Třída C a D

Třída C a D
	HMS Diana
Obecné informace
Uživatelé	Royal Navy; Kanadské královské námořnictvo
Typ	torpédoborec
Lodě	12 (+2 vůdčí lodě)
Osud	10 ztraceno; 4 vyřazeny
Předchůdce	třída B
Nástupce	třída E a F
Technické údaje
Výtlak	1375–1400 t (standardní); 1865–1942 t (plný)
Délka	100,28 m
Šířka	10,06 m
Ponor	3,78 m
Pohon	3 kotle, 2 parní turbíny; 2 lodní šrouby; 36 000 hp
Rychlost	36 uzlů
Posádka	145 (175 vůdčí lodě)
Výzbroj	4× 120mm kanón (4×1); 1× 76mm kanón; 2× 40mm kanón; 8× 533mm torpédomet (2×4); 2 vrhače, 1 skluzavka

Třída C a D byla třída torpédoborců sloužících v britského královského námořnictva z období druhé světové války. Postaveno jich bylo celkem 14 jednotek této třídy, včetně dvou vůdčích lodí torpédoborců HMS Kempenfelt a HMS Duncan. Za druhé světové války bylo devět torpédoborců ztraceno. Ostatní byly po válce vyřazeny. Jediným zahraničním uživatelem třídy byla Kanada.

Stavba

Jednalo se o zvětšenou upravenou verzi předcházející třídy B s větší zásobou paliva (o 20%) a výzbrojí posílenou o jeden 76mm kanón.^[1] Pro zachování rychlosti byl mírně zvýšen výkon pohonného systému. Vůdčí lodě měly větší posádku a dodatečné prostory pro ubytování a práci štábu.^[2] V letech 1930–1932 byla postavena vůdčí loď a čtyři torpédoborce třídy C. Stavba dalších čtyř plánovaných torpédoborců třídy C byla zrušena kvůli ekonomické krizi.^[2] V letech 1931–1933 následovalo dalších osm torpédoborců třídy D s jejich vůdčí lodí. Plavidla dostala jména začínající písmeny C a D.

Jednotky třídy C a D:^[2]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštění na vodu	Přijetí do služby	Status
Kempenfelt (D18)	White	1930	29. října 1931	30. května 1932	Vůdčí loď třídy C. Od října 1939 kanadský HMCS Assiniboine. Dne 10. listopadu 1945 ztroskotal na ostrově prince Edvarda.
Comet (H00)	Portsmouth Dockyard	1930	30. září 1931	2. června 1932	Od června 1938 kanadský HMCS Restigouche. Prodán do šrotu 1946.
Crescent (H48)	Vickers-Armstrongs, Barrow	1930	29. září 1931	15. dubna 1932	Od února 1937 kanadský HMCS Fraser. Dne 25. června 1940 se potopil u francouzského pobřeží po kolizi s lehkým křižníkem HMS Calcutta (D82).
Crusader (H60)	Portsmouth Dockyard	1930	30. září 1931	2. května 1932	Od června 1938 kanadský HMCS Ottawa. Dne 14. září 1942 potopen u kanadského pobřeží německou ponorkou U-91.
Cygnet (H83)	Vickers-Armstrongs, Barrow	1930	29. září 1931	15. dubna 1932	Od února 1937 kanadský HMCS St. Laurent. Prodán do šrotu 1947.
Duncan (D99)	Portsmouth Dockyard	1931	7. července 1932	31. března 1933	Vůdčí loď třídy D. Prodán do šrotu 1945.
Dainty (H53)	Fairfield	1931	3. května 1932	22. prosince 1932	Dne 24. února 1941 potopen u Tobruku německými bombardéry Ju-88.
Daring (H16)	Thornycroft	1931	7. dubna 1932	25. listopadu 1932	Dne 18. února 1940 u pobřeží Skotska potopen německou ponorkou U-23.
Decoy (H75)	Thornycroft	1931	7. června 1932	17. ledna 1933	Od dubna 1943 kanadský HMCS Kootenay. Prodán do šrotu 1946.
Defender (H07)	Vickres-Armstrongs, Barrow	1931	7. dubna 1932	31. října 1932	Dne 11. července 1941 u Tobruku těžce poškozen německými bombardéry. Během vlečení do bezpečí se potopil v oblasti Sidi Barrani.
Delight (H38)	Fairfield	1931	2. června 1932	31. ledna 1933	Dne 29. července 1940 poblíž Portlandu těžce poškozen německými bombardéry Ju 87. Byl odvlečen do přístavu, kde se v noci potopil.
Diamond (H22)	Vickres-Armstrongs, Barrow	1931	8. dubna 1932	3. listopadu 1932	Dne 27. dubna 1941 poblíž mysu Malea na Peloponésu potopen německými bombardéry Ju 88.
Diana (H49)	Palmers	1931	16. června 1932	21. prosince 1932	Od září 1940 kanadský HMCS Margaree. Dne 22. října 1940 se potopil v severním Atlantiku po kolizi s obchodní lodí MV Port Fairy.
Duchess (H64)	Palmers	1931	19. července 1932	27. ledna 1933	Dne 12. prosince 1939 se potopil u pobřeží Skotska po kolizi s bitevní lodí HMS Barham (04).

Konstrukce

Torpédoborce třídy C po dokončení nesly čtyři 120mm/45 kanóny QF Mk.IX, umístěné v jednodělových věžích. Protiletadlovou výzbroj tvořil jeden 76mm kanón a dva 40mm kanóny Pom-pom. Nesly též dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety.^[1] K napadání ponorek sloužily dva vrhače a jedna skluzavka pro svrhávání hlubinných pum. Pohonný systém tvořily tři tříbubnové kotle Admiralty (pouze Kempenfelt měl kotle Yarrow) a dvoje parní turbíny Parsons o výkonu 36 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů.^[1]

Modifikace

Torpédoborce Dainty, Decoy, Delight a Duchess nenesly 40mm kanóny, nýbrž osm 12,7mm kulometů v bateriích po čtyřech.^[2] Na třídě C byl před válkou odstraněn 76mm kanón. Za války byla přeživší plavidla upravena na eskortní torpdoborce. Obvyklá výzbroj byla tři 120mm kanóny, šest 20mm kanónů, čtyři 533mm torpédomety a salvový vrhač hlubinných pum Hedgehog.^[1]

Operační služba

Za druhé světové války byly ztraceny dvě jednotky třídy C a dalších sedm třídy D.

Zahraniční uživatelé

Kanada Kanada

Všechny čtyři jednotky třídy C včetně jejich vůdčí lodě získala ve 30. letech Kanada. Kanadské námořnictvo je provozovalo jako Assiniboine (ex Kempenfelt), Restigouche (ex Comet), Ottawa (ex Crusader), St. Laurent (ex Cygnet) a Fraser (ex Crescent). Během druhé světové války byly získány ještě torpédoborce Diana a Decoy, přejmenované na Margaree a Kootenay. Celkem tak kanadské námořnictvo provozovalo sedm jednotek této třídy. Čtyři kanadské torpédoborce byly během služby ztraceny.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 37. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d "C" and "D" destroyers (CRESCENT) (14, 1932 - 1933) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-07-19]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída C a D na Wikimedia Commons

[con-1] GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 37. (anglicky)

[nav-2] "C" and "D" destroyers (CRESCENT) (14, 1932 - 1933) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-07-19]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]