Formule 1 v roce 1978

29. sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1978)
29. sezóna; mistrovství světa vozů Formule 1; (1978)
	Mistr světa Mario Andretti
Obecné informace
Počet závodů	16
Počet pilotů	48
Počet týmů	26
Pohár jezdců
První	Mario Andretti; (Lotus–Ford)
Druhý	Ronnie Peterson; (Lotus–Ford)
Třetí	Carlos Reutemann; (Ferrari)
Pohár konstruktérů
První	Lotus–Ford
Druhý	Ferrari
Třetí	Brabham–Alfa Romeo
Formule 1
	◄ 1977 1979 ►

Sezóna Formule 1 1978 byla 29. sezónou Mistrovství světa Formule 1, závodní série pořádané pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). Sezóna zahrnovala 16. mistrovských a 1 nemistrovský závod. Mistrovství světa se konalo mezi 15. lednem a 8. říjnem.

Mario Andretti vyhrál mistrovství světa jezdců za tým JPS-Lotus,^[1] čímž zůstává posledním americkým jezdcem, který dokázal vyhrát mistrovství světa. Jeho vítězství při Grand Prix Nizozemska je pro americké jezdce zároveň posledním vítězstvím v závodě Formule 1. Ronnie Peterson získal druhé místo v mistroství jezdců posmrtně, zemřel na zdravotní komplikace po nehodě v Monze během Grand Prix Itálie. Lotus také naposledy vyhrál pohár mezi konstruktéry Formule 1.^[1]

Obhájci titulu Niki Lauda a Ferrari se rozešli koncem roku 1977 a obě strany se snažily zopakovat úspěchy, které si užívaly v předchozích sezónách. Carlos Reutemann skončil třetí v šampionátu s Ferrari, zatímco Lauda skončil čtvrtý s Brabhamem. Kromě Petersonovy smrti došlo v sezóně k další tragédii, kdy Petersonův švédský krajan Gunnar Nilsson zemřel na rakovinu, když byl kvůli nemoci nucen po předchozí sezóně přerušit kariéru.

Týmy a jezdci

Účastník	Konstruktér	Šasi	Motor	Pneumatiky	Číslo	Jezdci	Závody
Parmalat Racing Team	Brabham-Alfa Romeo	BT45C BT46 BT46B BT46C	Alfa Romeo 115-12 3,0 F12	G	1	Niki Lauda	Vše
					2	John Watson	Vše
					66	Nelson Piquet	16
First National CIty Elf Team Tyrrell	Tyrrell-Ford	008	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	3	Didier Pironi	Vše
First National CIty Elf Team Tyrrell	Tyrrell-Ford	008	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	4	Patrick Depailler	Vše
John Player Team Lotus	Lotus-Ford	78 79	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	5	Mario Andretti	Vše
					6	Ronnie Peterson	1–14
					55	Jean-Pierre Jarier^{[pozn. 1]}	15–16
Marlboro Team McLaren Löwenbräu Team McLaren	McLaren-Ford	M26	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	7	James Hunt	Vše
					8	Patrick Tambay	1–5, 7–16
					33	Bruno Giacomelli	6, 9–10, 13–14
ATS Racing Team F&S Properties ATS Racing Team	ATS-Ford	HS1 D1	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	9	Jochen Mass	1–13
					9	Michael Bleekemolen	14–16
					10	Jean-Pierre Jarier	1–5, 11
						Alberto Colombo	6–7
						Keke Rosberg	8–10, 15–16
						Hans Binder	12
						Michael Bleekemolen	13
						Harald Ertl	14
Scuderia Ferrari SpA SEFAC	Ferrari	312T2 312T3	Ferrari 015 3,0 F12	M	11	Carlos Reutemann	Vše
Scuderia Ferrari SpA SEFAC	Ferrari	312T2 312T3	Ferrari 015 3,0 F12	M	12	Gilles Villeneuve	Vše
Fittipaldi Automotive	Fittipaldi-Ford	F5A	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	14	Emerson Fittipaldi	Vše
Équipe Renault Elf	Renault Elf	RS01	Renault-Gordini EF1 1,5 V6 t	M	15	Jean-Pierre Jabouille	3–16
Villiger Shadow	Shadow-Ford	DN8 DN9	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	16	Hans-Joachim Stuck	Vše
Villiger Shadow	Shadow-Ford	DN8 DN9	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	17	Clay Regazzoni	Vše
Durex Team Surtees Beta Team Surtees	Surtees-Ford	TS19 TS20	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	18	Rupert Keegan	1–13
						"Gimax"	14
						René Arnoux	15–16
					19	Vittorio Brambilla	1–14
					19	Beppe Gabbiani	15–16
Walter Wolf Racing	Wolf-Ford	WR1 WR3 WR5 WR6	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	20	Jody Scheckter	Vše
Walter Wolf Racing	Wolf-Ford	WR1 WR3 WR5 WR6	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	21	Bobby Rahal	15–16
Team Tissot Ensign	Ensign-Ford	N177	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	22	Danny Ongais	1–2
						Lamberto Leoni	3–4
						Jacky Ickx	5–8
						Derek Daly	9–10, 12–16
						Nelson Piquet	11
					23	Lamberto Leoni	1–2
						Bernard de Dryver	6
						Brett Lunger	15
Mario Deliotti Racing		N175		G		Geoff Lees	10
Sachs Racing		N177		G		Harald Ertl	11–14
Olympus Cameras with Hesketh Racing	Hesketh-Ford	308E	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	24	Divina Galica	1–2
						Eddie Cheever	3
						Derek Daly	4–6
Team Rebaque	Lotus-Ford	78	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	25	Héctor Rebaque	Vše
Ligier Gitanes	Ligier-Matra	JS7 JS7/9 JS9	Matra MS76 3,0 V12 Matra MS78 3,0 V12	G	26	Jacques Laffite	Vše
Williams Grand Prix Engineering	Williams-Ford	FW06	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	27	Alan Jones	Vše
Centro Asegurador F1	McLaren-Ford	M25/M23^{[pozn. 2]}	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	28	Emilio de Villota	7
Patrick Nève	March-Ford	781S	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	29	Patrick Nève	6
BS Fabrications Liggett Group with BS Fabrications	McLaren-Ford	M23 M26	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	29	Nelson Piquet	12–14
BS Fabrications Liggett Group with BS Fabrications	McLaren-Ford	M23 M26	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	30	Brett Lunger	1–14
Automobiles Martini	Martini-Ford	MK23	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	31	René Arnoux	3, 5–6, 9–13
Theodore Racing Hong Kong	Theodore-Ford	TR1	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	32	Eddie Cheever	1–2
	Theodore-Ford	TR1				Keke Rosberg	3–7
	Wolf-Ford	WR3 WR4				Keke Rosberg	11–14
Team Merzario	Merzario-Ford	A1	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	34	Alberto Colombo	14
Team Merzario	Merzario-Ford	A1	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	37	Arturo Merzario	Vše
Arrows Racing Team Warsteiner Arrows Racing Team	Arrows-Ford	FA1 A1	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	35	Riccardo Patrese	3–14, 16
					36	Riccardo Patrese	2
					36	Rolf Stommelen	3–16
Interscope Racing	Shadow-Ford	DN9	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	39	Danny Ongais	4, 13
Melchester Racing	McLaren-Ford	M23	Ford Cosworth DFV 3,0 V8	G	40	Tony Trimmer	10

Změny před sezónou

Úřadující šampion Niki Lauda se s Ferrari rozešel před koncem sezóny [[Formule 1 v roce {{{1}}}|{{{1}}}]].^[5] Gilles Villeneuve ho nahradil v jeho domácím závodě a zůstal pro sezónu 1978.^[6]^[7]
Lauda nahradil Hanse-Joachima Stucka v Brabhamu, který se následně přesunul do Shadow. Připojil by se k Alanu Jonesovi, ale ten podepsal novou smlouvu s Williamsem. Williams používal své první vlastnoručně vyrobené šasi pro rok 1978.
Clay Regazzoni přestoupil do Shadow z týmu Ensign, zatímco jeho týmový kolega Patrick Tambay v roce 1977 podepsal smlouvu s McLarenem.^[8] To znamenalo, že tým Ensign musel najít dva nové jezdce a našel Dannyho Ongaise ze složeného týmu Penske^[9] a nezkušeného Lamberta Leoniho. Bývalý jezdec McLarenu Jochen Mass našel místo u týmu ATS, postaveného na pozůstatcích týmů Penske a March.
Ronnie Peterson překvapivě přešel k Lotusu^[10] a nahradil svého kolegu Švéda Gunnara Nilssona. Petersonovo místo u Tyrrellu obsadil debutant Didier Pironi. Nilsson podepsal smlouvu s novým týmem Arrows, ale kvůli diagnostikované rakovině varlat odešel ještě před sezónou. Bývalý jezdec Shadow Riccardo Patrese^[11] a veterán Rolf Stommelen nakonec závodili za Arrows.
Tři týmy (kromě výše zmíněného Williamsu a Arrows) debutovaly s vlastním šasi: Martini, Merzario a Theodore. Tým BRM skončil po sezóně 1977.

Změny během sezóny

Debut Eddieho Cheevera v týmu Theodore se ukázal jako předběžný a vrátil se do Formule 2. Jeho místo zaujal budoucí šampion Keke Rosberg, dokud nepřestoupil k ATS. Když Theodore vyřadil své vlastnoručně vyrobené šasi ve prospěch soukromého šasi od Wolf, Rosberg se vrátil, ale sezónu ukončil s ATS.
Bruno Giacomelli řídil třetí vůz McLarenu, kdykoli to jeho závodní kalendář dovolil. V roce 1978 se totiž stal mistrem světa Formule 2.
Hesketh Racing skončil po šesti závodech.
Když tým Martini skončil tři závody před koncem sezóny, našel jejich jezdec René Arnoux nové působení u Surtees.
Po startu Grand Prix Itálie se James Hunt snažil vyhnout Riccardu Patresemu a srazil se s Ronniem Petersonem. V následném boji havarovalo dalších osm jezdců, Petersonův Lotus najel tvrdě do svodidel a začal hořet. Peterson byl vytažen z vraku s lehkými popáleninami, ale těžkými zraněními nohou.^[12] Tu noc mu byla v nemocnici diagnostikována tuková embolie a následné selhání ledvin pro něj bylo smrtelné. Při nehodě byl Vittorio Brambilla zasažen pneumatikou do hlavy a zůstal v bezvědomí ve svém voze. Uzdravil se a o rok později se vrátil do Formule 1. Jean-Pierre Jarier zaujal místo v Lotusu a Beppe Gabbiani zaskočil v Surtees.
Nelson Piquet vstoupil do posledního závodu sezóny ve třetím voze Brabhamu před svým celosezónním debutem v roce 1979.

Kalendář

Pořadí	Grand Prix	Okruh	Datum
1	Grand Prix Argentiny	Autodromo de Buenos Aires, Buenos Aires	15. leden
2	Grand Prix Brazílie	Jacarepaguá, Rio de Janeiro	29. leden
3	Grand Prix Jihoafrické republiky	Kyalami Grand Prix Circuit, Midrand	4. březen
4	Grand Prix USA Západ	Long Beach Street Circuit, Kalifornie	2. duben
5	Grand Prix Monaka	Circuit de Monaco, Monte Carlo	7. květen
6	Grand Prix Belgie	Zolder, Heusden-Zolder	21. červen
7	Grand Prix Španělska	Circuito Permanente Del Jarama, Madrid	4. červen
8	Grand Prix Švédska	Scandinavian Raceway, Anderstorp	17. červen
9	Grand Prix Francie	Paul Ricard Circuit, Le Castellet	2. červenec
10	Grand Prix Velké Británie	Brands Hatch, Kent	16. červenec
11	Grand Prix Německa	Hockenheimring, Hockenheim	30. červenec
12	Grand Prix Rakouska	Österreichring, Spielberg	13. srpen
13	Grand Prix Nizozemska	Circuit Zandvoort, Zandvoort	27. srpen
14	Grand Prix Itálie	Autodromo Nazionale di Monza, Monza	10. září
15	Grand Prix USA	Watkins Glen Grand Prix Course, New York	1. říjen
16	Grand Prix Kanady	le Notre-Dame Circuit, Montréal	8. říjen

Změny v kalendáři

Grand Prix Brazílie byla pro rok 1978 přesunuta z okruhu Interlagos v São Paulu do Jacarepaguá v Rio de Janeiru.
Grand Prix Španělska byla přesunuta ze začátku května na začátek června.
Grand Prix Francie byla přesunuta z Dijon-Prenois na okruh Paula Ricarda v souladu s uspořádáním sdílení událostí mezi těmito dvěma okruhy. Stejně tak byla Grand Prix Velké Británie přesunuta ze Silverstone na Brands Hatch.
Grand Prix Kanady byla přesunuta z Mosport Parku na Île Notre-Dame Circuit kvůli bezpečnosti trati a organizačním problémům s kopcovitou tratí Mosport Park.
Grand Prix Japonska byla původně naplánována na 16. dubna na Suzuka Circuit poté, co byla smlouva okruhu Fudži zrušena, ale nakonec byla z bezpečnostních a finančních důvodů zrušena.^[13]

Výsledky a pořadí

Grands Prix

Pořadí	Grand Prix	Pole position	Nejrychlejší kolo	Vítěz závodu	Vítězný tým	Výsledky
1	Grand Prix Argentiny	Mario Andretti	Gilles Villeneuve	Mario Andretti	Lotus-Ford	Výsledky
2	Grand Prix Brazílie	Ronnie Peterson	Carlos Reutemann	Carlos Reutemann	Ferrari	Výsledky
3	Grand Prix Jihoafrické republiky	Niki Lauda	Mario Andretti	Ronnie Peterson	Lotus-Ford	Výsledky
4	Grand Prix USA Západ	Carlos Reutemann	Alan Jones	Carlos Reutemann	Ferrari	Výsledky
5	Grand Prix Monaka	Carlos Reutemann	Niki Lauda	Patrick Depailler	Tyrrell-Ford	Výsledky
6	Grand Prix Belgie	Mario Andretti	Ronnie Peterson	Mario Andretti	Lotus-Ford	Výsledky
7	Grand Prix Španělska	Mario Andretti	Mario Andretti	Mario Andretti	Lotus-Ford	Výsledky
8	Grand Prix Švédska	Mario Andretti	Niki Lauda	Niki Lauda	Brabham-Alfa Romeo	Výsledky
9	Grand Prix Francie	John Watson	Carlos Reutemann	Mario Andretti	Lotus-Ford	Výsledky
10	Grand Prix Velké Británie	Ronnie Peterson	Niki Lauda	Carlos Reutemann	Ferrari	Výsledky
11	Grand Prix Německa	Mario Andretti	Ronnie Peterson	Mario Andretti	Lotus-Ford	Výsledky
12	Grand Prix Rakouska	Ronnie Peterson	Ronnie Peterson	Ronnie Peterson	Lotus-Ford	Výsledky
13	Grand Prix Nizozemska	Mario Andretti	Niki Lauda	Mario Andretti	Lotus-Ford	Výsledky
14	Grand Prix Itálie	Mario Andretti	Mario Andretti	Niki Lauda	Brabham-Alfa Romeo	Výsledky
15	Grand Prix USA	Mario Andretti	Jean-Pierre Jarier	Carlos Reutemann	Ferrari	Výsledky
16	Grand Prix Kanady	Jean-Pierre Jarier	Alan Jones	Gilles Villeneuve	Ferrari	Výsledky

Bodový systém

Body získalo šest nejlepších klasifikovaných jezdců. Mezinárodní pohár konstruktérů započítával pouze body jezdce s nejvyšším umístěním v každém závodě. Pro Mistrovství i Pohár se počítalo sedm nejlepších výsledků z kol 1-8 a sedm nejlepších výsledků z kol 9-16.

Čísla bez závorek jsou mistrovské body a čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů. Body byly udělovány v následujícím systému:

Umístění	1.	2.	3.	4.	5.	6.
Body	9	6	4	3	2	1
Zdroj:^[14]

Pořadí jedzců

Poř.	Jezdec	ARG	BRA	RSA	USW	MON	BEL	ESP	SWE	FRA	GBR	GER	AUT	NED	ITA	USA	CAN	Body
1	Mario Andretti	1	4	7	2	11	1	1	Ret	1	Ret	1	Ret	1	6	Ret	10	64
2	Ronnie Peterson	5	Ret	1	4	Ret	2	2	3	2	Ret	Ret	1	2	Ret			51
3	Carlos Reutemann	7	1	Ret	1	8	3	Ret	10	18	1	Ret	DSQ	7	3	1	3	48
4	Niki Lauda	2	3	Ret	Ret	2	Ret	Ret	1	Ret	2	Ret	Ret	3	1	Ret	Ret	44
5	Patrick Depailler	3	Ret	2	3	1	Ret	Ret	Ret	Ret	4	Ret	2	Ret	11	Ret	5	34
6	John Watson	Ret	8	3	Ret	4	Ret	5	Ret	4	3	7	7	4	2	Ret	Ret	25
7	Jody Scheckter	10	Ret	Ret	Ret	3	Ret	4	Ret	6	Ret	2	Ret	12	12	3	2	24
8	Jacques Laffite	16	9	5	5	Ret	5	3	7	7	10	3	5	8	4	11	Ret	19
9	Gilles Villeneuve	8	Ret	Ret	Ret	Ret	4	10	9	12	Ret	8	3	6	7	Ret	1	17
=^[15]	Emerson Fittipaldi	9	2	Ret	8	9	Ret	Ret	6	Ret	Ret	4	4	5	8	5	Ret	17
11	Alan Jones	Ret	11	4	7	Ret	10	8	Ret	5	Ret	Ret	Ret	Ret	13	2	9	11
=^[16]	Riccardo Patrese		10	Ret	6	6	Ret	Ret	2	8	Ret	9	Ret	Ret	Ret		4	11
13	James Hunt	4	Ret	Ret	Ret	Ret	Ret	6	8	3	Ret	DSQ	Ret	10	Ret	7	Ret	8
=^[17]	Patrick Tambay	6	Ret	Ret	12	7		Ret	4	9	6	Ret	Ret	9	5	6	8	8
15	Didier Pironi	14	6	6	Ret	5	6	12	Ret	10	Ret	5	Ret	Ret	Ret	10	7	7
16	Clay Regazzoni	15	5	DNQ	10	DNQ	Ret	15	5	Ret	Ret	DNQ	NC	DNQ	NC	14	DNQ	4
17	Jean-Pierre Jabouille			Ret	Ret	10	NC	13	Ret	Ret	Ret	Ret	Ret	Ret	Ret	4	12	3
18	Hans-Joachim Stuck	17	Ret	DNQ	DNS	Ret	Ret	Ret	11	11	5	Ret	Ret	Ret	Ret	Ret	Ret	2
19	Héctor Rebaque	DNQ	Ret	10	DNPQ	DNPQ	DNPQ	Ret	12	DNQ	Ret	6	Ret	11	DNQ	Ret	DNQ	1
=^[18]	Vittorio Brambilla	18	DNQ	12	Ret	DNQ	13	7	Ret	17	9	Ret	6	DSQ	Ret			1
=^[18]	Derek Daly				DNPQ	DNPQ	DNQ			DNQ	Ret		DSQ	Ret	10	8	6	1
—	Brett Lunger	13	Ret	11	DNQ	DNPQ	7	DNQ	DNQ	Ret	8	DNPQ	8	Ret	Ret	13		0
—	Bruno Giacomelli						8			Ret	7			Ret	14			0
—	Jochen Mass	11	7	Ret	Ret	DNQ	11	9	13	13	NC	Ret	DNQ	DNQ				0
—	Jean-Pierre Jarier	12	DNS	8	11	DNQ						DNQ				15	Ret	0
—	René Arnoux			DNQ		DNPQ	9			14		DNPQ	9	Ret		9	Ret	0
—	Rolf Stommelen			9	9	Ret	Ret	14	14	15	DNQ	DSQ	DNPQ	DNPQ	DNPQ	16	DNQ	0
—	Nelson Piquet											Ret	Ret	Ret	9		11	0
—	Keke Rosberg			Ret	DNPQ	DNPQ	DNQ	DNPQ	15	16	Ret	10	NC	Ret	DNPQ	Ret	NC	0
—	Rupert Keegan	Ret	Ret	Ret	DNS	Ret	DNQ	11	DNQ	Ret	DNQ	DNQ	DNQ	DNS				0
—	Harald Ertl											11	Ret	DNPQ	DNQ			0
—	Jacky Ickx					Ret	12	Ret	DNQ									0
—	Bobby Rahal															12	Ret	0
—	Arturo Merzario	Ret	DNQ	Ret	Ret	DNPQ	DNPQ	DNQ	NC	DNQ	Ret	DNQ	DNQ	Ret	Ret	Ret	DNQ	0
—	Lamberto Leoni	Ret	DNS	DNQ	DNQ													0
—	Danny Ongais	Ret	Ret		DNPQ									DNPQ				0
—	Michael Bleekemolen													DNQ	DNQ	Ret	DNQ	0
—	Eddie Cheever	DNQ	DNQ	Ret														0
—	Alberto Colombo						DNQ	DNQ							DNPQ			0
—	Divina Galica	DNQ	DNQ															0
—	Beppe Gabbiani															DNQ	DNQ	0
—	Emilio de Villota							DNQ										0
—	Geoff Lees										DNQ							0
—	Tony Trimmer										DNQ							0
—	Hans Binder												DNQ					0
—	Gimax														DNQ			0
—	Patrick Nève						DNP											0
—	Bernard de Dryver						DNP											0
Poř.	Jezdec	ARG	BRA	RSA	USW	MON	BEL	ESP	SWE	FRA	GBR	GER	AUT	NED	ITA	USA	CAN	Body

Legenda k tabulce
Barva	Výsledek
Zlatá	Vítěz
Stříbrná	2. místo
Bronzová	3. místo
Zelená	Bodované umístění
Modrá	Nebodované umístění
Modrá	Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová	Odstoupil (Ret)
Červená	Nekvalifikoval se (DNQ)
Červená	Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá	Diskvalifikován (DSQ)
Bílá	Nestartoval (DNS)
Bílá	Závod zrušen (C)
Světle modrá	Pouze trénoval (PO)
Světle modrá	Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy	Netrénoval (DNP)
	Vyřazen (EX)
	Nepřijel (DNA)
	Odvolal účast (WD)
	Nezúčastnil se (prázdné)
Označení	Význam
Tučnost	Pole position
Kurzíva	Nejrychlejší kolo
†	Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡	Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
^{Horní index}	Umístění bodujících jezdců ve sprintu

Pořadí konstruktérů

Poř.	Konstruktér	ARG	BRA	RSA	USW	MON	BEL	ESP	SWE	FRA	GBR	GER	AUT	NED	ITA	USA	CAN	Body
1	Lotus-Ford	1	4	1	2	11	1	1	3	1	Ret	1	1	1	6	15	10	86
2	Ferrari	7	1	Ret	1	8	3	10	9	12	1	8	3	6	3	1	1	58
3	Brabham-Alfa Romeo	2	3	3	Ret	2	Ret	5	1	4	2	7	7	3	1	Ret	11	53
4	Tyrrell-Ford	3	6	2	3	1	6	12	Ret	10	4	5	2	Ret	11	10	5	38
5	Wolf-Ford	10	Ret	Ret	Ret	3	Ret	4	Ret	6	Ret	2	NC	12	12	3	2	24
6	Ligier-Matra	16	9	5	5	Ret	5	3	7	7	10	3	5	8	4	11	Ret	19
7	Fittipaldi-Ford	9	2	Ret	8	9	Ret	Ret	6	Ret	Ret	4	4	5	8	5	Ret	17
8	McLaren-Ford	4	Ret	11	12	7	7	6	4	3	6	Ret	8	9	5	6	8	15
9	Williams-Ford	Ret	11	4	7	Ret	10	8	Ret	5	Ret	Ret	Ret	Ret	13	2	9	11
=^[19]	Arrows-Ford		10	9	6	6	Ret	14	2	8	Ret	9	Ret	Ret	Ret	16	4	11
11	Shadow-Ford	15	5	DNQ	10	Ret	Ret	15	5	11	5	Ret	NC	Ret	NC	14	Ret	6
12	Renault			Ret	Ret	10	NC	13	Ret	Ret	Ret	Ret	Ret	Ret	Ret	4	12	3
13	Surtees-Ford	18	Ret	12	Ret	Ret	13	7	Ret	17	9	Ret	6	DSQ	Ret	9	Ret	1
=^[20]	Ensign-Ford	Ret	Ret	DNQ	DNQ	Ret	12	Ret	DNQ	DNQ	Ret	11	Ret	Ret	10	8	6	1
—	ATS-Ford	11	7	8	11	DNQ	11	9	13	13	NC	Ret	DNQ	DNQ	DNQ	Ret	NC	0
—	Martini-Ford			DNQ		DNPQ	9	WD		14	WD	DNPQ	9	Ret				0
—	Merzario-Ford	Ret	DNQ	Ret	Ret	DNPQ	DNPQ	DNQ	NC	DNQ	Ret	DNQ	DNQ	Ret	Ret	Ret	DNQ	0
—	Theodore-Ford	DNQ	DNQ	Ret	DNPQ	DNPQ	DNQ	DNPQ										0
—	Hesketh-Ford	DNQ	DNQ	Ret	DNPQ	DNPQ	DNQ											0
—	March-Ford						DNP											0
Poř.	Konstruktér	ARG	BRA	RSA	USW	MON	BEL	ESP	SWE	FRA	GBR	GER	AUT	NED	ITA	USA	CAN	Body

Legenda k tabulce
Barva	Výsledek
Zlatá	Vítěz
Stříbrná	2. místo
Bronzová	3. místo
Zelená	Bodované umístění
Modrá	Nebodované umístění
Modrá	Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová	Odstoupil (Ret)
Červená	Nekvalifikoval se (DNQ)
Červená	Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá	Diskvalifikován (DSQ)
Bílá	Nestartoval (DNS)
Bílá	Závod zrušen (C)
Světle modrá	Pouze trénoval (PO)
Světle modrá	Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy	Netrénoval (DNP)
	Vyřazen (EX)
	Nepřijel (DNA)
	Odvolal účast (WD)
	Nezúčastnil se (prázdné)
Označení	Význam
Tučnost	Pole position
Kurzíva	Nejrychlejší kolo
†	Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡	Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
^{Horní index}	Umístění bodujících jezdců ve sprintu

Oficiální výsledky FIA pro Mezinárodní pohár konstruktérů F1 1978 uváděly pozice jako (1) JPS-Lotus (2) Ferrari (3) Brabham-Alfa (4) Elf-Tyrrell (5) Wolf (6) Ligier-Matra (7) Copersucar (8) McLaren (9) Williams & Arrows (11) Shadow (12) Renault (13) Surtees & Ensign.^[1]

Nemistrovské závody

V roce 1978 se konal jediný nemistrovský závod Formule 1: BRDC International Trophy, který se konal na Silverstone. Bylo to naposledy, kdy se tato událost jela podle pravidel Formule 1. Závod vyhrál budoucí mistr světa Keke Rosberg, který jel teprve ve svém druhém závodě Formule 1.

Závod	Okruh	Datum	Vítěz závodu	Vítězný konstruktér
XXX BRDC International Trophy	Silverstone	19. březen	Keke Rosberg	Theodore-Cosworth

Odkazy

Poznámky

↑ Jean-Pierre Jarier závodil s číslem 55, když tým vyřadil číslo 6.
↑ De Villota původně závodil s McLarenem M25 při Grand Prix Španělska, ale vrátil se k vozu M23 poté, co byl vůz M25 poškozen při havárii v tréninku.^[2]^[3]^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1978 Formula One season na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c World Championship of F1 Drivers 1978 & International Cup for F1 Constructors 1978, 1979 FIA Yearbook, Grey section, pages 86–87
↑ McLaren M25/1 [online]. oldracingcars.com [cit. 2017-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 November 2017.
↑ 1978 Spanish Grand Prix [online]. Motorsport [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.
↑ The F5000 McLaren M25 [online]. Autosport.com [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.
↑ Tom Rubython: In the Name of Glory – 1976 Myrtle Press, 2011, ISBN 978-0-9565656-9-3, p. 187
↑ Donaldson (2003) pp.95–104
↑ Donaldson (2003) pp.107–108
↑ BENSON, Andrew. Former Formula 1 Ferrari driver Patrick Tambay dies aged 73 [online]. 4 December 2022 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online.
↑ Danny Ongais Biography [online]. F1 Rejects. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-21.
↑ SOULSBY, Chris. Ronnie Peterson: The Champion That Never Was [online]. 15 January 2019 [cit. 2019-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 January 2019. (anglicky)
↑ TAYLOR, Simon. Lunch with... Riccardo Patrese. Motor Sport. May 2010, s. 84–90. Dostupné online [cit. 29 July 2018].
↑ Driver Dies After Crash. news.google.com. Pittsburgh Post-Gazette, 12 September 1978, s. 18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 September 2022.
↑ Looking back: F1's Phantom Races [online]. 17 February 2011 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.
↑ World Championship points systems [online]. Forix, 18 January 2019 [cit. 2020-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2019.
↑ Villeneuve and Fittipaldi placed equal ninth, per World Championship of F1 Drivers 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 86
↑ Jones and Patrese placed equal eleventh, per World Championship of F1 Drivers 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 86
↑ Hunt & Tambay placed equal 13th, per World Championship of F1 Drivers 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 86
↑ ^a ^b Rebaque, Brambilla, and Daly placed equal nineteenth, per World Championship of F1 Drivers 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 86
↑ Williams and Arrows placed equal ninth, per International Cup for F1 Constructors 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 87
↑ Surtees and Ensign placed equal 13th, per International Cup for F1 Constructors 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 87

[cislo-2] Jean-Pierre Jarier závodil s číslem 55, když tým vyřadil číslo 6.

[de_villota-6] De Villota původně závodil s McLarenem M25 při Grand Prix Španělska, ale vrátil se k vozu M23 poté, co byl vůz M25 poškozen při havárii v tréninku.^[2]^[3]^[4]

[FIA-1] World Championship of F1 Drivers 1978 & International Cup for F1 Constructors 1978, 1979 FIA Yearbook, Grey section, pages 86–87

[3] McLaren M25/1 [online]. oldracingcars.com [cit. 2017-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 November 2017.

[4] 1978 Spanish Grand Prix [online]. Motorsport [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.

[5] The F5000 McLaren M25 [online]. Autosport.com [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.

[7] Tom Rubython: In the Name of Glory – 1976 Myrtle Press, 2011, ISBN 978-0-9565656-9-3, p. 187

[8] Donaldson (2003) pp.95–104

[9] Donaldson (2003) pp.107–108

[10] BENSON, Andrew. Former Formula 1 Ferrari driver Patrick Tambay dies aged 73 [online]. 4 December 2022 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online.

[11] Danny Ongais Biography [online]. F1 Rejects. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-21.

[12] SOULSBY, Chris. Ronnie Peterson: The Champion That Never Was [online]. 15 January 2019 [cit. 2019-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 January 2019. (anglicky)

[13] TAYLOR, Simon. Lunch with... Riccardo Patrese. Motor Sport. May 2010, s. 84–90. Dostupné online [cit. 29 July 2018].

[14] Driver Dies After Crash. news.google.com. Pittsburgh Post-Gazette, 12 September 1978, s. 18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 September 2022.

[15] Looking back: F1's Phantom Races [online]. 17 February 2011 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.

[8WPointsSystems-16] World Championship points systems [online]. Forix, 18 January 2019 [cit. 2020-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2019.

[17] Villeneuve and Fittipaldi placed equal ninth, per World Championship of F1 Drivers 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 86

[18] Jones and Patrese placed equal eleventh, per World Championship of F1 Drivers 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 86

[19] Hunt & Tambay placed equal 13th, per World Championship of F1 Drivers 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 86

[19th-20] Rebaque, Brambilla, and Daly placed equal nineteenth, per World Championship of F1 Drivers 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 86

[21] Williams and Arrows placed equal ninth, per International Cup for F1 Constructors 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 87

[22] Surtees and Ensign placed equal 13th, per International Cup for F1 Constructors 1978 results published in the 1979 FIA Yearbook, Grey section, page 87

[1]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[2]

[3]

[4]