Kaple svatého Václava
Hrobka Václava Havla (na levé straně Kaple svatého Václava)
Vinohradský hřbitov (někdy nazývaný též množným číslem Vinohradské hřbitovy ) je veřejné pohřebiště na Vinohradech v městské části Praha 10 .
Podle počtu pohřbených je Vinohradský hřbitov třetím největším v Praze . Je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek .[ 1]
Na východě a jihu na hřbitov navazuje areál strašnického krematoria .
Hřbitov je snadno dostupný tramvajovými linkami jedoucími po Vinohradské třídě , zastávka Vinohradské hřbitovy je přímo u vchodu.
Vinohradský hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Vinohrady.
Historie hřbitova
Hřbitov byl založen v roce 1885 a byl postupně ve třech fázích rozšiřován, poprvé roku 1897, kdy byla také ve středu hřbitova postavena kaple sv. Václava . K druhému rozšíření došlo v roce 1912 a o deset let později byl hřbitov rozšířen potřetí.[ 2] V té době sloužil zejména k ukládání ostatků rodin bohatých pražských měšťanů . Nejvíce hrobů a hrobek je z přelomu 19. a 20. století a z období první republiky .
Slavné osobnosti zde pochované
Vlastimil Amort (1880–1950), sochař
Zdenka Baldová (1885–1958), herečka, členka činohry Národního divadla v Praze
Karel Barvitius (1893–1949), hudební skladatel a nakladatel
Otakar Batlička (1895–1942), spisovatel a bojovník proti nacismu
Jiří Bažant (1924–2011), hudební skladatel, klavírista a pedagog
Marie Bečvářová (1878–1936), herečka
Vlastimil Bedrna (1929–2018), herec a dabér
František Běhounek (1898–1973), akademik a spisovatel
Emil Bergmann (1905–1958), operní pěvec[ 3]
Hugo Boettinger (1880–1934), malíř, karikaturista, loutkář
Blanka Bohdanová (1930–2021), herečka
Zdeněk Borovec (1932–2001), textař
František Borový (1874–1936), pražský nakladatel a vydavatel
Eva Bosáková (1931–1991), sportovní gymnastka
Karel Matěj Čapek-Chod (1860–1927), spisovatel a novinář
František Alexander Elstner (1902–1974), cestovatel, skaut, novinář a spisovatel
Berthold Epstein (1890–1962), lékař – pediatr
Jan Fadrhons (1910–1963), hudební skladatel a dirigent
Eduard Fiker (1902–1961), spisovatel a scenárista
Jaroslav Foglar (1907–1999), spisovatel
Jan Friedländer (1839–1892), starosta města Královské Vinohrady, stavitel
Helena Friedlová (1889–1966), herečka
Julius Fučík (1872–1916), hudební skladatel
Jan Gebauer (1838–1907), filolog a lingvista
Jaroslav Gleich (1900–1976), operní pěvec, sólista opery Národního divadla v Praze[ 4]
Svatý Gorazd II. , obč. jménem Matěj Pavlík (1879–1942), pravoslavný duchovní, popraven nacisty
František Gross (1909–1985), malíř a grafik
Jiří Grossmann (1941–1971), zpěvák, humorista, textař a protagonista divadla Semafor
Josef Gruss (1908–1971), herec a textař
Otto Gutfreund (1889–1927), sochař
Darja Hajská (1911–1981), herečka
Elena Hálková (1907–1985), herečka
Mirko Hanák (1921–1971), malíř, grafik a ilustrátor
Miloš Havel (1899 –1968 ), podnikatel a filmový producent, majitel Lucernafilmu
Václav Havel (1936–2011), dramatik, spisovatel, 1. prezident České republiky
Václav Maria Havel (1897–1979), stavební podnikatel, otec Václava Havla
Vácslav Havel (1861–1921), podnikatel a mecenáš
Olga Havlová (1933–1996), manželka prezidenta (první dáma ), zakladatelka Výboru dobré vůle
Emil Hácha (1872–1945), předseda Nejvyššího správního soudu , prezident Československa a Protektorátu Čechy a Morava
Josef Heinrich (1906–1978), první profesionální fotograf Národního divadla v Praze
František Hergesel (1857–1929), sochař a malíř
Antonín Heveroch (1869–1927), lékař – psychiatr a neurolog
Karel Hugo Hilar (1885–1935), divadelní režisér, básník a kritik
Gustav Hilmar (1891–1967), herec
Josef Hiršal (1920–2003), básník a překladatel
Josef Holeček (1853–1929), spisovatel
Anna Honzáková (1875–1940), lékařka
Richard Honzovič (1934–2005), rozhlasový a televizní hlasatel, spíkr
Jaromír Hořec (1921–2009), básník, spisovatel, novinář a publicista
Fridolín Hoyer (1868–1947), sportovec, průkopník české atletiky a boxu
Zdeněk Hrášek (1954–2016), kytarista a hudebník
Jiří Hron (1904–1977), herec
Váša Chmel (1871–1942), operní pěvec
Karel Jernek (1910–1992), divadelní režisér
Jindřich Jindrák (1931–1993), operní pěvec, sólista opery Národního divadla v Praze
Karel Boleslav Jirák (1891–1972), hudební skladatel, dirigent a pedagog
Jiří Josek (1950–2018), překladatel, nakladatel a režisér
Čeněk Junek (1894–1928), automobilový závodník
Eliška Junková (1900–1994), automobilová závodnice
Viktor Kalabis (1923–2006), hudební skladatel a muzikolog
Bohdan Kaminský (1859–1929), básník a překladatel
Jan Karafiát (1846–1929), evangelický duchovní a spisovatel
Egon Erwin Kisch (1885–1948), novinář a reportér
Eva Klepáčová (1933–2012), herečka
Václav Klofáč (1868–1942), novinář a politik, první československý ministr národní obrany
Oldřich Kmínek (1892–1948), filmový režisér
Alex Koenigsmark (1944 –2013 ), spisovatel, dramatik a scenárista
Jiří Kolář (1914–2002), básník a výtvarník
Běla Kolářová (1923–2010), fotografka a výtvarnice, manželka Jiřího Koláře
Emil Kolben (1862–1943), elektrotechnik a podnikatel, generální ředitel a hlavní akcionář ČKD
Jan Kotěra (1871–1923), architekt
Laďka Kozderková (1949–1986), herečka a zpěvačka
František Kožík (1909–1997), spisovatel a esperantista
Jan Křesadlo , vl. jm. Václav Jaroslav Karel Pinkava (1926–1995), spisovatel, básník, psycholog a polyhistor
Josef Laufer (1891–1966), sportovní novinář a reportér
Oldřich Lajsek (1925–2001), malíř, grafik a designér
Karel Lidický (1900–1976), sochař, medailér
Lubomír Linhart (1906–1980), publicista, filmový kritik a historik, pedagog
Adolf Lípa (1866–1953), lékař
Emil Artur Longen (1885–1936), herec, kabaretiér, spisovatel a malíř
Marcela Machotková (1931–2021), operní pěvkyně, sólistka opery Národního divadla v Praze
Saša Machov (1903–1951), tanečník, choreograf a režisér
Josef Mathauser (1846–1917), malíř
Vlasta Matulová (1918–1989), herečka, členka činohry Národního divadla v Praze
Milča Mayerová (1901–1977), choreografka a taneční pedagožka
Rudolf Mertlík (1913–1985), překladatel a spisovatel
Helena Monczáková (1882–1958), operetní zpěvačka, herečka a spisovatelka
Jan Morávek (1888–1958), spisovatel
Stanislav Neumann (1902–1975), herec, člen činohry Národního divadla v Praze
Stanislav Neumann (1927–1970), básník, syn herce Stanislava Neumanna
Karel Němec (1894–1975), filmový a divadelní herec
Karel Noll (1880–1928), herec
Ella Nollová (1889–1959), herečka, manželka Karla Nolla
A. C. Nor (Josef Kaván, 1903–1986), spisovatel
Petr Novák (1945–1997), zpěvák
Otakar Novotný (1880–1959), architekt
Míla Pačová (1887–1957), herečka, členka činohry Národního divadla v Praze
Rudolf Piskáček (1884–1940), hudební skladatel
Jan Pištěk (1847–1907), divadelník
Theodor Pištěk (1895–1960), filmový herec a režisér
Jan Pivec (1907–1980), herec, člen činohry Národního divadla v Praze
Jiří Plachý (1899–1952), herec
Emil Pollert (1877–1935), operní pěvec, sólista opery Národního divadla v Praze
František Ponec (1869–1946), průkopník české kinematografie
Viktor Ponrepo (1858–1926), kouzelník a průkopník kinematografie
Antonín Popp (1850–1915), sochař
Simona Postlerová (1964–2024), herečka
Albert Pražák (1880–1956), literární historik, předseda České národní rady
Přemysl Pražák (1908–1966), hudební kritik a publicista
Bolek Prchal (1898–1949), herec
Marie Ptáková (1873–1953), herečka
Bohumil Pták (1869–1933), operní pěvec
Karel Václav Rais (1859–1926), spisovatel
Ludvík Ráža (1929–2000), filmový a televizní režisér
Karel Reiner (1910–1979), hudební skladatel a klavírista
Jiří Reinsberg (1918–2004), katolický kněz a spisovatel
František Roith (1873–1942), architekt
Kamila Rosenkranzová (1880–1968), herečka
Zuzana Růžičková , provdaná Kalabisová (1927–2017), klavíristka a cembalistka, přeživší holokaust
Vladimír Řepa (1900–1957), herec, člen činohry Národního divadla v Praze
František Salzer (1902–1974), divadelní režisér a pedagog
Jan Seidl (1864–1916), lesník, spisovatel, novinář a vydavatel
Jakub Schikaneder (1855–1924), malíř
Jiří Schreinzer (1895–1973), herec
František Spilka (1877–1960), hudební skladatel, dirigent a sbormistr
Josef Strachovský (1850–1913), sochař
Viktor Stretti (1878–1957), grafik, malíř a ilustrátor
Valja Stýblová (1922–2020), lékařka a spisovatelka
Ella Šárková (1906–1991), herečka
Alois "Lola" Šárka , dirigent a houslista, manžel Elly Šárkové
Jan Šimáně „Galén “ (1924–2013), český skaut a redaktor časopisu ABC
Čeněk Šlégl (1899–1970), herec, filmový režisér a scenárista
Růžena Šlemrová (1886–1962), herečka
Jiří Šlitr (1924–1969), hudebník
Karel Špillar (1871–1939), malíř
Štěpánka Štěpánová (1906–1992), operní pěvkyně, sólistka opery Národního divadla v Praze
Jaroslav Štercl (1919–1996), herec, komik a zpěvák
Jarmila Švabíková (1906–1969), herečka
Karel Švarc (1873–1934), herec
Anna Švarcová (1873–1951), herečka
Roman Tuma (1899–1933), herec
Sylva Turbová (1947–2015), herečka
Lev Uhlíř (1897–1947), operní pěvec
Mojmír Urbánek (1902–1976), hudební nakladatel
Dalibor C. Vačkář (1906–1984), hudební skladatel
Václav Vačkář (1881–1954), hudební skladatel
Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel a režisér
Hugo Vavrečka (1880–1952), novinář, politik a diplomat, dědeček Václava Havla
Alois Velich (1869–1952), lékař – fyziolog a patolog
Bedřich Veverka (1894–1960), herec
Gabriela Vránová (1939–2018), herečka
Jiří Weil (1900–1959), spisovatel, literární kritik a novinář
Adolf Wenig (1874–1940), spisovatel, libretista a překladatel
Adolf Wenig ml. (1912–1980), malíř, divadelní výtvarník
Zikmund Winter (1846–1912), spisovatel
Jan Nepomuk Woldřich (1834–1906), geolog, paleontolog, amatérský archeolog a politik
Zdenka Zabylová (1903–1983), tanečnice, primabalerina Národního divadla v Praze[ 5]
Milena Zahrynowská (1941–1986), herečka a zpěvačka
Bohuš Zakopal (1874–1936), herec
Fráňa Zemínová (1882–1962), politička a představitelka ženského emancipačního hnutí
Karel Zich (1949–2004), zpěvák
Otakar Zich (1879–1934), estetik a muzikolog
Viola Zinková (1925–2017), herečka
Miluše Zoubková (1923–2005), herečka
Josef Zubatý (1855–1931), indolog a bohemista
Milan Zuna (1881–1960), dirigent
Erna Ženíšková (1915–1994), herečka
Máňa Ženíšková (1909–1982), herečka
Josef Ženíšek (1855–1944), akademický malíř
Současnost
Vinohradský hřbitov má dnes rozlohu okolo 10 hektarů a je zde přibližně 16 000 hrobů , přes 900 hrobek , přilehlý urnový háj má 4300 urnových míst a 1850 míst v kolumbáriích .[ 6] Je plně obsazen a pohřbívá se pouze na uvolněná místa, případně do urnových hrobů a kolumbárií.
Stavby na hřbitově a v okolí
Vinohradská obřadní síň
Při vchodu z Vinohradské ulice je budova správy hřbitova a cca 200 metrů dále na východ obřadní síň . Síň pojme přibližně 20 sedících a přibližně 30 stojících smutečních hostů. Obřadní síň není vytápěna.
Odkazy
Reference
Literatura
František Ruth , Kronika královské Prahy . I.díl, Praha 1905, s. 444 - 445.
Emanuel Poche , Prahou krok za krokem . III.vyd., Praha 1985, s.336.
KOVAŘÍK, Petr , Klíč k pražským hřbitovům , Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6 .
Související články
Externí odkazy