MgA. Bc. Jan Trejbal, Ph.D.
Narození	3. prosince 1982 (42 let) Praha
Alma mater	Fakulta architektury ČVUT (2004–2007) Akademie výtvarných umění v Praze (2006–2012) Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (do 2021)
Povolání	výtvarník a urbanista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Trejbal (* 3. prosince 1982 Praha) je český urbanista, pedagog a výtvarník, který se dlouhodobě věnuje transdisciplinárním přístupům na pomezí urbanismu, umění ve veřejném prostoru a přírodních věd.^[1][2][3] Podílel se na zachování nového pražského ostrova ve Vltavě u Tróje^[3][4] a je autorem několika rozhlasových a televizních pořadů a monografií – například o meteorologických sloupech.^[5] Je také autorem včelích božích muk umístěných na hradišti Budeč.^[6][7][8] Od roku 2022 se věnuje tématu přechodného využití nevyužitých objektů a veřejných prostranství.^[9][10][11] Celkem 12 let působil jako vysokoškolský pedagog, například na UMPRUM Praha jako lektor předmětu Dynamický urbanismus – Přechodné tendence v architektuře a urbanismu.^[12]

V letech 2004 až 2007 studoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze a v letech 2006 až 2012 navštěvoval Akademii výtvarných umění, kde studoval u Miloše Šejna, Emila Příkryla a Jiřího Příhody. V roce 2021 dokončil doktorské studium na téma Transdisciplinárních průzkumů území u Jana Šépky na pražské UMPRUM.

Roku 2011 založil první transdisciplinární platformu zaměřující se na kultivaci veřejného prostoru v České republice nazvanou „Neolokator.cz“.^[13][14] V témže roce získal i ocenění „Young architecture award“ od České komory architektů (ČKA)^[15] (společně s Idou a Jakubem Chuchlíkovými) za metodu GPS skicování.^[16][17] Mezi lety 2012 až 2021 působil jako lektor autorských předmětů na několika vysokých školách.^[2][18]

Dále pak čtyři roky od 2016 pracoval v Českém rozhlase – Vltava jako autor pořadu Reflexe kulturní krajiny^[19] a jako autor cyklu Neexistující místa^[20] na Českém rozhlase – Plus. Od roku 2020 do roku 2023 spolupracoval s GHMP Praha, kde v rámci programu Umění pro město vedl tým projektu Circulum,^[21] z kterého vznikl osmidílný seriál o Umění na periferii.^[22]

V roce 2022 založil první laboratoř veřejného prostoru u nás s názvem PublicSpaceLab,^[23] která se věnuje problematice přechodného využití opuštěných objektů a nevyužitých veřejných prostranství. Mezinárodní tým odborníků vedený Trejbalem inovativně propojuje akademický sektor s praxí v oblasti 3T metod a subjektů (Tranzitorně, Temporárně, Takticky)^[9][24] a vydává na toto téma odborné periodikum s názvem Situace (společně se šéfredaktorkou Zuzanou Stejskalovou a odbornou redakcí).^[10]

Na přelomu let 2023 a 2024 absolvoval post-doc program na UMPRUM jako vědecký pracovník na Katedře architektury. V této době byl také kurátorem a autorem konceptu Laboratoře veřejného prostoru^[23] v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze.^[11]

• TREJBAL, Jan et al. ERA21 #141- Tranzitorně! Temporálně! Takticky! 03/2024. Era média s.r.o.. ISSN 1801-089X.^[9]
• TREJBAL, Jan. STEJSKALOVÁ, Zuzana. Revue Situace #1. ISBN 978-80-11-03268-5^[10]
• TREJBAL, Jan et al. Pohyb tvůrce – průzkumy území jako forma uměleckého výzkumu. 1. vydání. Praha: UMPRUM, 2021. 528 stran. ISBN 978-80-88308-45-4.^[25][26][27]

• TREJBAL, Jan a TYDLITÁT, René. Povětrnostní sloupy: průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vydání. Praha: ČHMU, 2019. 274 stran. ISBN 978-80-87577-97-4.^[28]

• KOLEKTIV AUTORŮ. Venkov a územní plánování. 1. vydání. Praha: ČVUT, 2016. 112 stran. ISBN 978-80-01-05908-1.
• TREJBAL, Jan. PŘIKRYL, Marek a ČERMÁK, Aleš. Resuscitace místa – kaple Liběchov. 1. vydání. Praha: Ausdruck books, 2012. 36 stran. ISBN 978-80-87108-32-1.^[29]

  

  

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Trejbal
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Trejbal na Wikimedia Commons