
OdkazyReference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
