Ázerbájdžánské letectvo

Azərbaycan Hərbi Hava Qüvvələri Ázerbájdžánské letectvo
Emblém Ázerbájdžánského letectva
Země	Ázerbájdžán Ázerbájdžán
Vznik	1992
Typ	letectvo
Nadřazené jednotky	Ozbrojené síly Ázerbájdžánu
Účast
Války	První válka o Náhorní Karabach Druhá válka o Náhorní Karabach Třetí válka o Náhorní Karabach
Insignie
Znak

Ázerbájdžánské letectvo (ázerbájdžánsky Azərbaycan hərbi hava qüvvələri) představuje vzdušné síly a protivzdušnou obranu ozbrojených sil Ázerbájdžánu.

Tradice současného letectva se váže k datu 26. června 1918, kdy Ázerbájdžánská demokratická republika zakoupila svůj první vojenský letoun. Po získání nezávislosti Ázerbájdžánu v roce 1991 napomohly rozvoji tamního letectva bývalé sovětské letecké základny.^[1]

Ázerbájdžánské letectvo bylo po neúspěšné první válce o Náhorní Karabach modernizováno a v roce 2020 se podílelo na úspěšných bojích proti Arménii během druhé války o Náhorní Karabach, v němž přišlo pouze o jeden bitevní letoun Su-25, jeden vrtulník Mi-17 a 11 nepilotovaných strojů An-2 použitých na odhalení pozic protivzdušné obrany protivníka.^[2] Zejména díky využití pokročilých dronů turecké a izraelské výroby utrpěly ozbrojené síly Arménie katastrofální ztráty techniky, kdy stovky kusů zničily či poškodily pouze drony Bayraktar TB-2.^[2][3]

Naprostá vzdušná nadvláda během třetí války o Náhorní Karabach vedla k rychlé porážce a zániku mezinárodně neuznané republiky Arcach, kterou nakonec přímo nepodpořil ani hlavní spojenec Arménie.^[4]

Ázerbájdžán v průběhu září a října 2010 objednal 24 vrtulníků Mi-35 od společnosti Rostvertol.^[5][6][7] Osm strojů bylo dodáno koncem prvního čtvrtletí roku 2012 a další čtyři v srpnu 2012.^[8] V souvislosti s nasazením letounů MiG-29 letectvo vyřadilo stroje MiG-25, které působily na letišti Nasosnaja.^[9]

Ázerbájdžán rovněž vyrábí průzkumné letouny izraelského původu. Mezi licenčně vyráběné bezpilotní letouny patří Orbiter-2M a Aerostar. Oba typy jsou vyráběny ve státním podniku Azad Systems poblíž Baku.^[10][11][12] Vedoucí představitel obranného průmyslu Javer Jamalov uvedl, že do konce roku 2011 mělo být vyrobeno celkem 60 bezpilotních prostředků.^[13][14]

V roce 2024 Ázerbájdžán uzvařel smlouvu údajně až na 30 víceúčelových bojových letounů JF-17C za 1,6 miliardy dolarů, země zároveň přijala první transportní letoun C-27J.^[15]

Název	Fotografie	Původ	Určení	Verze	Ve službě[16]	Poznámky
Bojové letouny
JF-17		Čína ČínaPákistán Pákistán	víceúčelový bojový letoun		8 objednaných	Navíc 4 cvičné.[16]
MiG-29		Rusko Rusko	víceúčelový stíhací letoun		12	Navíc 3 cvičné.[16]
Su-25		Rusko Rusko	bitevní letoun		18	Navíc jeden stroj cvičný.[16]
Dopravní a transportní letouny
Il-76		Rusko Rusko	transportní letoun		2
C-27J Spartan		Spojené státy americké Spojené státy americkéItálie Itálie	transportní letoun		1	Navíc jeden stroj objednán.[16]
Vrtulníky
Ka-27		Rusko Rusko	víceúčelový vrtulník	Ka-32	4
Mil Mi-17		Rusko Rusko	transportní vrtulník		64
Mil Mi-24		Rusko Rusko	bitevní vrtulník	Mi-35	16
Bell 412		Spojené státy americké Spojené státy americké	užitkový vrtulník		2
Cvičná letadla
M-346		Itálie Itálie	cvičný letoun		0	objednáno 10 strojů + opce na dalších 15[17]
L-39		Česko Česko	cvičný letoun		14
PAC MFI-17 Mushshak		Pákistán Pákistán	cvičný letoun		10
PZL Mi-2		Polsko Polsko	víceúčelový vrtulník		7
Bezpilotní letadla
Bayraktar TB2		Turecko Turecko	UCAV		desítky[zdroj?]	nasazeny během konfliktu o Náhorní Karabach v roce 2020[18]
Bayraktar Akıncı		Turecko Turecko	UCAV		? [19]
Hermes 450		Izrael Izrael	průzkumný letoun		10[20]
IAI Heron		Izrael Izrael	průzkumný letoun		5[20]
IAI Searcher		Izrael Izrael	průzkumný letoun		5[20]
Orbiter		Izrael Izrael	průzkumný letoun		14[21]	vyráběny v Ázerbájdžánu
Aerostar		Izrael Izrael	průzkumný letoun			vyráběny v Ázerbájdžánu[21]

Azerbájdžán využíval k poritvzdušné obraně zejména zastaralejší systémy zděděné po rozpadu Sovětského svazu. V roce 2009 vláda zakoupila 2 komplety S-300PU.^[22] V roce 2016 představitelé země potvrdili nákup protiletadlového raketového kompletu Barak 8.^[23]

• 29. ledna 2008 se Mig-29UB zřítil do Kaspického moře během cvičného letu, oba piloti zahynuli.
• 3. března 2010 havaroval v tovuzském okrese Su-25, pilot zemřel.^[24]
• 3. února 2011 havaroval letoun Su-25B, oba členové posádky se bez zranění katapultovali.^[25]
• 24. července 2019 během nočního cvičného letu havaroval Mig-29 po střetu s ptákem, pilot pád do Kaspického moře nepřežil.^[26]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Azerbaijani Air and Air Defence Force na anglické Wikipedii.

• Arménské letectvo

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ázerbájdžánské letectvo na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.