Josef Jedlička
Josef Jedlička (16. března 1927 Praha – 5. prosince 1990 Augsburg) byl český prozaik a esejista, po roce 1968 v emigraci. Po většinu života nesměl v Československu publikovat. ŽivotPo 2. světové válce studoval v Praze filosofii, v roce 1948 byl však ze studia vyloučen. V letech 1953–1968 žil v Litvínově, kde napsal prózu Kde život náš je v půli se svou poutí. Posléze emigroval do Západního Německa, kde pracoval pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa a kde se v 80. letech oženil s básnířkou Violou Fischerovou. DíloJedličkova nejvýraznější próza Kde život náš je v půli se svou poutí, jejíž název odkazuje na Dantovo Peklo, je situována do průmyslového Litvínova 50. let. Text nemá jasnou dějovou linii, jde zejména o prolínání epizodických příběhů s lyrizujícími a úvahovými odbočkami. Novela vyjadřuje deziluzi z vývoje, kterým se ubíralo Československo po roce 1948:
Próza byla poprvé knižně vydána během politického uvolnění v roce 1966 a kritikou byla přijata velmi příznivě.[1] V anketě rozhlasové stanice Vltava byla vyhlášena pátou nejdůležitější českou prózou let 1918-2018.[2] Jedlička je také autorem rozsáhlé vzpomínkové prózy Krev není voda. Časopis A2 zařadil tuto knihu v roce 2020 do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.[3] Je též autorem souboru esejů České typy, která byla v uvedené anketě Vltavy prohlášena za třetí nejvýznamnější české esejistické dílo.[2] Autor napsal též řadu článků a připravil mnoho rozhlasových pořadů. Některé jeho práce byly přeloženy do němčiny a francouzštiny. Knižní vydání
OdkazyReference
Externí odkazy
Information related to Josef Jedlička |