| Petra Vlhová |
|---|
 Petra Vlhová, 2018 |
| Datum narození | 13. června 1995 (29 let) |
|---|
| Místo narození | Liptovský Mikuláš, Slovensko |
|---|
| Stát | Slovensko |
|---|
| Výška | 180 cm |
|---|
| Hmotnost | 73 kg |
|---|
| Oficiální web | petravlhova.sk |
|---|
| Sportovní informace |
|---|
| Sport | alpské lyžování |
|---|
| Klub | Ski Team Vlha
Liptovský Mikuláš[1] |
|---|
| Lyže | Rossignol |
|---|
| Světový pohár v alpském lyžování |
|---|
| Debut | 29. prosince 2012 (v 17 letech) |
|---|
| Počet výher | 31 (
22 slalom, 6 obří sl., 1 paral. sl., 1 paral. obř. sl., 1 město) |
|---|
| Stupně vítězů | 73(46 slalom, 19 obří sl., 3 paral. sl., 2 město, 1 paral. obř. sl., 1 Super-G, 1 komb.) |
|---|
| Velký glóbus | 1 (2021) |
|---|
| Malý glóbus | 3 (slalom: 2020, 2022
paralelní slalom: 2020) |
|---|
| Medaile v alpském lyžování |
|---|
| Olympijské hry | 1 – 0 – 0 |
|---|
| Mistrovství světa | 1 – 4 – 1 |
|---|
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220403a3. dubna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petra Vlhová (* 13. června 1995 Liptovský Mikuláš) je slovenská alpská lyžařka specializující se na technické disciplíny slalom, obří slalom a paralelní slalom.
Na Zimních olympijských hrách 2022 v Pekingu vyhrála slalom, čímž se stala druhým olympijským vítězem na zimních hrách v rámci slovenských výprav.[2] Na světových šampionátech získala šest medailí. Na Mistrovství světa 2019 v Åre zkompletovala celou medailovou sadu, když se stala světovou šampionkou v obřím slalomu,[3] druhá skončila v superkombinaci[4] a třetí místo obsadila ve slalomu. Na MS 2017 ve Svatém Mořici byla členkou stříbrného slovenského týmu v soutěži družstev. Na Světovém šampionátu 2021 v Cortině d'Ampezzo dojela druhá v superkombinaci a ve slalomu.[5]
V sezóně 2020/2021 vyhrála jako první slovenský lyžař celkové hodnocení Světového poháru. V sezónách 2018/2019 a 2021/2022 se umístila na celkovém druhém místě. Jako první Slovák rovněž získala malý křišťálový glóbus v ročníku 2019/2020 za vítězství ve slalomu a paralelním slalomu. Podruhé slalomovou klasifikaci ovládla v sezóně 2021/2022.[6] Do října 2022 ve Světovém poháru vyhrála 31 závodů, z toho 22 ve slalomu, 6 v obřím slalomu, 1 v paralelním slalomu, 1 v paralelním obřím slalomu a 1 v městském závodu. Od ledna 2017 do prosince 2020 zvítězily Vlhová a Mikaela Shiffrinová ve 28 slalomech v řadě.
V letech 2019, 2020 a 2021 byla vyhlášena slovenským Sportovcem roku.[7][8] V anketě Najväčší Slovák vyhlášené v roce 2019 obsadila 27. místo jako čtvrtý sportovec v pořadí.[9]
Klubová příslušnost a trenérský tým
V letech 2006–2010 byla členkou SKI Teamu Martinské hole v Martině[10] a závodila také za Lyžařský klub Šachtičky Banská Bystrica, se základnou ve skiareálu Šachtičky. Během sezóny 2011/2012, ve věku šestnácti letech, se připravovala ve Ski Klubu Javorovica Liptovský Ján[11] a v popradském Centru olympijské přípravy.[12] Od sezóny 2013 závodí za Ski Team Vlha Liptovský Mikuláš a v červenci 2013 se také stala členkou Vojenského sportovního centra Dukla Banská Bystrica.[13]
V rané fázi mládežnické a dorostenecké kariéry ji vedli Ján Garaj, Rastislav Mažgut a poté Tomáš Hudec. Od roku 2011 působil na pozici hlavního trenéra Ivan Iľanovský,[14] kterého v dubnu 2016 vystřídal Ital Livio Magoni (nar. 1963). V předchozích třech sezónách italský trenér spolupracoval se Slovinkou Tinou Mazeovou.[15] Šestiletou smlouvu s ním Vlhová ukončila o rok dříve, po vítězné sezóně 2020/2021, v prohlášení z dubna 2021.[16] V olympijské sezóně 2021/2022 jej nahradil Švýcar Mauro Pini, jenž vedl také Laru Gutovou-Behramiovou.[17] Kondiční přípravu vede Šimon Klimčík.[18]
V prosinci 2020 opustila Slovenskou lyžařskou asociaci (SLA), v rámci odchodu 46 sportovních klubů pro dlouhodobé neřešení problémů ze strany asociace, a přestoupila do sdružení Svazu slovenského lyžování. Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu okamžitě SLA odejmulo status národního sportovního svazu a ukončilo jeho členství v Mezinárodní lyžařské federaci.[19]
Juniorská kariéra
V únoru 2011 se jako patnáctiletá stala ve švýcarské Crans-Montaně juniorskou mistryní světa v obřím slalomu v kategorii 18letých.[20][21] Ve slalomu stejné věkové kategorie obsadila 4. místo. V sezóně 2011/2012 poprvé ovládla slovenskou anketu Lyžař roku, organizovanou národní lyžařskou asociací, když o 19 bodů předstihla favorizovanou čtyřnásobnou vítězku soutěže Veroniku Zuzulovou.[22][23] Na I. zimních olympijských hrách mládeže v Innsbrucku se během ledna 2012 stala zlatou medailistkou ve slalomu, jakožto první slovenský olympijský šampion v mládežnické kategorii.[21] V innsbrucké superkombinaci i obřím slalomu dojela čtvrtá.[24][25] V roce 2012 pak triumfovala na otevřeném šampionátu Slovenska v Jasné.[23] Z březnového Juniorského mistrovství světa 2012 v italském Roccarasu si odvezla bronzovou medaili. V době závodu figurovala na 69. místě slalomového hodnocení žen Mezinárodní lyžařské federace, na pozici slovenské trojky za Zuzulovou a Barborou Lukáčovou.[26][21][27]
V sezóně 2012/2013 se stala součástí slovenského reprezentačního týmu dospělých v alpském lyžovaní.[28] V únoru 2014 vybojovala titul juniorské mistryně světa ve slalomu na šampionátu v Jasné, když Švédku Charlottu Saefvenbergerovou předstihla o 17 setin sekundy. Stala se druhou slovenskou světovou šampionkou v této disciplíně po Veronice Zuzulové z roku 2002.[21]
Seniorská kariéra
Soutěžní debuty
První soutěž Mezinárodní lyžařské federace odjela jako patnáctiletá v listopadu 2010, když v norském Geilu nastoupila do obřího slalomu. Umístila se v něm na 33. příčce. Premiérovou účast v Evropském poháru zaznamenala během března 2011 ve slovenské Jasné. Ve slalomu obsadila 26. místo. Následoval debut ve Světovém poháru na sklonku prosince 2012 v Semmeringu. Na mistrovství světa se poprvé představila ve slalomovém závodu únorového Světového šampionátu 2013 ve Schladmingu, kde nedojela do cíle prvního kola. Slovensko na olympijských hrách poprvé reprezentovala na XXII. zimní olympiádě v Soči. Ve skiareálu Roza Chutor se umístila na 24. místě v obřím slalomu a na 19. příčce ve slalomu.[29]
Světový pohár
Raná fáze
V městském paralelním slalomu na
stockholmského Hammarbybackenu skončila Petra Vlhová v lednu 2018 třetí (
nahoře) a v únoru 2019 osmá (
dole)
Ve Světovém poháru debutovala v sedmnácti letech během prosince 2012. V rakouském Semmeringu skončila ve slalomu těsně za elitní desítkou, na 11. pozici. První vítězství zaznamenala o tři roky později, když jako dvacetiletá ovládla v prosinci 2015 slalom v Åre. Zároveň se jednalo o její premiérové pódiové umístění a teprve druhé v elitní desítce světového poháru. Navázala jím na sedmou příčku ze slalomu v Aspenu, konaného o dva týdny dříve. Na čele aarského závodu figurovala již po prvním kole a ve druhém navýšila náskok před Švédkou Fridou Hansdotterovou, vedoucí závodnicí celkového pořadí, na 59 setin sekundy. Stala se tak třetí slovenskou vítězkou závodu Světového poháru, po Janě Gantnerové a Veronice Zuzulové.[30]
Do druhého kola obřího slalomu poprvé postoupila během ledna 2016 ve Flachau, kde obsadila konečné 14. místo. V lednu 2017 dojela v záhřebském slalomu druhá. Poprvé v historii Světového poháru obsadily stupně vítězů pouze závodnice z Česka a Slovenska, když soutěž ovládla Veronika Velez Zuzulová a třetí příčku opanovala Šárka Strachová.[31] V březnu téhož roku pak Vlhová přidala druhý kariérní triumf v aspenském slalomu, když cílovou bránu protnula o 24 setin sekundy rychleji než celková šampionka sezóny Mikaela Shiffrinová.[32] Premiérový start v kombinačním závodu proměnila ve švýcarské Crans-Montaně na počátku března 2018 ve třetí místo. S minimálním odstupem devíti setin sekundy zaostala za vítěznou Italkou Federicou Brignoneovou.[33]
2019: Pět výher a druhá ve třech konečných hodnoceních
V úvodní části sezóny 2018/2019 se stala první slovenskou vítězkou závodu v obřím slalomu. Po úvodním kole v Semmeringu, během prosince 2018, figurovala na čtvrtém místě. Druhou nejrychlejší jízdou druhého kola však závod vyhrála o půl sekundy před Němkou Viktorií Rebensburgovou. Vylepšila tím své maximum z této disciplíny, jímž byla sedmá pozice.[34] O tři dny později, na Nový rok 2019, triumfovala v městském paralelním slalomu na osloském Holmenkollbakkenu. Šestý triumf v sezóně 2018/2019 znamenal překonání slovenského rekordu výher v jednom ročníku, jenž držela Velez Zuzulová.[35]
Následující týden si připsala prvenství v nočním slalomu ve Flachau. Pátou výhrou v klasickém slalomu rovněž překonala čtyři slalomové výhry krajanky Velez Zuzulové. Flachauský triumf zopakovala v lednu 2020, jímž navázala na týden starou slalomovou výhru ze Záhřebu. Z obou ročníků nejlépe dotovaného závodu světa ve Flachau si vždy odvezla rekordní prémii 70 tisíc eur (cca 1,7 milionu korun).[36][37][38] Závěrečnou výhru v sezóně 2018/2019 získala na trati obřího slalomu ve Špindlerově Mlýně, kde o jedenáct setin sekundy předčila Němku Rebensburgovou. S odstupem šesti desetin pak na bronzové příčce dojela Shiffrinová.[39] V konečném pořadí sezóny obsadila 2. místa v celkové klasifikaci, slalomu i obřím slalomu.[40]
2020: Dva malé křišťálové glóby
Do ročníku 2019/2020 nastoupila s tréninkovým deficitem po letním operačním výkonu nosních dutin.[41] Sezónu zahájila 14. příčkou v obřím slalomu rakouského Söldenu. První pódiové umístění dosáhla na počátku prosince 2019 druhým místem ze slalomu v americkém Killingtonu, když zaostala o více než dvě sekundy za Mikaelou Shiffrinovou.[42] O dva týdny později ovládla paralelní slalom ve Svatém Mořici. Během Vánoc ji limitoval zánět okostice na dolní končetině a naražená holenní kost.[41] Do roku 2020 vstoupila třemi výhrami ze čtyř závodů, když během ledna dominovala v záhřebském i flachauském slalomu. Třetí vítězství přidala v obřím slalomu italského Sestriere, o nějž se podělila s Italkou Federicou Brignoneovou. V jednom ze tří nejvyrovnanějších závodů historie Světového poháru dojela třetí Shiffrinová pouze se setinovou ztrátou.[43]
Hlavní soupeřka a trojnásobná obhájkyně velkého křišťálového glóbu i slalomové klasifikace Shiffrinová ze sezóny odstoupila na začátku února 2020 po tragickém úmrtí otce.[44] Vlhová se soustředila na zisk celkového vítězství a začala nastupovat i do závodů rychlostních disciplín. Z Banska si odvezla body za šestou příčku v superobřím slalomu[45] a jedenáctou pozici ve sjezdu.[46] V první desítce dojela i v Garmisch-Partenkirchenu. Během února 2020, kdy ji zužovaly potíže s chrupavkou v levém koleni,[41] ovládla slalom v Kranjské Goře. Čtrnáctým slalomovým triumfem se posunula do vedení klasifikace této disciplíny, které již neopustila. Na posledním mezičase druhého kola přitom ještě o více než sekundu vedla poslední závodnice na trati, Švédka Anna Swennová Larssonová, která však v prostoru cíle upadla.[47] V Crans-Montaně vylepšila další týden čtvrtým místem osobní mamixum ze sjezdu.[48]
Závěrečnou soutěží se pro ni stal superobří slalom v severoitalském La Thuile. V této disciplíně skončila poprvé v kariéře čtvrtá. Na trati dokonce vedla, ale chybovala v jedné z branek umístěných za horizontem svahu.[49] Předčasně ukončený ročník 2019/2020 pro koronavirovou pandemii završila třetí příčkou v celkové klasifikaci, druhým místem v obřím slalomu a první dva malé křišťálové glóby získala za prvenství ve slalomu a paralelním slalomu.[41]
2021: Vítězka Světového poháru – velkého křišťálového glóbu
Do sezóny 2020/2021 vstoupila dominantním způsobem, když po 3. příčce v zahajovacím obřím slalomu v Söldenu, vyhrála tři závody během šesti dnů. V průběhu listopadu 2020 nejdříve ovládla dva slalomy ve finském Levi a hattrick dovršila titulem z paralelního obřího slalomu v rakouském Lechu/Zürse.[50] V obřím slalomu v Courchevelu, během prosince 2020, pak dojela třetí[51] a druhý identický závod o dva dny později nedokončila.[52] Navazující sjezdy ve Val d'Isère pro ni znamenaly 26. a 33. místo. Zlepšení přinesla 6. příčka ze superobřího slalomu. V poslední soutěži roku 2020 skončila téměř čtyřletá neporazitelnost Vlhové a Shiffrinové ve slalomu, když od ledna 2017 vyhrály 28 slalomových závodů v řadě. Vítězkou v Semmeringu se však stala Michelle Gisinová, za níž zaostaly druhá Liensbergerová, třetí Shiffrinová a čtvrtá Vlhová.[53][54]
Na počátku ledna 2021 obhájila vítězství v záhřebském slalomu.[55] O měsíc později poprvé v kariéře vystoupila na stupně vítězů v superobřím slalomu, když dojela druhá v Garmisch-Partenkirchenu. Vítězná Lara Gutová-Behramiová ovládla čtvrté Super-G v řadě a snížila její náskok v celkovém hodnocení sezóny na pouhých 42 bodů.[56] Švýcarka se v závěru února 2021 dostala do průběžného vedení po prvním místě ve dvou sjezdech ve Val di Fassa.[57] Vlhová však téměř 200bodový deficit nejprve snížila na 36 bodů, když v Jasné skončila druhá ve slalomu za Shiffrinovou a triumfovala v obřím slalomu. Favorizovaná Gutová-Behramiová v obřím slalomu obsadila až deváté místo.[58] V polovině března Slovenka opět převzala vedení v celkové klasifikaci, když vyhrála první aarský slalom, jenž představoval jubilejní dvacátý vavřín ve Světovém poháru. Premiérově také vyhrála v jediném ročníku čtyři slalomy.[59] Ve druhém slalomovém závodu však po startu úvodního kola chybovala a průběžně jí patřilo 27. místo. Se ztrátou téměř tří sekund na Shiffrinovou zajela nejrychlejší jízdu druhého kola. Posun na konečnou 8. příčku znamenal navýšení náskoku na 96 bodů před Gutovou-Behramiovou.[60] Švýcarka předposlední zastávku sezóny ve Švédsku vynechala. Naopak Vlhová zůstala jedinou lyžařkou, která nastoupila do všech 29 odjetých závodů ročníku.[61]
Ve druhé polovině března 2021 byly na finálové akci v Lenzerheide, pro nejlepší lyžaře v jednotlivých disciplínách, zrušeny sjezd a super-G kvůli nepříznivému počasí. Favorizována v nich byla Gutová-Behramiová. Švýcaři neuspěli s protesty, a požadavkem náhradního termínu.[62] Vlhové tak stačilo získat k celkovému prvenství 5 bodů ze slalomu či obřího slalomu, respektive se jednou umístit do 15. místa. Na finále SP bylo bodováno jen prvních 15 závodnic, kdy patnáctá v pořadí brala 16 bodů.[63] Slovenka obsadila šesté místo ve slalomu, do něhož Švýcarka nenastoupila. Přišla tím o prvenství ve slalomové klasifikaci, ale zajistila si velký křišťálový glóbus náskokem 136 bodů před druhou v pořadí. Stala se prvním slovenským lyžařem, jenž ovládl celkové hodnocení Světového poháru. Trofej komentovala slovy: „Znamená to pro mě strašně moc. Píšu historii. Nemůžu tomu uvěřit“.[64][65] Obhájila také vítězství v paralelním slalomu, v němž nebyl malý glóbus udělen pro odjetí pouze jediného závodu.[66]
Soukromý život
Narodila se roku 1995 v Liptovském Mikuláši do rodiny Zuzany Vlhové[67] a Igora Vlhy, který vede její lyžařský tým. Otec vlastní malou firmu v oboru kovovýroby, která produkuje ozubená kola, hřídele, kardany, řemenice a průmyslové nože. Ve společnosti je zaměstnán i o čtyři roky starší bratr Boris Vlha, jenž působí na pozici manažera lyžařského týmu. Od osmi let ji oficiálně zastupuje francouzský výrobce lyží Rossignol.[68][69] Ve školním roce 2016/2017 absolvovala středoškolský obor pracovník marketingu na Hotelové akademii v Liptovském Mikuláši.[26] Mimo alpského lyžování se od dětství věnuje také motocyklovému sportu a účastní se motokrosových závodů.[70]
V roce 2019 navázala partnerský vztah s trenérem fitness a modelem Michalem Kyselicou.[71][72]
Světový pohár
Sezónní vítězství – křišťálové glóby
Stupně vítězů
Přehled
| |
Slalom |
Obří slalom |
Sjezd |
Super-G |
Kombinace |
Paralel. sl. |
Celkem
|
| Výhry
|
17 |
6 |
0 |
0 |
0 |
3 |
26
|
| Pódium
|
35 |
14 |
0 |
1 |
1 |
6 |
57
|
| Sezóna
|
Umístění na stupních vítězů dle sezón
|
| Super-G
|
Obří slalom
|
Slalom
|
Paralelní slalom
|
Kombinace
|
Celkem
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Σ
|
| 2016 |
|
|
|
|
|
|
1 |
|
2 |
|
|
|
|
|
|
1 |
|
2 |
3
|
| 2017 |
|
|
|
|
|
|
1 |
1 |
1 |
|
|
|
|
|
|
1 |
1 |
1 |
3
|
| 2018 |
|
|
|
|
|
|
2 |
1 |
|
|
1 |
1 |
|
|
1 |
2 |
2 |
2 |
6
|
| 2019 |
|
|
|
3 |
|
1 |
1 |
5 |
2 |
1 |
1 |
|
|
|
|
5 |
6 |
3 |
14
|
| 2020 |
|
|
|
1 |
1 |
|
3 |
2 |
|
1 |
|
|
|
|
|
5 |
3 |
|
8
|
| 2021 |
|
1 |
|
1 |
|
2 |
4 |
1 |
|
1 |
|
|
|
|
|
6 |
2 |
2 |
10
|
| 2022 |
|
|
|
1 |
2 |
2 |
5 |
2 |
1 |
|
|
|
|
|
|
6 |
4 |
3 |
13
|
| Celkem |
0 |
1 |
0 |
6 |
3 |
5 |
17 |
12 |
6 |
3 |
2 |
1 |
0 |
0 |
1 |
26 |
18 |
13 |
57
|
| 1 |
14 |
35 |
6 |
1 |
57
|
Závody
| Umístění na stupních vítězů
|
| Sezóna
|
datum
|
místo konání
|
disciplína
|
umístění
|
2016
(1 vítězství) |
13. prosince 2015 |
 Åre, Švédsko |
slalom |
1.
|
| 29. prosince 2015 |
 Lienz, Rakousko |
slalom |
3.
|
| 15. ledna 2016 |
Flachau, Rakousko |
slalom |
3.
|
2017
(1 vítězství) |
12. listopadu 2016 |
 Levi, Finsko |
slalom |
3.
|
| 3. ledna 2017 |
 Záhřeb, Chorvatsko |
slalom |
2.
|
| 18. března 2017 |
 Aspen, USA |
slalom |
1.
|
2018
(2 vítězství) |
11. listopadu 2017 |
Levi, Finsko |
slalom |
1.
|
| 26. listopadu 2017 |
Killington, USA |
slalom |
2.
|
| 20. prosince 2017 |
 Courchevel, Francie |
paralelní slalom |
2.
|
| 28. ledna 2018 |
 Lenzerheide, Švýcarsko |
slalom |
1.
|
| 30. ledna 2018 |
Stockholm, Švédsko |
městský slalom |
3.
|
| 4. března 2018 |
Crans-Montana, Švýcarsko |
kombinace |
3.
|
2019
(5 vítězství)
|
17. listopadu 2018 |
Levi, Finsko |
slalom |
2.
|
| 25. listopadu 2018 |
Killington, USA |
slalom |
2.
|
| 9. prosince 2018 |
Svatý Mořic, Švýcarsko |
paralelní slalom |
2.
|
| 22. prosince 2018 |
Courchevel, Francie |
slalom |
2.
|
| 28. prosince 2018 |
Semmering, Rakousko |
obří slalom |
1.
|
| 29. prosince 2018 |
slalom |
2.
|
| 1. ledna 2019 |
 Oslo, Norsko |
městský slalom |
1.
|
| 5. ledna 2019 |
Záhřeb, Chorvatsko |
slalom |
2.
|
| 8. ledna 2019 |
Flachau, Rakousko |
slalom |
1.
|
| 1. února 2019 |
 Maribor, Slovinsko |
obří slalom |
1.
|
| 8. března 2019 |
 Špindlerův Mlýn, Česko |
obří slalom |
1.
|
| 9. března 2019 |
slalom |
3.
|
| 16. března 2019 |
 Soldeu, Andorra |
slalom |
3.
|
| 17. března 2019 |
obří slalom |
3.
|
2020
(5 vítězství) |
1. prosince 2019 |
Killington, USA |
slalom |
2.
|
| 15. prosince 2019 |
Svatý Mořic, Švýcarsko |
paralelní slalom |
1.
|
| 29. prosince 2019 |
Lienz, Rakousko |
slalom |
2.
|
| 4. ledna 2020 |
Záhřeb, Chorvatsko |
slalom |
1.
|
| 14. ledna 2020 |
Flachau, Rakousko |
slalom |
1.
|
| 18. ledna 2020 |
 Sestriere, Itálie |
obří slalom |
1.
|
| 15. února 2020 |
Kranjska Gora, Slovinsko |
obří slalom |
2.
|
| 16. února 2020 |
Kranjska Gora, Slovinsko |
slalom |
1.
|
2021
(6 vítězství)
|
17. října 2020 |
Sölden, Rakousko |
obří slalom |
3.
|
| 21. listopadu 2020 |
Levi, Finsko |
slalom |
1.
|
| 22. listopadu 2020 |
slalom |
1.
|
| 26. listopadu 2020 |
Lech/Zürs, Rakousko |
paralelní slalom |
1.
|
| 12. prosince 2020 |
Courchevel, Francie |
obří slalom |
3.
|
| 3. ledna 2021 |
Záhřeb, Chorvatsko |
slalom |
1.
|
| 1. února 2021 |
 Garmisch, Německo |
Super-G |
2.
|
| 6. března 2021 |
 Jasná, Slovensko |
slalom |
2.
|
| 7. března 2021 |
Jasná, Slovensko |
obří slalom |
1.
|
| 12. března 2020 |
Åre, Švédsko |
slalom |
1.
|
2022
(6 vítězství)
|
23. října 2021
|
Sölden, Rakousko
|
obří slalom
|
3.
|
| 20. listopadu 2021
|
Levi, Finsko
|
slalom
|
1.
|
| 21. listopadu 2021
|
slalom
|
1.
|
| 28. listopadu 2021 |
Killington, USA |
slalom |
2.
|
| 28. prosince 2021 |
Lienz, Rakousko |
obří slalom |
2.
|
| 29. prosince 2021
|
slalom
|
1.
|
| 4. ledna 2022 |
Záhřeb, Chorvatsko |
slalom |
1.
|
| 9. ledna 2022 |
Kranjska Gora, Slovinsko |
slalom |
1.
|
| 11. ledna 2022 |
Schladming, Rakousko |
slalom |
2.
|
| 25. ledna 2022 |
Kronplatz, Itálie |
obří slalom |
2.
|
| 11. března 2022 |
Åre, Švédsko |
obří slalom |
1.
|
| 19. března 2022 |
Méribel, Francie |
slalom |
3.
|
| 20. března 2022 |
obří slalom |
3.
|
Konečné pořadí v sezónách
| Sezóna
|
| Věk |
Celkové |
Slalom |
Obří slalom |
Super-G |
Sjezd |
Kombinace |
Paralelní slalom
|
| 2013 |
17 let |
91. |
42. |
— |
— |
— |
— |
—
|
| 2014 |
18 let |
— |
— |
— |
— |
— |
—
|
| 2015 |
19 let |
81. |
34. |
— |
— |
— |
—
|
| 2016 |
20 let |
24. |
6. |
40. |
— |
— |
—
|
| 2017 |
21 let |
10. |
5 |
11. |
— |
— |
—
|
| 2018 |
22 let |
5. |
4. |
13. |
— |
— |
7.
|
| 2019 |
23 let |
|
|
|
— |
— |
—
|
| 2020 |
24 let |
|
|
|
14. |
16. |
— |
|
| 2021 |
25 let |
|
|
6. |
8. |
12. |
— |
1.[pozn. 1]
|
| 2022 |
26 let |
|
|
4. |
40. |
37. |
—
|
| Aktualizováno k 3. dubnu 2022
|
Vrcholné akce
Mistrovství světa
Zimní olympijské hry
Mistrovství světa juniorů
Evropský pohár
| Umístění na stupních vítězů
|
| Sezóna
|
datum
|
místo konání
|
disciplína
|
umístění
|
2013
(1 vítězství) |
26. listopadu 2012 |
Vemdalen, Švédsko |
slalom |
2.
|
| 27. listopadu 2012 |
Vemdalen, Švédsko |
slalom |
2.
|
| 18. prosince 2012 |
Courchevel, Francie |
slalom |
1.
|
2014
(1 vítězství) |
24. prosince 2013 |
Levi, Finsko |
slalom |
1.
|
2016
(1 vítězství) |
7. prosince 2015 |
Trysil, Norsko |
obří slalom |
3.
|
| 8. prosince 2015 |
Trysil, Norsko |
slalom |
1.
|
2019
(2 vítězství) |
2. března 2019 |
Jasná, Slovensko |
obří slalom |
1.
|
| 3. března 2019 |
Jasná, Slovensko |
slalom |
1.
|
| Celkem 49 startů.[73]
|
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b V ročníku 2020/2021 se konal jediný paralelní slalom, který vyhrála Petra Vlhová a tím konečné hodnocení disciplíny. Malý křišťálový glóbus však nebyl udělen.[66]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petra Vlhová na slovenské Wikipedii.
- ↑ VLHOVA Petra - Athlete Information [online]. FIS, 2021 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zlatá stíhacia jazda: Petra Vlhová je olympijská víťazka. Forbes [online]. 2022-02-09 [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ První zlato pro Slovensko. Vlhová ovládla obří slalom před Rebensburgovou i Shiffrinovou [online]. Česká televize [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Ledecká na MS patnáctá v kombinaci, Slovenka Vlhová vyjela stříbro. iSport.cz [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Ledecká skončila v kombinaci na mistrovství světa osmá. Zlato bere Američanka Shiffrinová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-15 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Vlhová získala malý glóbus za slalom. Schiffrinová překonala ve Schladmingu rekord Stenmarka. ČT sport [online]. 2022-01-11 [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.
- ↑ V tradičnej novinárskej ankete triumfovali Petra Vlhová [online]. www.dukla.sk, 2020-12-17 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Petra Vlhová je Športovec roka 2021. Sagan po rokoch chýba v top 3. sportnet.sme.sk [online]. 2021-12-20 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Najväčší Slovák histórie: Medzi absolútnou elitou Sagan, Vlhová, Hamšík a Demitra!. Hetrik.sk [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Talentovaná Vlhová zopakovala úspech Zuzulovej. myturiec.sme.sk [online]. Petit Press, 2010-03-10 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ STANČÍKOVÁ, Ľubica. Do lyžiarskeho strediska na Liptove chcú investovať milióny, no nemôžu. myliptov.sme.sk [online]. Petit Press, 2021-01-16 [cit. 2021-01-16]. Roč. 2019-11-19. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Lyžiarkou roka je Vlhová (16) pred Zuzulovou a Procházkovou [online]. www.bystricoviny.sk, 2012-05-07 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Takto sa tešila Petra Vlhová z premiérového triumfu vo Svetovom pohári. TERAZ.sk [online]. 2015-12-13 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ FALÁT, Juraj. Rozhovor so zjazdárkou Petrou Vlhovou po tom, ako ju dekorovali mládežníckou zlatou olympijskou medailou [online]. Slovenský olympijský tím, 2012-01-20 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Rozkol? Nikoliv, naznačují slovenské slalomářky. A opět excelují. iDNES.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Slovenská hvězda Vlhová se po životní sezoně rozešla s trenérem. Sport.cz [online]. 2021-04-06 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Slovenská ikona Vlhová: Bývalý trenér? Ubližoval mi, byl to masakr - Sport.cz. Sport.cz [online]. 2021-10-22 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Juraj Berzedi. Aké tajomstvá má Vlhová? Cvičí ako batoľa a má špeciálnu aplikáciu. sport.sme.sk [online]. Petit Press, 2020-12-03 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Superstar Vlhová i další vystoupili ze Slovenské lyžařské asociace. Sport.cz [online]. 2020-12-01 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Petra Vlhová sa stala Majsterkou sveta juniorov. Relax [online]. 2011-02-03 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d Petra Vlhová sa stala juniorskou majsterkou sveta v slalome!. Aktuality.sk [online]. 2014-02-28 [cit. 2021-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-05. (slovensky)
- ↑ Nečakanou víťazkou ankety roka Lyžiar roka Petra Vlhová, predstihla Zuzulovú [online]. Slovenský olympijský tím, 2012-05-05 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Lyžiarom roka Petra Vlhová. Je Zuzulová v nemilosti? [online]. Noviny.sk, 04-05-2012 [cit. 2012-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-01-2013. (slovensky)
- ↑ Vlhová získala v Innsbrucku premiérovú zlatú medailu [online]. Denník Pravda, 20.01.2012 [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vlhová suverénne zlatá v slalome na olympiáde mládeže. Sme.sk [online]. 2012-01-20 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Petra Vlhová [PDF]. Hotelová akadémia Liptovský Mikuláš [cit. 2021-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-27. (slovensky)
- ↑ Vlhová má ďalšiu medailu, v slalome vybojovala bronz [online]. pravda.sk, 2012-03-01 [cit. 2014-02-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Reprezentačné družstvá ÚAD SLA 2012/2013 [PDF]. Nový Smokovec: Slovenská lyžiarska asociácia [cit. 2021-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-21. (slovensky)
- ↑ VLHOVA Petra - Career > Debut [online]. FIS, 2021 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SZŰCS, Marián. Vlhová sa postarala o senzáciu, vyhrala slalom Svetového pohára. Sportnet [online]. 2015-12-13 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Od Tater po Krkonoše. V Záhřebu v úterý platilo: vítězem je Česko-Slovensko. iDNES.cz [online]. 2017-01-04 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Petra Vlhová vyhrala finále slalomu žien v Aspene, zdolala aj Shiffrinovú. www.sportinak.sk [online]. 2017-03-18 [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-21. (slovensky)
- ↑ Vlhová dosiahla životný úspech, v alpskej kombinácii skončila tretia. Sme.sk [online]. Petit Press [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Obří slalom SP v Semmeringu vyhrála Vlhová, Pauláthová nedojela. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-12-28 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Coupe du monde : Petra Vlhova domine Mikaela Shiffrin et le slalom parallèle d'Oslo. L'Équipe [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Vlhová vyhrála večerní slalom ve Flachau, Shiffrinová byla třetí. iDNES.cz [online]. 2020-01-14 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Rok 2020 Vlhové sedí. Slovenka ovládla také večerní slalom ve Flachau [online]. ČT sport, 2020-01-14 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Slovensko sa stalo vďaka Vlhovej rekordérom nočného slalomu vo Flachau. sport24.pluska.sk [online]. 2020-01-15 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Dramatický obří slalom ve Špindlu vyhrála Vlhová, Shiffrinová třetí. iDNES.cz [online]. 2019-03-08 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Shiffrinová - křišťálový génius. Glóbus bere i za obří slalom. iDNES.cz [online]. 2019-03-17 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Petra Vlhová získala 2 malé glóbusy! Sezóna bola predčasne ukončená [online]. www.dukla.sk, 2020-03-12 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Capová dojela sedmnáctá. Slalomový triumf v Killingtonu slaví Shiffrinová. iDNES.cz [online]. 2019-12-01 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Obří slalom v Sestriere má dvě vítězky: Brignoneovou a Vlhovou. iDNES.cz [online]. 2020-01-18 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ pan, Sport.cz. Tragédie lyžařské hvězdy: Proč zemřel otec Shiffrinové? Zdá se být jasno. Sport.cz [online]. 2020-02-07 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online.
- ↑ SuperG žen, Bansko | ONLINE | 26.1.2020 09:15 | Sjezdové lyžování 2019/2020 | ŽIVĚ. iSport.cz [online]. 2020-01-26 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Petra Vlhová sa ani v sobotu v zjazde nestratila Bansko zjazdove lyžovanie. Sportinak.sk [online]. 2020-01-25 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vlhová po šťastném triumfu v Kranjské Goře vede hodnocení slalomu. iDNES.cz [online]. 2020-02-16 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Sjezd v Crans Montaně ovládly Švýcarky. Ledecká byla jedenáctá, Vlhová čtvrtá [online]. ČT sport, 2020-02-21 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Ledecká zajela v La Thuile opět skvěle! Skončila šestá. Sport.cz [online]. 2020-02-29 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Petra Vlhová vyhrala aj paralelný obrovský slalom a dovŕšila víťazný hetrik [online]. www.dukla.sk, 2020-11-30 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Bassinová vyhrála po Söldenu obří slalom i v Courchevelu. České noviny [online]. 2020-12-12 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Vlhová sa učí byť najlepšia. Sú tam trochu iné tlaky, vraví. Sme.sk [online]. 2020-12-14 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Gisinová porazila Shiffrinovou a Vlhovou. Ukončila jejich téměř čtyřletou nadvládu ve slalomu [online]. ČT sport, 2021-12-29 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ LEONHART, Ross. Shiffrin podiums in Semmering slalom, Vlhova fourth. Vail Daily [online]. 2020-12-29 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bolo to riadne rodeo. Myslela som si, že je to stratené, tvrdí Vlhová. Sme.sk [online]. 2021-01-03 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Gutová po senzační jízdě slaví, zářila i Vlhová. Ledecké hrozila diskvalifikace. Sport.cz [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online.
- ↑ BINNER, Andrew. Lara Gut-Behrami does downhill double to extend overall standings lead at Val di Fassa [online]. Olympic Channel, 2021-02-27 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fantastická Vlhová ovládla obří slalom v Jasné a přiblížila se velkému křišťálovému glóbu!. Sport.cz [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Slalomářka Dubovská měla na dosah vyrovnání svého maxima, v Aare ale osmou příčku neudržela [online]. Český rozhlas, 2021-03-13 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Shiffrinovou porazila Rakušanka, úžasná stíhačka Vlhové. Dubovská dvanáctá. iSport.cz [online]. 2021-03-13 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Petra Vlhova wins another slalom, takes World Cup lead - Alpine Skiing [online]. NBC Sports, 2021-03-12 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Švýcaři zuří: Změňme pravidla! vyzývají FIS po odloženém sjezdu ve finále SP. Sport.cz [online]. 2021-03-17 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Zrušili aj super G. Vlhová je kúsok od veľkého glóbusu. Pravda.sk [online]. 2021-03-18 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Vlhová má velký křišťálový glóbus, Dubovská dojela ve slalomu devátá [online]. ČT sport, 2021-03-20 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Slalom globe for Liensberger, Overall Globe to Vlhova [online]. FIS, 2021-03-20 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b It's a Wrap: 2020-21 Alpine World Cup Season [online]. FIS, 2021-03-22 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GAVROŇ, Michal. Mama vždy pohladí. Šampiónke Petre pripraví bryndzové halušky. Pravda.sk [online]. 2019-02-20 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ BERZEDI, Juraj. Jej otec sa zadlžil tak, že nemohol spávať. Takto sa začal príbeh Petry Vlhovej. Sme.sk [online]. 2017-04-06 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ GAVROŇ, Michal. Manažér oblek nenosí. Boris Vlha má radšej montérky. Pravda.sk [online]. 2018-10-19 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Přál jí i prezident. Kdo je Vlhová? Slovenská kráska s motorem v krvi. iDNES.cz [online]. 2019-02-16 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Identita nového priateľa Petry Vlhovej odhalená. Je to známy fešák. tvnoviny.sk [online]. 2019-07-30 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vlhovej frajer si našiel náhradu: Na fotke sa bozkáva. Ale veď to nie je Petra!. sport24.pluska.sk [online]. 2019-08-03 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online.
- ↑ VLHOVA Petra - European Cup > Results [online]. FIS, 2021 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
