Vojenské vzdušné síly Ruské federace

Vojenské vzdušné síly Ruské federace
Znak Ruského letectva
Země	Ruská federace
Vznik	1992 [1]
Typ	letectvo
Funkce	ochrana vzdušného prostoru Ruské federace, letecký průzkum, podpora pozemních sil
Velikost	148 000 osob (2022)
Velitelé	gen.por. Sergej Dronov
Nadřazené jednotky	Vzdušně-kosmické síly Ruské federace (od srpna 2015)
Účast
Války	Občanská válka v Tádžikistánu První čečenská válka Válka v Dagestánu Druhá čečenská válka Válka v Jižní Osetii Povstání na Severním Kavkaze Rusko-ukrajinská válka (2014–současnost) Ruská vojenská intervence v Sýrii
Bitvy	bombardování Katyr-Jurtu bombardování Elistanži kazetovými bombami útok na leteckou základnu Millerovo raketový útok v Kremenčuku
Insignie
Znak

Vojenské vzdušné síly Ruské federace (rusky Военно-воздушные cилы России) jsou součástí Ozbrojených sil Ruské federace. Vznikly v roce 1992 rozdělením Vojenských vzdušných sil SSSR. S přibližně 1 700 letouny s pevným křídlem a 1 500 vrtulníky a 148 tisíci příslušníky v roce 2022 šlo o druhé největší vzdušné síly na světě.^[2] V současné době^[kdy?] jsou pod vedením generálporučíka Sergeje Dronova.

Letectvo bylo vytvořeno z částí bývalého sovětského letectva po rozpadu Sovětského svazu v letech 1991–92. Ustanovení ruského ministerstva obrany Borisem Jelcinem 7. května 1992 může být prakticky považováno jako den založení nového letectva.^[3]

Ruské námořnictvo má svou vlastní leteckou odnož – ruské námořní letectvo, což je dědic bývalého sovětského námořního letectva.

1. srpna 2015 se Vojenské vzdušné síly Ruské federace spolu se silami protivzdušné a protiraketové obrany a takzvanými kosmickými vojsky sloučily do jedné armádní složky, nazvané Vzdušně-kosmické síly Ruské federace.^[4] Ministr obrany, generál Sergej Šojgu, jako důvody pro sloučení zdůraznil potřebu vyšší účinnosti a logistické podpory. Velitelství se nachází v Moskvě.

Ruské letectvo bylo založeno v srpnu 1912 jako Letectvo carského Ruska. Sovětské letectvo vzniklo v roce 1918 a účastnilo se zejména druhé světové války (v Rusku známé jako Velká vlastenecká válka), kdy však již těsně po zahájení německého útoku na SSSR utrpělo značné ztráty a muselo být postupně znovu vybudováno.^[5]

Zbrojení během studené války vedlo ke vzniku rozsáhlých sovětských vzdušných sil, které se v 80. letech 20. století staly se zhruba 10 tisíci stroji největším letectvem na světě.^[5]

Následný rozpad Sovětského svazu znamenal zásadní redukci ruských ozbrojených sil, které se dotkly i letectva, kde nástupnickému Rusku sice připadlo 65 % personálu a 40 % letadel,^[5] ovšem během 90. let došlo kvůli finančním problémům země k významnému zeštíhlení.^[6] Například během éry ministra Anatolije Serďukova (2007-12) a náčelníka generálního štábu Makarova došlo ke snížení počtu leteckých základen z 242 na 52 a ze 340 jednotek na 180, což mělo zvýšit efektivitu.^[7]

Navzdory faktu, že ruské vzdušné síly měly mít během invaze na Ukrajinu v únoru 2022 jednoznačnou kvantitativní i kvalitativní převahu nad ukrajinským letectvem, získat vzdušnou nadvládu se jim nepodařilo, zaznamenaly značné ztráty a navíc selhaly v klíčové bitvě o letiště Hostomel v úvodních hodinách invaze.^[8][9]

Celkem Rusové od začátku invaze do 30. září 2024 ztratili minimálně 128 letadel s pevným křídlem a 145 vrtulníků.^[10] Mezi nimi i dva cenné letouny včasné výstrahy A-50 a jeden stíhací letoun Su-57.^[10]

• 105. smíšená letecká divize:
  • 47. samostatný smíšený letecký pluk – Su-24MR, Su-34, An-30 (Voroněž)
  • 14. gardový stíhací letecký pluk – MiG-29SMT, MiG-29UB (Kursk)
  • 159. gardový stíhací letecký pluk – Su-27P, Su-27UB (Besovec, Karélie)
  • 98. samostatný gardový smíšený letecký pluk – Su-24M, Su-24MR, MiG-31BM (Mončegorsk), Murmanská oblast)
  • 790. stíhací letecký pluk – MiG-31BM, MiG-31BSM, MiG-31DZ, Su-27S, Su-27P, Su-27UB (Chotilovo, Tverská oblast)
  • 33. samostatný transportní smíšený letecký pluk – An-12, An-26, An-30, An-72, Tu-134, Mi-8, L-39 (Levašovo), Petrohrad)
• 378. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Mi-8AMTŠ, Mi-24, Mi-28N (Vjazma, Smolenská oblast)
• 549. letecká základna armádního letectva – Mi-8AMTŠ, Mi-24 (Puškin, Petrohrad)
• Letecká skupina 549. letecké základny armádního letectva – Mi-35, Mi-8 (Pribylovo, Leningradská oblast)
• 800. letecká základna (2. kategorie) – Il-76, An-12, Tu-134, Tu-154, Mi-8 (Moskva / Čkalovskij)
• 15. brigáda armádního letectva – Mi-8AMTŠ, Mi-28N, Mi-35M, Ka-52 (Veretie, Pskovská oblast)
• 1080. smíšená letecká základna – Mi-8, An-24, An-26, An-30, An-72 (Gromovo, Leningradská oblast)

• 21. gardová smíšená letecká divize (Čeljabinsk):
  • 2.smíšený letecký pluk – Su-24M, Su-24MR (Šagol)
  • 764. smíšený letecký pluk – MiG-31, MiG-31B, MiG-31DZ (Bolšoje Savino)
  • 712. stíhací letecký pluk – MiG-31BM (Dalnyj, Krasnojarský kraj)
  • 390. samostatný dopravní smíšený letecký pluk – Tu-134, Tu-154, An-12, An-26, Mi-8AMTŠ, Il-18 (Jekatěrinburg)
• 999. letecká základna – Su-25, Su-25SM, Mi-8, Orlan-10 (Kant, Kyrgyzstán)
• 48. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Mi-8, Mi-26, Mi-24 (Kamensk-Uralskij, Sverdlovská oblast)
  • Letecká skupina 48. letecké základny armádního letectva – Mi-8, Mi-26 (Uprun)
• 562. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Mi-8AMTŠ, Mi-24P (Novosibirsk)

• 303. smíšená letecká divize (Komsomolsk na Amuru / Churba, Chabarovský kraj):
  • 22. stíhací letecký pluk – Su-27SM, MiG-31BS, MiG-31DZ, Su-30M2 (Centralnaja Uglovaja, Přímořský kraj)
  • 23. stíhací letecký pluk – Su-27SM, Su-30M2, Su-35 (Komsomolsk na Amuru / Dziomgi, Chabarovský kraj)
  • 277. bombardovací letecký pluk – Su-24M (Komsomolsk na Amuru / Churba, Chabarovský kraj)
  • 257. samostatný smíšený letecký pluk – An-12, An-26, Il-18 / Il-20 / Il-22 (Chabarovsk)
  • 18. gardový útočný letecký pluk – Su-25SM (Černigovka, Přímořský kraj)
  • 120. smíšený letecký pluk – MiG-29, Su-25SM, Su-30SM (Domna, Zabajkalský kraj)
  • 439. letecká základna armádního letectva – Mi-24/35, Mi-8 (Čita, Zabajkalský kraj)
  • 573. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Mi-24/35, Mi-8AMTŠ, Mi-26, Ka-52 (Chabarovsk)
    • Samostatný vrtulníkový roj 573. letecké základny armádního letectva – Mi-26, Mi-8 (Garovka, Chabarovský kraj)
  • 575. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Ka-52, Mi-8AMTŠ (Černigovka, Přímořský kraj)

• 1. gardová smíšená letecká divize:
  • 31. stíhací letecký pluk – MiG-29, Su-30SM (Millerovo, Rostovská oblast)
  • 3. gardový stíhací letecký pluk – Su-27SM3, Su-27S, Su-27P, Su-30M2, Ka-27 (Krymsk, Krasnodarský kraj)
  • 559. bombardovací letecký pluk – Su-34 (Morozovsk, Rostovská oblast)
  • 368. útočný letecký pluk – Su-25, Su-25SM (Buďonnovsk, Stavropolský kraj)
  • 30. samostatný dopravní smíšený letecký pluk – An-12BK, An-26, Il-20M, Mi-26T3, Mi-26T, Mi-26 (Rostov na Donu. Rostovská oblast)
• 4. smíšená letecká divize
  • 11. samostatný smíšený letecký pluk – Su-24MR (Marinovka, Volgogradská oblast)
  • 960. útočný letecký pluk – Su-25, Su-25SM (Primorsko-Achtarsk, Krasnodarský kraj)
• 27. smíšená letecká divize (Sevastopol):
  • 37. smíšený letecký pluk – Su-24M, Su-25 (Gvardejskoje, Krym)
  • 38. stíhací letecký pluk – Su-27SM, Su-27P, Su-30M2 (Belbek, Sevastopol)
  • 39. vrtulníkový pluk – Mi-8, Mi-35, Mi-24, Mi-26 (Džankoj, Krym)
• 3624. letecká základna – Mig-29, Mig-29UB, Mi-24P, Mi-8, Mi-8MTP1 (Erebuni, Arménie)
• 55. samostatný vrtulníkový pluk – Mi-28N, Mi-35M, Mi-8AMTŠ (Korenovsk, Krasnodarský kraj)
• 16. brigáda armádního letectva – Mi-8AMTŠ, Mi-26, Mi-28, Mi-8MTPR-1 (Zernograd, Rostovská oblast)
• 535. samostatný transportní smíšený letecký pluk – Tu-134, An-12, An-26, L-410 (Rostov na Donu)
• 487.samostatný vrtulníkový pluk – Mi-8, Mi-24, Mi-28N, Mi-35M (Buďonnovsk, Stavropolský kraj)
• 3661. letecká základna (Mozdok, Republika Severní Osetie)

• 98.samostatný smíšený letecký pluk – Su-24M, Su-24MP, Mi-24, Mig-31BM (Mončegorsk, Murmanská oblast)
• letecká komandatura letiště Amderma-2 (Rogačevo, souostroví Nová země)
• letecká komandatura letiště Nagurskoje (ostrov Alexandřina země, souostroví Země Františka Josefa)
• letecká komandatura letiště Srednij (ostrov Srednij, souostroví Sedova)
• letecká komandatura letiště Temp (ostrov Kotělnyj, Novosibiřské ostrovy)

• 12. vojenská transportní letecká divize – An-124, An-124-150, Il-76MD, An-22 (Migalovo, Tverská oblast):
  • 196. vojenský transportní letecký pluk – Il-76, Il-78, An-22, An-26, An-12 (Migalovo, Tverská oblast)
  • 117. vojenský transportní letecký pluk – Il-76MD, An-12 (Orenburg)
  • 144. letecký pluk letadel včasné výstrahy – A-50, Il-76MD (Ivanovo)
  • 334. vojenský transportní letecký pluk – Il-76MD, Il-78 (Pskov)
  • 708. vojenský transportní letecký pluk – Il-76MD (Taganrog, Rostovská oblast)
  • 566. vojenský transportní letecký pluk – An-124, Il-76MD (Sesča, Brjanská oblast)

• 22. gardová těžká bombardovací letecká divize
  • gardový těžký bombardovací letecký pluk – Tu-160, Tu-95MS (Engels, Saratovská oblast)
  • 52. gardový těžký bombardovací letecký pluk – Tu-22M3 (Šajkovka, Kalužská oblast)

• 326. těžká bombardovací divize
  • těžký bombardovací letecký pluk – Tu-95MS (Ukrajinka, Amurská oblast)
  • těžký bombardovací letecký pluk – Tu-22M3 (Bělaja,Irkutská oblast)

• 40. smíšený letecký pluk – Tu-22M3 (Olenyja, Murmanská oblast)
• 203. gardový letecký pluk tankovacích letadel – Il-78 (Ďagilevo, Rjazaňská oblast)
• 43. gardové centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu dálkového letectva (Rjazaň, Rjazaňská oblast)
• 27. smíšený letecký pluk – Tu-134UBL, An-26, An-12 (Tambov, Tambovská oblast)

• 17. samostatná transportní letka (Mirnij, Archangelská oblast)
• 929. státní letové testovací centrum Ministerstva obrany (Achťubinsk, Astrachaňská oblast)
  • 3. letka 929. státního letového testovacího centra Ministerstva obrany (Čkalovskij, Moskevská oblast)
• 4. státní centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu Vojenských vzdušných sil Ruské federace (Lipeck, Lipecká oblast)
  • Letecká skupina 4. státního centra bojové přípravy a přeškolování letového personálu Vojenských vzdušných sil Ruské federace (Tambov, Tambovská oblast)
  • Výzkumná a instruktorská smíšená letecká skupina (Lipeck, Lipecká oblast)
  • Oddíl ochrany letecké techniky (Lipeck, Lipecká oblast)
  • Gardová letka 4. státní centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu Vojenských vzdušných sil Ruské federace (Savaslejka, Nižněnovgorodská oblast)
  • Gardové centrum ukázek letecké techniky (Kubinka, Moskevská oblast)
• 344. centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu (Toržok, Tverská oblast)
  • 92. výzkumná a instruktorská vrtulníková letka zvláštního určení (Klin, Moskevská oblast)
  • Letecká skupina 344. centra bojové přípravy a přeškolování letového personálu (Toržok, Tverská oblast)
  • Letecká skupina "Berkuty" (Toržok, Tverská oblast)
• 610. centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu vojenského transportního letectva (Ivanovo, Ivanovská oblast)
• Centrum bojové přípravy a bojového použití Vojenských vzdušných sil (Ašuluk, Astrachaňská oblast)
• 2. centrální výzkumný ústav Ministerstva obrany Ruské federace (Tver, Tverská oblast)
• 30. centrální výzkumný ústav Vojenských vzdušných sil Ruské federace (Šelkovo, Moskevská oblast)
• Výzkumné centrum údržby a oprav letecké techniky (Ljubercy, Moskevská oblast)
• Vojenské vzdělávací a vědecké centrum Vojenských vzdušných sil (Voroněž, Voroněžská oblast)
  • Krasnodarská větev Vojenského vzdělávacího a vědeckého centra Vojenských vzdušných sil (Krasnodar, Krasnodarský kraj)
  • Syzraňská větev Vojenského vzdělávacího a naučného centrum Vojenských vzdušných sil (Syzraň, Samarská oblast).
  • Centrum leteckého výcviku (Voroněž, Voroněžská oblast)
• 357. výcvikové centrum Vojenských vzdušných sil (Bělgorod)
• 116. výcvikové centrum bojové přípravy (Ašuluk, Astrachaňská oblast)
• 221. výcvikové letecká základna (Šagol, Čeljabinská oblast)
• 339. výcviková letecká základna (Sokolskij, Saratovská oblast)

• Krasnodarské vyšší vojenské letecké učiliště letců (Krasnodar, Krasnodarský kraj)

• 195. výcviková letecká základna (Kušjovskaja, Krasnodarský kraj)
• 213. výcviková letecká základna (Kotelnikovo, Volgograrská oblast)
• 192. gardová výcviková letecká základna (Tichoreck, Krasnodarský kraj)
• 200. výcviková letecká základna (Armavir, Krasnodarský kraj)
• 272. výcviková letecká základna (Majkop, Krasnodarský kraj)
• 209. výcviková letecká základna (Borisoglebsk, Voroněžská oblast)
• 219. výcviková letecká základna (Mičurinsk, Tambovská oblast)
• 205. výcviková letecká základna (Balašov, Saratovská oblast)
• 217. výcviková letecká základna (Rtiševo, Saratovská oblast)

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Letadlo	Foto	Země původu	Úloha	Verze	Ve službě[11]	Poznámky
Stíhací letadla
Suchoj Su-27		SSSR Rusko Rusko	stíhač k vybojování vzdušné nadvlády	Su-27P Su-27SM Su-27SM3 Su-27UB	220[12] 74[12] 36[12] 53[12]	Modernizační program z verze S na standard SM začal roku 2010.[13][14][15]
Suchoj Su-30		Rusko Rusko	víceúčelové stíhací letadlo	Su-30M2 Su-30SM	36[16] 80[17]	Celkem bylo objednáno 60 Su-30SM a 20 Su-30M2, které mají být dodány do roku 2016.
Suchoj Su-35		Rusko Rusko	víceúčelové stíhací letadlo	Su-35S	104[18]	V prosinci 2015 byla uzavřena smlouva na nákup dalších 50 strojů Su-35S.[19] Na základě kontraktu v hodnotě 60 mld. rublů má být první 10 letadel dodáno do konce roku 2016 a celá objednávka má být zrealizovaná do roku 2020.
Suchoj Su-57		Rusko Rusko	víceúčelové stíhací letadlo	Su-57	14	62 objednaných.[11]
MiG-29		SSSR Rusko Rusko	víceúčelové stíhací letadlo	MiG-29S MiG-29SMT MiG-29UB MIG-29UBT	240 (včetně Mig-35)	V letech 2009 až 2010 získalo ruské letectvo 28 jednomístných MiG-29SMT určených původně pro Alžírsko, které je však odmítlo s tím, že jsou kvalitativně nedostačující.[20] V dubnu 2014 objednalo ruské Ministerstvo obrany 16 jednomístných MiGů-29SMT, ze kterých byly do prosince 2015 dodány 4 kusy.[21]
MiG-31		SSSR	Přepadové stíhací letadlo. -Letadlo protivzdušné obrany-(PVO)	MiG-31B/BS MiG-31BM/BSM	128	134 strojů bylo hlášeno ve službě v první linii, zbylých 125 strojů je v rezervě připraveno k použití.[22]
Mig-35		Rusko Rusko	víceúčelové stíhací letadlo	Mig-35
Bojová letadla
Suchoj Su-24		SSSR	bojové letadlo	Su-24M Su-24M2 Su-24MR	264	80% flotily bude nahrazeno letadly Su-34. Zbytek bude modernizovaný na standard Su-24M2.[23][24] Letadla Su-24MR vykonávají průzkumnou úlohu.
Suchoj Su-25		SSSR	letadlo přímé podpory pozemních vojsk	Su-25/Su-25UB Su-25SM/SM2 Su-25SM3	176	Do 25. listopadu 2016 má být zmodernizováno 5 letadel na standard Su-25SM3.
Suchoj Su-34		Rusko Rusko	bojové letadlo	Su-34	134	Na základě smlouvy z 25. února 2012 bylo objednáno celkem 92 ks Su-34 v hodnotě 140 mld. rublů (do konce roku 2015 bylo z této objednávky dodáno 38 letadel).Na základě další smlouvy pro roky 2022 - 2030 bylo objednáno dalších 96 letadel kdy kompletně či z 80% nahradí zastarávající Su-24M a budou společně sloužit dle plánu pro rok 2030 s 77 Su-24MR a M2 co zbudou dle modernizačního plánu aktivní až do roku 2040.
Bombardéry
Tupolev Tu-22M		SSSR	strategický bombardér	Tu-22M3 Tu-22MR Tu-22M3M	58	30 letadel bude do roku 2020 modernizováno na standard Tu-22M3M.[25]
Tupolev Tu-95		SSSR	strategický bombardér	Tu-95MS Tu-95MSM	47	Do roku 2020 je v plánu zmodernizovat celkem 20 bombardérů na standard Tu-95MSM.[26]
Tupolev Tu-160		SSSR	strategický bombardér	Tu-160M Tu-160M2	15	První modernizovaný Tu-160M byl zaveden do služby v listopadu 2014 a další 2 v roce 2015.[27] Modernizace strojů by měla být dokončená do roku 2020. Flotila bombardérů Tu-160 se zvýší podle plánu 50 strojů, který představil velitel vzdušných sil generálplukovník Viktor Bondarev 28. května 2015. 10+40 kusů objedníno.[11]
Dopravní letadla
Antonov An-12		SSSR	taktické dopravní letadlo	An-12	55
Antonov An-22		SSSR	strategické dopravní letadlo	An-22	3
Antonov An-24 Antonov An-26		SSSR	taktické dopravní letadlo	An-24/An-26	114
Antonov An-72		SSSR	taktické dopravní letadlo	An-72	26[28]
Antonov An-124		SSSR	strategické dopravní letadlo	An-124 An-124-100	5	Celkem bude do roku 2020 modernizováno přibližně 20 letadel na standard An-124-100.
Antonov An-140		Ukrajina Ukrajina/Rusko Rusko	doprava VIP	An-140-100	3
Antonov An-148		Ukrajina Ukrajina/Rusko Rusko	dopravní letadlo (pro cestující)	An-148-100E	15	Na základě smlouvy bylo objednáno celkem 15 letadel v hodnotě 18,4 mld. rublů, které by měly být dodány do roku 2017.
Iljušin Il-62		SSSR	dopravní letadlo (pro cestující)	IL-62M	7[28]
Iljušin Il-76		SSSR Rusko Rusko	strategické dopravní letadlo	IL-76MD IL-76MD-90A	128	39 dalších letadel IL-76MD-90A bylo objednáno.
Jakovlev Jak-40		SSSR	doprava VIP	Jak-40	17[28]
Let L-410 Turbolet		Česko Česko	užitkové dopravní letadlo	L-410	53	Plánuje se nákup a modernizace nových Českých L-410 které opět obnovily projekt.
Tupolev Tu-134		SSSR	dopravní letadlo (pro cestující)	Tu-134	5
Tupolev Tu-154		SSSR	dopravní letadlo (pro cestující)	Tu-154M Tu-154B-2	2
Letadla speciálního určení
Antonov An-12		SSSR	letadlo pre rádioelektronický boj	An-12PP(?)	4
Antonov An-26		SSSR	letadlo pro radioelektronický boj	An-26RTR	1
Antonov An-30		SSSR	průzkumné letadlo	An-30	16
Berijev A-50		SSSR	letadlo včasné výstrahy	A-50M A-50U	14	Do služby vstoupil roku 1984 a do roku 1992 bylo vyrobeno asi 40 kusů. Do 23. 2. 2024 byly tři kusy zničeny v průběhu ruské invaze na Ukrajinu
Berijev Be-200		Rusko Rusko	obojživelné letadlo	Be-200PS Be-200ChS	13 4	Objednáno 12 Be-200ChS a 4 Be-200PS do roku 2016. Probíhají plány na objednávku dalších 8 letadel.[29] Letadlo je určeno k přepravě 12 tun vody.
Iliušin Il-20		SSSR	letadlo velení a řízení, radarové průzkumné letadlo	IL-22 IL-20M	29	Stroje mají být nahrazeny letadly Tu-214R.
Iljušin Il-78		SSSR	tankovací letadlo	IL-78 IL-78M	19	31 objednaných letadel.[11]
Iljušin Il-80		SSSR	vzdušné velitelské stanoviště a komunikační centrum	IL-80	3
Tupolev Tu-134		SSSR	průzkumné letadlo		1
Tupolev Tu-204		Rusko Rusko	radarové průzkumné letadlo	Tu-214R Tu-214ON	2+2	Náhrada za stroje IL-20M. Čtyři objednané stroje.
Cvičné letouny
Aero L-39 Albatros		Česko Česko	cvičný letoun	L-39	182	Mají být nahrazeny letouny Jak-130.
Jakovlev Jak-130		Rusko Rusko	cvičný letoun	Jak-130	118	19 objednaných.[11]
Tupolev Tu-134		SSSR	cvičný letoun	Tu-134UBL	37
Vrtulníky
Kamov Ka-50		SSSR	bojový vrtulník	Ka-50	8[zdroj?]	Zrušeno ve prospěch Ka-52.
Kamov Ka-52		Rusko Rusko	bojový vrtulník	Ka-52	137	Objednáno 16+25.[11]
Mil Mi-2 PZL Mi-2		SSSR Polsko Polsko	cvičný vrtulník	Mi-2	4+39
Mil Mi-8 Mil Mi-17 Mil Mi-171		SSSR Rusko Rusko	dopravní vrtulník	Mi-8MT Mi-8T Mi-8MTV-5 Mi-8AMTŠ Mi-17(8M) Mi-17-1V Mi-17-1M Mi-171S Mi-171Š	780	123 vrtulníků má být dodáno.
Mil Mi-24 Mil Mi-35		SSSR Rusko Rusko	bojový vrtulník	Mi-24V/P Mi-35М	323
Mil Mi-26		SSSR Rusko Rusko	dopravní vrtulník	Mi-26 Mi-26(T)	44	15 objednaných.[11]
Mil Mi-28		Rusko Rusko	bojový vrtulník	Mi-28N	94	98 objednaných.[11] 36 kusů projde do roku 2022 generální úpravou a modernizací.
Kamov Ka-226		Rusko Rusko	užitkový vrtulník	Ka-226.80	36
Kazan Ansat		Rusko Rusko	cvičný vrtulník	Ansat-U	50
Kamov Ka-28		SSSR	užitkový vrtulník	Ka-28	1[28]
Kamov Ka-29		SSSR	užitkový vrtulník	Ka-29	8[zdroj?]
Eurocopter AS350		Francie Francie	doprava VIP	AS350	3[zdroj?]
Eurocopter AS355		Francie Francie	doprava VIP	AS355	2
Bezpilotní letouny
Jakovlev Pčela		Rusko Rusko	bezpilotní letoun	PČELA-1T	neznámý počet
Tupolev-243 REIS-D		Rusko Rusko	bezpilotní letoun	REIS-D	100-500
Orlan-10		Rusko Rusko	bezpilotní letoun	Orlan-10	130
IAI Searcher		Izrael Izrael	bezpilotní letoun	Forpost	28

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojenské vzdušné síly Ruské federace na Wikimedia Commons
• (rusky) Neoficiální web
• (rusky) Fotky