Typ X byla třída oceánských minonosných ponorek německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Využívány byly i pro přepravu nákladu. Subarianta XA nebyla postavena, místo ní byla upřednostněna mírně menší XB, které bylo postaveno osm jednotek. Ve službě byly v letech 1941–1945. Šest jich bylo za války potopeno. Jednu ponorku po německé kapitulaci provozovalo Japonsko. Jedná se o největší německé ponorky z období druhé světové války.[2]
V květnu 1945 se vzdala USA, po válce USA získána v rámci reparací, testována a roku 1947 potopena jako cvičný cíl.
Konstrukce
Ponorky měly dvoutrupou koncepci.[2] Výzbroj tvořily dva 533mm torpédomety se zásobou 16 torpéd. Zvláštností bylo, že oba torpédomety se nacházely na zádi. Dále ponorky unesly až 66 námořních min. Vypouštěny byly ze tří skupin šachet. Na přídi bylo umístěno šest šachet, každá s kapacitou tří min a na bocích trupu po dvanácti šachtách, z nichž každá pojmula dvě miny. Šachty mohly sloužit i pro uložení jiného nákladu. Hlavňovou výzbroj představoval jeden 105mm kanón, jeden 37mm kanón a jeden 20mm kanón. Pohonný systém tvořily dva diesely Germania o výkonu 4200 bhp a dva elektromotory o výkonu 1100 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,4 uzlu na hladině a 7 uzlů pod hladinou.[1] Dosah byl 18 450 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině a 93 námořních mil při rychlosti 4 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 100 metrů.[2]
Modifikace
Poslední dva čluny měly posílenou protiletadlovou výzbroj, tvořenou jedním 37mm kanónem a dvěma 20mm dvoukanóny. Naopak nenesly 105mm kanón.[2]
Odkazy
Reference
↑ abGARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 243. (anglicky)