Belgické letectvo
Belgické letectvo (dnes známé jako Belgická letecká složka, nizozemsky Luchtcomponent, francouzsky Composante air) je letecká odnož belgických ozbrojených sil. Belgické letectvo bylo založeno v roce 1909 jako Compagnie des Ouvries et Aérostiers a patří mezi nejstarší letectva. V současné době v něm slouží asi 8 600 mužů a žen. Velitelem je od 23. července 2009 generálmajor Frederik Vansina.[2] HistorieBelgické letectvo bylo založeno v roce 1909 na podnět krále Alberta, který viděl velký potenciál prvních letadel ve vojenském využití. Shodou okolností získal ve stejném roce baron Pierre de Caters oprávnění civilního pilota a hned potom založil civilní leteckou školu. Do konce roku 1910 zde složili pilotní zkoušky první tři poručíci belgické armády: Baudoin de Montens d'Oosterwyck, Alfred Sartene a Georges Nelis. Na jaře v roce 1911 založilo nově vzniklé belgické letectvo svou vlastní leteckou školu, která se skládala z pěti pilotů, dvou mechaniků a jednoho pracovníka se dřevem. Tato první škola vojenského letectví zíslala své první letadlo od krále Alberta, který ho dostal darem od barona Caterse. 12. září 1912 si poručíci Nelis a Stellingwerff připsali významné prvenství, když jako první Evropané spustili kulometnou střelbu z kabiny letadla. Zatímco pilot Nelis letěl nízko nad zemí, Stellingwerff vystřelili salvu na plachtu, připevněnou kolíky k zemi. Ačkoli byli oba poručíci za toto chování ihned disciplinárně potrestáni, už o rok později doprovázel Nelis velitele Émile Mathieu do Anglie. Tam, na základně Hendon, předvedli vzdušné využití kulometu Lewis. V důsledku toho přijali Britové kulomet Lewis do výzbroje svého Royal Flying Corps. Paradoxem bylo, že belgické letectvo tak neučinilo a do první světové války vstoupilo s letadly určenými výhradně k průzkumným misím. První světová válkaKdyž Belgie 4. srpna 1914 vstupovala do první světové války, její letectvo se skládalo ze čtyř letek, ačkoliv 3. a 4. letka se stále jen formovaly. Do každé z letek byla zařazena čtyři letadla od Henriho Farmana o výkonu 80 koní. Letka se skládala z velitele, pěti pilotů, šesti pozorovatelů a důstojníků, přeložených z nadřazených jednotek. V průběhu války vznikla ještě 5. letka, která se zformovala z civilních pilotů, vybavených letadly Blériot. Druhá světová válkaNa začátku druhé světové války mělo belgické letectvo tři aktivní pluky, vybavené letadly Renard R-31 a R-32, Fiat CR.42, Hawker Hurricane, Gloster Gladiator, Fairey Fox a Fairey Battle. Celé belgické vzdušné síly však byly během bojů v květnu 1940 zmasakrovány mnohem silnější německou Luftwaffe. Po kapitulací Belgie 28. května 1940 vzniklo v exilu ve Spojeném království velmi malé belgické letectvo jako součást dobrovolných rezerv RAF. Tyto belgické letky byly vybaveny stroji Supermarine Spitfire a Hawker Typhoon. Seznam letadel
GalerieReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Belgické vzdušné sily na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
|