Třída Gazelle
Třída Gazelle byla lodní třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1900–1904. V první světové válce byly potopeny tři křižníky a čtvrtý byl neopravitelně poškozen. Přeživší šestici provozovala meziválečná německá Reichsmarine. Jeden křižník byl potopen za druhé světové války. StavbaCelkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Do stavby se zapojily loděnice Germaniawerft a Howaldtswerke v Kielu, AG Weser v Brémách, Kaiserliche Werft Danzig v Danzigu. Do služby byly přijaty v letech 1907–1908.[1] Jednotky třídy Gazelle:[1]
KonstrukceKřižníky nesly deset 105mm kanónů a dva torpédomety. Tato výzbroj se stala standardem i pro několik následujících tříd. Pancéřování se omezilo na pancéřovou palubu silnou 50 mm.[2] OsudyKřižníky bojovaly v první světové válce, ale v první linii sloužily jen do bitvy u Jutska roku 1916. Tři jednotky byly ve válce potopeny. Ariadne potopily dne 28. srpna 1914 v první bitvě u Helgolandské zátoky britské bitevní křižníky, Undine potopila 7. listopadu 1915 v Baltském moři britská ponorka E 19 a Frauenlob byl potopen palbou britských křižníků v nočním boji v bitvě u Jutska. Gazelle navíc v Baltském moři těžce poškodil výbuch miny a nikdy se již do služby nevrátil. Šestice válku přeživších lodí byla používána Reichsmarine – námořnictvem Výmarské republiky, které bylo Versailleskou smlouvou znemožněno být významnou silou. Arcona a Medusa se dočkaly druhé světové války, ve které byly používány jako protiletadlové baterie. Po válce byly sešrotovány. Niobe ve dvacátých letech zakoupilo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde sloužil pod názvem Dalmacija jako školní loď. V roce 1941 křižník ukořistila Itálie a v roce 1943 se ji zmocnili Němci. Niobe byl potopen 22. prosince 1943 britskými motorovými torpédovými čluny. OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|