Mořic Alois z Lobkowicz

Mořic Alois kníže z Lobkowicz
Mořic Alois, 3. vévoda roudnický, 9. kníže z Lobkovic
9. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého a 3. vévoda roudnický
Ve funkci: 18. prosince 1868 – 4. února 1903
Předchůdce	Ferdinand Josef Jan z Lobkowicz
Nástupce	Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz
Tajný rada
Ve funkci: 1890 – 4. února 1903
Panovník	František Josef I.
Císařský komorník
Ve funkci: 1881 – 4. února 1903
Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 29. září 1879[1] – 4. února 1903
Panovník	František Josef I.
Narození	2. června 1831 Inzersdorf Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	4. února 1903 (ve věku 71 let) Roudnice nad Labem Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Lobkovická hrobka v Roudnici nad Labem
Choť	(1857) Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (1839–1912)
Rodiče	Ferdinanda Josefa Jana z Lobkowicz (1797–1868) a Marie z Liechtensteinu (1808–1871)
Děti	Ferdinand Zdeněk (1858–1938)
Příbuzní	děd: Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772–1816) babička: Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816) bratr: Maxmilián z Lobkowicz (1827–1849) strýc: Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (1799–1878) strýc: Josef František Karel z Lobkowicz (1803–1875) strýc: Ludvík Jan Karel z Lobkowicz (1807–1882) vnuk: Ferdinand Josef z Lobkowicz (1885–1953) vnuk: Maxmilián Ervín z Lobkowicz (1888–1967) vnuk: Karel Boromeus z Lobkowicz (1893–1916) vnuk: Jiří Kristián z Lobkowicz (1902–1928)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1881: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1052)
Commons	Moritz Fürst von Lobkowitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mořic Alois z Lobkowicz, také z Lobkovic (německy Moritz Aloys von Lobkowitz, 2. června 1831 Inzersdorf – 4. února 1903 Roudnice nad Labem)^[2][3] byl český šlechtic, 9. kníže z Lobkovic a 3. vévoda roudnický.

Narodil se jako druhorozený syn Ferdinanda Josefa Jana z Lobkowicz (1797–1868), 8. knížete z Lobkovic, a jeho manželky Marie z Lichtenštejna (1808–1871).

Za jeho panování v roce 1869 císař František Josef I. rozšířil oslovení Jasnost (německy Durchlaucht) dědičně na všechny členy rodu.^[4] Byl jmenován císařským komorníkem (1881) a tajným radou (1890).^[2] Od roku 1879 byl dědičným členem Panské sněmovny rakouské Říšské rady.^[1] Dne 26. dubna 1881 se zařadil mezi rytíře Řádu zlatého rouna.^[2]

Po otci zdědil majoráty Roudnice nad Labem, Jezeří a Bílina.^[2] Dále vlastnil panství Libčeves a Vysoký Chlumec. V roce 1897 koupil původní rodové sídlo Lobkovice, které prodal v roce 1829 jeho otec, od Jana Palackého, syna historika a politika Františka Palackého.^[4] V kostele svatého Václava v Roudnici nad Labem nechal rozšířit rodinnou hrobku.^[4] V letech 1882–1896 nechal zalesnit horu Říp.^[4]

Dne 21. dubna 1857 se v Praze oženil s Marií Annou z Oettingen-Wallersteinu (1. 2. 1839 Wallerstein – 23. 12. 1912 Koswig), dcerou knížete Bedřicha z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu (1793–1842) a jeho manželky Marie Anny z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1806–1885). Narodilo se jim sedm dětí (jeden syn a šest dcer):^[3][4]

• 1. Ferdinand Zdeněk (23. 1. 1858 Praha – 22. 12. 1938 Nelahozeves, pohřben v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem), 10. kníže z Lobkovic
  • ∞ (4. 9. 1884 Vídeň) Anna Berta z Neippergu (7. 8. 1857 Praha – 9. 4. 1932 Chomutov)
• 2. Marie Anna Vincenta (22. 1. 1858 Praha – 8. 11. 1937 Nelahozeves)
• 3. Mariana Františka Regina (3. 12. 1861 Praha – 11. 11. 1925 Drážďany)
  • ∞ (21. 4. 1887 Praha) Jan Mauricius z Brühlu (31. 12. 1849 Pförten – 2. 2. 1911 Hlohov)
• 4. Vilemína Marie Anna (16. 2. 1863 Praha – 29. 6. 1945 Nelahozeves)
• 5. Gabriela Žofie Marie Anna Mauricia Ferdinanda Martina (11. 11. 1864 Košťany – 21. 1. 1941 Vídeň)
  • ∞ (6. 5. 1886 Praha) Maxmilián Theodor z Thun-Hohensteinu (24. 7. 1857 Žehušice – 1. 8. 1950 Vídeň)
• 6. Leopoldina Bedřiška (9. 3. 1867 Košťany – 7. 3. 1936 Javor)
  • ∞ (16. 11. 1885 Roudnice nad Labem) Egon z Hohenlohe-Schillingsfürstu (4. 1. 1853 Rauden – 10. 2. 1896 Gotha)
• 7. Karolína Filipa (26. 5. 1868 Košťany – 13. 12. 1929 Baden)

• JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 66. 
• KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 152, 154, 220–221. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mořic Alois z Lobkowicz na Wikimedia Commons
• Rodokmen Lobkowiczů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Předchůdce: Ferdinand Josef

III. vévoda roudnický 1868–1903

Nástupce: Ferdinand Zdeněk

Knížata z Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz byl do rozdělení na primo- a sekundogenituru a poté v primogenituře také vladař domu lobkowiczkého a v letech 1834–1918 nejvyšší pokladník Českého království.
Před rozdělením a primogenitura	1. Zdeněk Vojtěch (1623/1624–1628) • 2. Václav Eusebius (1628–1677) • 3. Ferdinand August (1677–1715) • 4. Filip Hyacint (1715–1734) • 5. Václav Ferdinand (1734–1739) • 6. Ferdinand Filip (1739–1784) • 7. Josef František Maxmilián (1784–1816) • 8. Ferdinand Josef (1816–1868) • 9. Mořic Alois (1868–1903) • 10. Ferdinand Zdeněk (1903–1938) • 11. Jaroslav Alois* (1938–1953) • 12. Bedřich* (1953–1954) • 13. Jaroslav Claude* (1954–1985) • 14. Jaroslav František* (od roku 1985)
Sekundogenitura	1. Jan Jiří Kristián (?–1755) • 2. Josef Maria (1755–1802) • 3. August Antonín (1802–1803) • 4. Antonín Isidor (1803–1819) • 5. August Longin (1819–1842) • 6. Jiří Kristián (1842–1908) • 7. Bedřich (1908–1923) • 8. Jiří Kristián (1923–1932) • 9. Jan Adolf (1932–1952) • 10. Otakar (1952–1995) • 11. Anton (od roku 1995)
* křimická linie primogenitury; Česká, resp. už Československá republika šlechtické tituly neuznává, resp. neuznávala